Bronchitida

14.4.2012 , Jiří Dyntr

bronchitida-zanet-prudusek.jpg - kopie
bronchitida-zanet-prudusek.jpg - kopie
Bronchitida je poměrné častým onemocněním, které postihuje všechny věkové kategorie. V překladu znamená bronchitida zánět průdušek, který podobně jako jiné záněty provází zvýšená teplota, bolest, únava či kašel. Avšak dnes víme, že existují dva základní typy: bronchitida akutní a chronická, které se liší nejen původem, ale i léčbou a prognózou do budoucna.

Bronchitida

Bronchitida neboli zánět průdušek je onemocnění postihující dolní cesty dýchací. Toto nepříjemné zánětlivé onemocnění potká během života každého a mnohokrát i opakovaně. Může být vyvolána nejrůznějšími faktory, ale projevy jsou většinou velmi podobné, bez ohledu na vyvolávající příčinu. Bronchitida nejčastěji vzniká jako komplikace zánětů horních cest dýchacích.

Zánět

Zánět je obranná reakce organismu na poškození, nejčastěji vlivem infekce. Klasické příznaky zánětu jsou bolest, otok, zarudnutí, zteplání a porucha funkce. Během zánětu dochází k rozšíření cév (zarudnutí) v místě postižení a zvýšenému úniku tekutiny mimo cévy (otok a zduření). Tento proces je velmi důležitý, jelikož krev přivádí buňky imunitního systému a jejich únik do okolí zabezpečuje kontakt například s bakteriální či virovou infekcí. 

Typy bronchitidy

Rozlišujeme dva základní typy bronchitidy: akutní a chronickou. Zatímco akutní forma má poměrně rychlý průběh, chronický zánět průdušek se vyvíjí delší dobu a také jeho léčba je v mnoha ohledech odlišná. 

Akutní bronchitida

Akutní bronchitida může být způsobena nejrůznějšími mikroorganismy. Typicky toto onemocnění začíná virovou infekcí. Viry se do dýchacích cest dostávají ze vzduchu a zachytí se na sliznici, kde dochází ke vzniku zánětu, spojeného s aktivací imunitního systému, který se snaží s viry vypořádat. Typickým zástupcem takových virů, je například virus chřipky. Do zánětlivého terénu velmi brzy nasedají bakterie, které se začnou množit a celý stav ještě dále zhoršují. Dochází k poškození řasinek, které mají ve zdravých průduškách za úkol odstraňovat vznikající hlen, ten se proto začne hromadit a dráždit pacienta ke kašli. K hlavním projevům akutní bronchitidy tedy patří kašel s vykašláváním bílého, nažloutlého nebo nazelenalého hlenu a díky aktivaci imunitního systému také horečka. Kašel je také spojen s bolestmi na hrudi a s pískavými nebo vrzavými zvuky při dýchání. 

Chronická bronchitida

Chronická bronchitida je definovaná jako dlouhotrvající kašel s vykašláváním hlenu, který trvá alespoň 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. Společně s rozedmou plic je součástí tzv. chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je typická pro silné dlouholeté kuřáky. V cigaretovém kouři jsou totiž obsaženy látky, které nepříznivě působí na žlázky ve sliznici dýchacích cest, které poté produkují nadměrné množství hlenu. Kouření navíc vede k poškození funkce řasinek a také nepříznivě působí na plicní tkáň. Všechny tyto faktory se podílejí na vzniku typických projevů chronické bronchitidy. Kromě silného a nepříjemného kašle je to dušnost, zpočátku při námaze a v pozdějších fázích dokonce i v klidu. Postupně dochází k poruše výměny dýchacích plynů v plicních sklípcích. Tento stav může být natolik závažný, že organismus začne trpět nedostatkem kyslíku, což se projeví zmodráním konečků prstů, nosu a rtů. 

Léčba bronchitidy

Léčba akutní bronchitidy je založena na průkazu původce onemocnění. Lékař nejprve provede rozbor hlenu či výtěru a materiál zašle ke kultivaci. Než budou známy výsledky kultivace, musí nemocný být v klidu, odpočívat, pít dostatečné množství tekutin a nekouřit. Pokud kultivace prokáže bakteriální infekci, budou nemocnému nasazena antibiotika. V opačném případě půjde nejspíše o virovou infekci, kterou léčíme především symptomaticky. To znamená, že tlumíme příznaky onemocnění jako kašel, bolest a zvýšenou teplotu. Při léčbě akutní bronchitidy vycházíme z faktu, že 90 % všech bronchitid je způsobeno viry, nikoliv bakteriemi, proto nasazení antibiotik je zcela zbytečné. 

K léčbě teploty používáme léky s paracetamolem (Panadol) nebo kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin), které nejenže tlumí teplotu, ale mají i protizánětlivý účinek. Současně uleví od bolesti, která mnohdy doprovází chřipkové infekce. Účinná léčba kašle závisí na typu kašle, zda je suchý a dráždivý, nebo vlhký s hlenem. Na dráždivý kašel používáme antitusika, léky, které potlačují kašlaní. Na vlhký kašel expektorancia, jež rozpouštějí hlen a usnadňují odkašlávání. Nadměrné tlumení kašle je ale nežádoucí, protože infikovaný hlen by se mohl hromadit v dýchacích cestách. 

Chronická bronchitida je v polovině případů způsobená bakteriemi. Velkou měrou se na jejím vzniku podílí tabákový kouř, který porušuje stěnu dýchacích cest. Při léčbě chronické bronchitidy můžeme podávat antibiotika, což utlumí infekci a zamezí vzniku zápalu plic. Chronická bronchitida je však dlouhodobý problém, který vyžaduje i dlouhodobou léčbu. K hlavním zásadám při léčbě tohoto onemocnění patří významné omezení kouření. Z léků se ještě předepisují bronchodilatancia, které roztahují průdušky. Nezbytné je vhodně zvýšit fyzickou aktivitu pomocí svižné chůze, plavání, kola nebo joggingu.

Prevence bronchitidy

Akutní bronchitida je dobře léčitelné onemocnění, které lze v ordinaci lékaře rychle diagnostikovat. Součástí prevence bronchitidy je zanechání kouření, dobrý stav kondice a výživy. Pozor bychom měli dávat především u dětí, kde pasivní kouření může vést k rozvoji vážné chronické bronchitidy. 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email