Léčba diabetu 2. typu

14.4.2012 , Zuzana Boučková

lecba-diabetu-ii.-typu.jpg - kopie
lecba-diabetu-ii.-typu.jpg - kopie
Léčba diabetu II. typu je založena na diabetické dietě a užívání antidiabetik. Léčba diabetu II. typu má za úkol snížit váhu pacienta, upravit jeho jídelníček a začít s dostatečnou fyzickou aktivitou. V těžších případech je nutné využívat antidiabetika, tedy léky, které zvyšují citlivost receptorů buněk na inzulin. V neposlední řadě je nutné v rámci léčby diabetu II.typu přistoupit i k léčbě inzulínem.

Léčba diabetu 2. typu

Diabetes mellitus 2. typu představuje v dnešní společnosti poměrně závažný problém. Objevuje se především u osob vyššího věku, u kterých se ve většině případů vyskytují typické rizikové faktory, jako je obezita, nadbytek kalorické stravy a nedostatek pohybu. U takových osob se rozvíjí inzulinová rezistence, kdy tkáně organismu nejsou schopné dostatečně reagovat na hormon inzulin, a v důsledku toho narůstá hladina cukru v krvi, tzv. glykémie. Objevují se ale i problémy se zpracováním tuků a bílkovin, a postupem času dochází k nevratnému poškození orgánů.

Vznik diabetu 2.typu

Podstatou vzniku diabetu II.typu je relativní nedostatek inzulínu, hormonu, který je zodpovědný za přenos glukózy z krve do buněk. Narozdíl od diabetu I.typu je produkce inzulínu v Beta buňkách zachována, avšak je narušen rytmus vylučování tohoto hormonu, zejména pak po jídle. Zároveň je u diabetu II.typu přítomna tzv. inzulínová rezistence, kdy je citlivost tkání vůči inzulínu snížena. Proto hladina glukózy v krvi vzrůstá a vzniká takzvaná hyperglykemie. Příčina vzniku tohoto stavu není zcela objasněna, ale klíčovou roli hraje genetická zátěž, nesprávný životní styl, nedostatek pohybu, obezita a kouření.

Projevy diabetu 2.typu

Diabetes II.typu se zprvu nemusí nikterak projevovat a proto může být objeven náhodně při odběrech krve. Obecně však mezi příznaky diabetu II.typu patří vystupňovaný pocit žízně, vysoký příjem tekutin a časté močení. To je dnáno zvýšenou hladinou cukru v krvi, který na sebe váže vodu a dostává jí tak do moče. To vede k postupné dehydrataci pacienta spojenou s únavou a slabostí.Dále se diabetes II.typu projevuje nechutí k jídlu s následným hubnutím, poruchami vidění, či mravenčením různých částí těla.


Komplikace diabetu 2.typu

Velice závažnou komplikací diabetu II.typu je hyperglykemické kóma, pro které je typická vysoká hladina glukózy v krvi, dehydratace, porucha funkce ledvin a porucha vědomí. Tato komplikace začíná však jako slabost, pocit žízně a častým močením. Vzhledem k tomu, že se vyskytují i neurologické projevy a porucha vědomí, může se tento stav snadno zaměnit s cévní mozkovou příhodou. Hypoglykemické kóma je opakem předchozí komplikace a vzniká pří poklesu glukózy v krvi pod dolní hranici. Projevuje se sníženou výkonností, lsabostí, poruchami vidění, nebo i bušením srdce, třesem, pocením, ale i pocitem hladu.

Mezi chronické komplikace diabetu II.typu patří mikroangiopatie, kdy jsou poškozeny malé cévy a tudíž i orgány jako jsou ledviny, sítnice očí a nervové tkáně. Ledviny postupně ztrácí svojí funkci a stav pacienta může vyústit až v dialýzu, tedy náhradu umělou ledvinou. Poškození sítnice, tzv. diabetická retinopatie, vede k rozmazanému vidění a v konečných stádiích až ke slepotě. Diabetická neuropatie, tedy postižení nervů, které jsou postiženy nejčastěji nejprve na dolních a horních končetinách. To se projevuje pocity chvění, mravenčení,pálení, ale i bolestmi.Postiženy však mohou být i nervy míchy a orgánů, což se projevuje bolestmi břicha a průjmy.

