Interrupce

26.10.2014 , MUDr. Pavel Kouda

interrupce.jpeg - kopie
interrupce.jpeg - kopie
Interrupce je odborný termín pro umělé přerušení těhotenství. Důvodem pro interrupci ze strany ženy bývá neplánované a nechtěné těhotenství. Důvodem ze strany lékaře je riziko mentálního nebo tělesného postižení dítěte nebo ohrožení matky v případě, že by těhotenství pokračovalo. Jak se interrupce provádí a jaké jsou následky najdete v tomto článku.

Z lékařského hlediska se potratem rozumí jakékoliv ukončení těhotenství před 24. týdnem, tedy i tehdy, když jsou příčiny přirozené, naproti tomu lidé většinou rozumí „potratem" umělé přerušení nechtěného těhotenství. Pro umělé přerušení těhotenství je vyhrazen odborný termín interrupce.
Zákony interrupce omezují a umělé přerušení těhotenství rovněž nelze chápat jako náhradu antikoncepce. Každá interrupce vyžaduje pečlivé odborné posouzení.

Důvody k interrupci

Lze je zhruba rozdělit na společenské a medicínské. Nejobvyklejší nemedicínským důvodem je neplánované a nechtěné těhotenství. Příčinou může být selhání antikoncepce (nebo též nepoužívání antikoncepce vůbec), náhodný pohlavní styk nebo znásilnění. K dalším důvodům patří nevhodné životní poměry, například nevyhovující bydlení, nízký příjem nebo nestabilita partnerského vztahu.
V některých případech již žena děti má a další by nezvládla nebo je starší čtyřiceti let a na další těhotenství hledí s obavami. Na druhé straně těhotné dívky buď nechtějí dítě vychovávat, nebo toho nejsou ani schopny.
Hlavním medicínským důvodem pro interrupci je riziko mentálního nebo tělesného postižení dítěte nebo ohrožení matky v případě, že by těhotenství pokračovalo. Interrupce se doporučuje v případě, kdy matka prodělá v prvních třech měsících těhotenství zarděnky. Umělé přerušení těhotenství se rovněž doporučuje při zjištění rozštěpu páteře a míchy a chromozómových abnormalit, jako je mongolismus (Downův syndrom).

Zákonná úprava

V České republice upravuje interrupce zákon ČNR č. 66/1986 Sb. a vyhláška MZ ČSR č. 75/1986. Žádost o umělé přerušení těhotenství podává těhotná žena. Pokud je nezletilá, pak její zákonný zástupce (nejčastěji rodiče). Interrupci lze provést do 12. týdne těhotenství. Nelze ji provést, pokud žena tento zákrok absolvovala v posledních 6 měsících. Při sérologicky potvrzené infekci ženy zarděnkami v prvních třech měsících gravidity lze provést interrupci do konce 16. týdne. Při prokázané genetické vadě lze těhotenství přerušit do 26. týdne a to i tehdy, když žena interrupci v posledních 6 měsících prodělala. Obecně platí, že čím dříve se zákrok provede, tím lépe.

Poradenství

Každá žena, která se rozhodne k interrupci, by se měla o tomto svém rozhodnutí s někým předem poradit. Diskuse a vyslechnutí názoru druhé osoby před konečným rozhodnutím je velmi důležité.
Další možností je nabídnutí dítěte k adopci. Toto řešení vyhovuje ženám, pro něž je umělé přerušení těhotenství morálně nepřijatelné. Strach či obavy ženy, která se uchyluje k interrupci, se někdy podaří rozptýlit psychologickým pohovorem, a mnohdy po zvážení všech okolností žena od svého úmyslu upustí. Avšak pokud žena interrupci skutečně chce, vždy si cestu najde.

Jak se interrupce provádí

Časné interrupce prováděné v rané fázi těhotenství jsou rychlejší, snazší a preferují je jak lékaři, tak i pacientky a zdravotní personál.
V současné době se při časné interrupci používají dvě metody: vakuová kyretáž spočívá v zavedení sací sondy do děložní dutiny a v odsátí jejího obsahu. Lze ji použít v případě těhotenství ne starších než 8 týdnů. Klasická kyretáž naproti tomu znamená zavedení nástroje (kyrety) do děložní dutiny a seškrábnutí sliznice i s plodem. Tento výkon je náročnější jak pro pacientku, tak pro délku a hloubku narkózy a vyžaduje krátkodobou hospitalizaci.
Jinou metodou je interrupce navozená prostaglandiny.

Následky interrupce

Nebezpečí plynoucí z lékařsky vedené interrupce je velmi malé. Skutečné riziko však podstupují ženy, které se podrobí ilegálním potratům prováděným neodborníky. Zde jsou časté vážné, i smrtelné komplikace, protržení dělohy apod.
Avšak vedlejší účinky se mohou projevit i u sebelépe provedené interrupce. Větší tělesná námaha v období do 48 hodin po zákroku může vyvolat i těžké krvácení s nutností hospitalizace. Krvácení po interrupci kolísá případ od případu: může ustát během několika dnů, může však trvat i dva až tři týdny. Některé ženy mívají po interrupci několik dnů křečovité bolesti.
Náhlou prudkou bolest, silné krvácení nebo horečku po interrupci je vždy třeba co nejdříve hlásit lékaři.
Vzhledem k tomu, že děložní hrdlo zůstává po většině typů interrupcí nějakou dobu otevřené, hrozí zde přece jen nebezpečí infekce. Její vypuknutí a rozšíření na vejcovody může vyústit v neplodnost. Z tohoto důvodu je nepřípustné používat k zastavení krvácení v časném období po interrupci tampóny ani jiné vnitřní ochranné pomůcky. Používáme pouze sterilní obvazový materiál. Snížíme tím tak riziko infekce. Někteří lékaři mimo to doporučují vyvarovat se po interrupci sezení nebo ležení ve vaně; koupel vkleče nevadí.

Zotavení se po interrupci

Po každé interrupci je třeba poradit vhodnou antikoncepci, aby se žena vyvarovala dalšího umělého přerušení těhotenství. U starších žen, které již mají rodiny, je na místě uvažovat buďto o sterilizaci ženy, nebo o vasektomii (přetnutí chámovodů) u jejího partnera. Někdy se po interrupci, zejména pozdní, objevují psychické problémy. Patří sem pocity viny, které mohou vést k depresím a zármutku. Není to nic neobvyklého, ale každá žena tím projít nemusí. Vzhledem k tomu, že interrupce jsou nyní relativně jednoduché, je možné je zvládnout bez emocí. Velmi přitom záleží na okolnostech, které umělé přerušení těhotenství přivodily, na přístupu partnera, rodiny a přátel a na kvalitě psychické podpory a porady před vlastním rozhodnutím a po něm.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email