Vrozené srdeční onemocnění u dětí

1.8.2013

srdecni-onemocneni-u-deti.jpg - kopie
srdecni-onemocneni-u-deti.jpg - kopie
Vrozené srdeční onemocnění u dětí zahrnují vrozené vady postihující srdce novorozence nebo krevní cévy vedoucí k srdci. Nejčastějšími vrozenými srdečními vadami je koarktace aorty, syndrom hypopiastického levého srdce, otevřená tepenná dučej, defekt septa, stenóza aortální a pulmonální či Fallotova tetralogie. Dítě s vrozenou srdeční vadou musí navštěvovat kardiologa, který určí vhodnou léčbu.

Vrozené srdeční onemocnění u dětí

Vrozené (kongenitální) srdeční onemocnění je termín používaný k popisu jedné nebo více vrozených vad postihujících srdce novorozence nebo krevní cévy vedoucí k srdci. Vady vznikají v různých stadiích vývoje plodu. Přestože se vady vyskytují již při narození, stává se, že jsou zjištěny nebo diagnostikovány až v pozdějším období života dítěte. Kongenitální srdeční onemocnění patří k nejčastějším vrozeným vadám.

Formy vrozeného srdečního onemocnění

Nejčastěji se vyskytujícími formami vrozeného srdečního onemocnění jsou koarktace aorty, syndrom hypopiastického levého srdce, otevřená tepenná dučej, defekt septa, stenóza aortální a pulmonální, Fallotova tetralogie, transpozice velkých arterií a anomálie chlopní. U většiny těchto srdečních vad dochází k omezenému průtoku krve srdcem a tím k nedostatečnému zásobování těla krví. Přesná příčina kongenitálního srdečního onemocnění není známa, s tímto typem vrozených vad je však spojována řada faktorů.

Rizikové faktory vrozeného srdečního onemocnění

Přesnou příčinu vrozeného srdečního onemocnění vědci dosud neznají, bylo však prokázáno, že nebezpečí vzniku srdečních vad u novorozenců zvyšují některé genetické faktory a vlivy vnějšího prostředí působící na rodiče. Tyto faktory zahrnují:

  • Chronické nemoci - například cukrovku a fenylketonurii u matky — máte-li nějakou chronickou poruchu, před otěhotněním si nechtě zkontrolovat svůj stav;
  • Onemocnění zarděnkami v prvních 3 měsících těhotenství - před otěhotněním by si ženy měly nechat udělat test na imunitu vůči zarděnkám;
  • Požívání alkoholu a některých léků během těhotenství - k takovým lékům patří izotretinoin nebo lithium užívané při akné a některé léky proti epileptickým záchvatům. Před otěhotněním a během těhotenství nepijte alkohol a o užívání léků se vždy poraďte s lékařem;
  • Dědičné faktory - srdeční vady se vyskytují v rodinné anamnéze a mohou souviset s dalšími vrozenými vadami - například s Downovým syndromem. Rodiče se srdečními vadami v rodinné anamnéze by se před početím dítěte měli obrátit na genetickou poradnu.

Příznaky vrozeného srdečního onemocnění

Příznaky kongenitálního srdečního onemocnění se mohou projevit už při narození nebo později v dětství. Novorozenci a kojenci s tímto onemocněním jsou bledí, špatně jedí, jsou rozmrzelí nebo malátní. První známkou bývá cyanóza projevující se namodralou barvou kůže. Příčinou je neschopnost srdce čerpat dostatečné množství krve nebo nedostatek kyslíku v krvi. Je-li cyanóza vážná a přetrvává-li dlouhou dobu, prsty na nohou a rukou dítěte zesílí a mají kyjovitý tvar.

Postižené dítě má obvykle dýchací potíže, projevující se dušností a rychlým dýcháním (více než 60 vdechů za minutu). Vydává chraplavé a sípavé zvuky. Dýchací potíže a cyanóza se zhoršují, když dítě pláče, při krmení a při vyprazdňování. Problémy s krmením mají za následek špatné přibývání na váze. V závažných případech se novorozenec nebo kojenec při krmení silně potí a projevuje se u něj syndrom respirační tísně, neprospíváníměstnavé selhání srdce.

Postižené starší dítě je zpravidla unavené, slabé, na stres nebo fyzickou námahu reaguje dušností. Často se musí zastavit a sednout si na bobek, aby se mu lépe dýchalo. Mívá také záchvaty mdloby vyvolané především tělesným pohybem.
Bolest na prsou u jinak zdravého dítěte je další známkou kongenitálního srdečního onemocnění. K dalším příznakům patří nepravidelný srdeční tep, srdeční šelest a závratě. Těžký případ srdečního onemocnění může končit náhlou smrtí dítěte.

Diagnóza

Má-li dítě některý z příznaků vrozeného srdečního onemocnění, lékař ho důkladně prohlédne a stetoskopem vyšetří srdce na srdeční šelest, nepravidelný srdeční tep nebo jiné známky vrozeného srdečního onemocnění. K potvrzení této diagnózy potřebuje lékař ještě další vyšetření zahrnující rentgen hrudníku, elektrokardiogram, echokardiogram nebo katetrizaci srdce.

Léčba vrozeného srdečního onemocnění

Má-li vaše dítě vrozenou srdeční vadu, pošle ho lékař ke kardiologovi (odborník na srdeční choroby). V některých případech předepíše kardiolog dítěti léky, klid nebo terapii kyslíkem pro krátkodobé nebo i dlouhodobé zvládnutí příznaků. Některé vady, například defekt komorového septa, vymizí samy od sebe, bez jakékoli léčby. Jde-li se o vážné onemocnění, je většinou nutná hospitalizace. V řadě případů vyžaduje stav dítěte chirurgický výkon, kterým se vada odstraní nebo se nahradí defektní srdeční chlopeň. Vzhledem ke zkušenostem, které již dnes lékaři mají s operacemi srdce u dětí a kojenců, je vysoká pravděpodobnost, že bude operace úspěšná. Tři až šest měsíců po operaci by už dítě mělo být schopné zvládat plně všechny aktivity a dokonce sportovat. Kojenci se po úspěšné operaci obvykle normálně vyvíjejí a rostou.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email