Další významnou komplikací diabetu II.typu je tzv. makroangiopatie, kdy jsou poškozeny velké cévy aterosklerotickým procesem, tedy lidově nazývaným kornatěním tepen. Právě tento proces je u diabetiků totiž významně urychlen. Tyto komplikace vedou nejčastěji ke smrti pacientů s diabetem, jelikož se rozvíjí ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin a cévní mozkové příhody. Ve všech případech se jedná o nedostatečné prokrvení příslušných tkání. Na dolních končetinách se tak snadno tvoří i bércové vředy s možnou progresí v gangrénu a často i nutnost amputace nohy.

Léčba diabetu 2. typu

Léčba diabetu 2.typu je vždy kombinovaná. Znamená to, že je nutná kombinace několika modalit současně, jelikož jedině tak je možné docílit udržení vhodné hladiny glykémie a zabránit tak případnému rozvoji komplikací onemocnění. Léčba diabetu 2.typu spočívá v dietním opatření, podávání perorálních antidiabetik a také v aplikaci inzulínu.

Dietní opatření při léčbě diabetu 2.typu

Na počátku léčby diabetu 2.typu se klade důraz především na úpravu jídelníčku, snížení tělesné hmotnosti a pravidelné sportovní aktivity. Obezita je ve většině případů hlavní příčinou onemocnění, proto by se měla v ideálním případě zcela odstranit. Diabetická dieta je založena na rozdělení konzumované potravy do více menších porcí během dne a především je omezeno množství snědených cukrů a tuků. Z denního kalorického příjmu potravy by měly sacharidy tvořit 50  60%, tuky pak maximálně 30% a bílkoviny 10  20%. Běžně se u dospělých používá několik dietních režimů, o obsahu 175 g, 225 g a 275 g sacharidů na den, přičemž jsou samozřejmě přizpůsobeny potřebám jednotlivých nemocných.

Farmakologická léčba diabetu 2.typu

Ne vždy jsou ovšem tato režimová opatření dostačující k zlepšení průběhu onemocnění, a proto je potřeba nasadit takovým pacientům i odpovídající léky. Jedná se především o takzvaná perorální antidiabetika. Mechanismy jejich účinku jsou různé. Jedna skupina antidiabetik zvyšují výdej inzulinu ze slinivky břišní, další snižují vstřebávání glukózy ze střeva, a některé zvyšují citlivost buněk na působení inzulinu. Všechny jsou však závislé na zachovalé schopnosti slinivky tvořit inzulin. Proto není možné tyto léky využívat u diabetu 1. typu, kde se inzulín v těle přestal produkovat. Dávkování se u jednotlivých preparátů liší, většinou se však užívají 1 až 3 dávky denně, obvykle asi půl hodiny před jídlem.

Aplikace inzulínu u diabetu 2.typu

V některých případech je bohužel i u diabetiků 2. typu produkce vlastního inzulinu nedostatečná, k udržení ideální glykémie nestačí ani kombinace dvou antidiabetik, a je tedy potřeba, aby užívali inzulín v injekcích. Při jeho pravidelné aplikaci je však nutné ještě více dbát na sledování tělesné hmotnosti, jelikož má tendenci ji zvyšovat.

Monitorace hladiny cukru v krvi u léčby diabetu 2.typu

K průběžnému kontrolování glykémie, a tedy i účinnosti léčby diabetu 2.typu, mají pacienti k dispozici přístroj zvaný glukometr. S využitím jedné kapky krve je znám výsledek glykémie za několik vteřin. Ideálně se používá před každým jídlem či v situaci, kdy si pacient není jistý, že je vše v pořádku. Důležité je vyvarovat se především hypoglykémii, kdy je hladina glukózy v krvi příliš nízká. Takový stav může být velice nebezpečný. V případě hypoglykémie jsou ideální první pomocí slazené nápoje, které se běžně pro diabetiky důrazně nedoporučují.

Cíle léčby diabetu 2. typu

Hlavním cílem léčby diabetu 2.typu je tedy udržovat hladinu glukózy v krvi v doporučeném rozmezí, čímž se významně snižuje riziko vzniku komplikací. Každý diabetik by si měl především uvědomit, že režim, který by měl dodržovat, se až tak významně neliší od zdravého životního stylu, který je doporučován všem lidem, kteří si chtějí uchovat své zdraví po co nejdelší část svého života. Odměnou za dostatečnou snahu a odhodlání nenechat se svou nemocí porazit je pak nezhoršující se zdravotní stav a možnost prožít spokojeně ještě mnoho let.

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email