Žilní trombóza - léčba

7.4.2012 , MUDr. Ján Podhorec

zilni-tromboza-lecba.jpg - kopie
zilni-tromboza-lecba.jpg - kopie
Žilní trombóza je stav, při kterém se v žilách tvoří krevní sraženiny. Nejčastěji bývají postiženy dolní končetiny. Léčbou žilní trombózy rozumíme jednak preventivní opatření, která vedou k tomu, aby trombóza nevznikla, a dále odstranění samotné krevní sraženiny v případě, že se žilní trombóza rozvine. Správná léčba žilní trombózy je velmi důležitá zejména proto, abychom zamezili vzniku plicní embolie.

Léčba žilní trombózy

Žilní trombóza je odborný výraz označující vytvoření krevní sraženiny, neboli trombu, v žíle. Dochází k tomu hlavně v žílách dolních končetin a pánve. Následkem přítomnosti trombu je omezení průtoku krve žíle a krev v postižené části těla začne městnat. Největším nebezpečím žilní trombózy je utržení části této krevní sraženiny. Ta cestuje žílami do srdce a z něj do plic, kde se zaklíní v plicní tepně a způsobí tzv. plicní embolii, která je velmi často smrtící komplikací.

Vznik žilní trombózy

Existuje řada příčin vedoucích ke vzniku krevních sraženin a tedy i ke vzniku žilní trombózy. Jedná se především o zvýšení krevní srážlivosti, zpomalení toku krve a poškození žilní stěny.

  • Zvýšená krevní srážlivost může být dědičná, kdy pacient trpí nedostatkem různých enzymů a faktorů srážení. Tento stav je ovšem možné i získat v průběhu života. Některé nádory jsou schopné uvolňovat látky zvyšující krevní srážlivost. Stejný efekt má i hormonální antikoncepce.
  • Ke zpomalení krevního toku dochází například při dlouhodobé imobilizaci pacienta ať již ve smyslu stání, sezení,či ležení na lůžku. Zpomalit krevní průtok může i nádor, který příslušnou cévu utlačuje.
  • Poškození žilní stěny může vzniknout po úrazech, injekčním vpichu, vlivem kouření, či po zavádění katétrů.

Příznaky žilní trombózy

Žilní trombóza postihuje především hluboký systém žil dolních končetin, ale může se objevit i v žilách paží, pánve či v hrudní oblasti. Nejčastější ovšem bývá trombóza dolních končetin. Takový pacient pozoruje především náhlý otok nohy, která bolí v klidu a zvláště při pohybu. Je to způsobeno hromaděním krve, která má ztížený odtok. Kůže v místě trombózy bývá teplá a začervenalá. Navíc je přítomna výrazná bolestivost.

Preventivní léčba žilní trombózy

Jelikož velká část pacientů, kteří jsou žilní trombózou ohroženi, jsou pacienti ležící v nemocnici kvůli jiným chorobám, snaží se lékaři jejímu vzniku předcházet. V rámci těchto preventivních opatření se podávají léky, které snižují srážlivost krve. Těchto léků existuje celá řada. Vzájemně se od sebe liší mechanismem svého účinku nebo způsobem podávání. Nejznámějším preparátem je heparin, či warfarin. Prevence trvá zpravidla několik měsíců, ale může být i delší nebo dokonce doživotní. Ta je především u starších jedinců, či pacientů, kteří trpí vrozenou poruchou krevní srážlivosti. Stejně tak se v rámci prevence doporučuje absitence kouření, vyhýbat se dlouhému stání, či sezení a poradit se o užívání hormonální antikoncepce.

Léčba žilní trombózy po jejím vzniku

Léčba žilní trombózy má za cíl odstranění trombu a obnovení žilní průchodnosti. Toho lze dosáhnout invazivními i neinvazivními metodami.

Neinvazivní metody léčby žilní trombózy

Neinvazivní léčba znamená, že nedochází v rámci léčby l průniku žádných nástrojů či přístrojů do těla pacienta. Pokud dojde k vytvoření krevní sraženiny v žilách, bývá prvním krokem její léčby obvázání končetiny kompresním obvazem, což většinou vede k ulevení od bolesti. V těchto fázích je pro pacienta důležitý pohyb, ale samozřejmě ne pro každého je vhodný a prospěšný. Pohybu může bránit příliš velký otok nebo celkový špatný stav pacienta. Vzhledem k tomu, že vznik trombózy je dán neregulovaným srážením krve v cévě, je těžištěm léčby snaha o její snížení. K tomu je k dispozici mnoho speciálních léků, jako např. heparin nebo látky jemu podobné.

Invazivní metody léčby žilní trombózy

Invazivní metoda znamená, že je při léčbě zasahováno do těla pacienta nástroji či přístroji. Tyto metody léčby žilní trombózy se však v dnešní době využívají jako krajní možnost. Řadíme se tzv. katetrizační zákrok, při kterém se do žíly vsune tzv. katétr, tedy speciální zařízení ve tvaru hadičky. Pomocí něj lze krevní sraženinu rozrušit a průtok krve v žíle obnovit. Další možností je chirurgické otevření žíly a vyjmutí sraženiny. 

Komplikace léčby žilní trombózy

Jako snad každá léčba i léčba žilní trombózy může mít své komplikace. Někdy se může stát, že se léčbou zvýšené krevní srážlivosti nedocílí žádaná rovnováha, která by byla blízká normálnímu stavu. Mohou proto vzniknout různé krvácivé komplikace. V každém případě je ale toto riziko ve srovnání s užitkem, které léčba žilní trombózy přináší, velmi nízké. Při invazivních metodách léčby může dojít k protržení žíly.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email