Demence

16.4.2012 , Danica Deretić

demence.jpg - kopie - kopie
demence.jpg - kopie - kopie
Demence je onemocnění mozku charakteristické poruchou kognitivních funkcí a změnami osobnosti. Vyskytuje se především u lidí vyššího věku jako následek degenerativních onemocnění mozku. Demence se však může vyskytnout i u mladších jedinců, například po infarktu mozku, úrazu mozku nebo mozkové infekci. Demence se může objevit jako jeden z příznaků některých nemocí, např. Huntingtonovy choroby nebo Alzheimerovy choroby. Léčba demence je závislá na její příčině, obecně ale hraje roli prevence, životní styl a vyhýbání se rizikovým faktorům.

Demence

Demence je onemocnění mozku charakterizované poruchou intelektu, paměti a osobnosti. Demence je nevratný klinický syndrom, která vzniká nejčastěji degenerativním poškozením mozku. Existují však i jiné příčiny, které demenci mohou způsobit. S demencí se setkáváme ve vyšším věku, kdy u lidí nad 65 let se demence vyskytuje v 4-7%, ve věku nad 85 let ve 30-50%.

Příčiny vzniku demence

Demence je syndromem, jehož progresi nelze zastavit, pouze však zpomalit. Vyskytuje se u řady chorobných stavů a podle toho rozeznáváme několik příčin vzniku demence. Nejčastější příčinou vzniku demence jsou neurodegenerativní onemocnění mozku, například Alzheimerova choroba, Pickova choroba, Parkinsonova nemoc s demencí, nebo Huntingtonova choroba. Dále se setkáváme s vaskulární demencí, která vzniká na cévním podkladě následkem větších, či menších infarktů. Demence může vznikat i sekundárně, tedy vlivem jiného probíhajícího procesu v mozku, či jinde v těle. Jedná se především o zánětlivá onemocnění mozku, normotenzní hydrocefalus, intoxikace, poruchy výživy, či infekce typu HIV, nebo syfilis. Demence může vznikat i při nádorech mozku.

Demence u Alzheimerovy choroby

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která patří mezi neurodegenerativní onemocnění. Alzheimerova choroba se vyskytuje v 80% sporadicky a pouze ve 20% je spojena s rodinným výskytem. Toto onemocnění vzniká vlivem ukládání tzv. beta amyloidu, tedy nerozpustné bílkoviny, do predilekčních míst v mozku a v pokročilejších stádiích i atrofií mozkové kůry. Zásadním způsobem je zde ovlivněna tvorba a transport acetylcholinu, tedy neuromediátoru, který je důležitý pro přenos informací z hlubokých struktur mozku. Dominantním příznakem Alzheimerovy choroby je právě demence.

Alzheimerova choroba se projevuje se nejprve poruchami paměti, zejména pro recentní události, poruchou rozhodování, zhoršenou orientací, pozorností a pacient není schopen provádět ve správném pořadí i jednoduché úkoly. Typická je ztráta zájmu o svoji osobu i své okolí, bývají přítomny poruchy řeči, mohou být přítomné bludy a pacient se postupně přestává komunikovat se svým okolím. V pozdních stádiích se pacienti stávají nesoběstačnými, inkontinentními a často i imobilními. Doba přežití se od počátku vzniku prvních příznaků udává 5 až 9 let.

Demence u Alzheimerovy choroby se léčí tzv. inhibitory acetylcholin-esterázy, tedy enzymu, který rozkládá acetylcholin. Tím se nepřímo zvýší hladina tohoto neuromediátoru v mozku. Nejčastěji se z této skupiny léčiv užívá Rivastigmin, nebo Donepezil.

 Demence u Pickovy choroby

Pickova choroba je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocnění, u kterého se rovněž vyskytuje demence. U tohoto onemocnění je postižen především čelní a temenní lalok mozku a vyskytuje se v relativně nízkém věku, kolem 50 let. Demence se u tohoto onemocnění projeví lehkomyslností, nezaujatostí, ztrátou schopnosti operativně a flexibilně myslet a přizpůsobit se změněným podmínkám. Pacienti bývají apatičtí, roztržití, impulsivní, mívají poruchy řeči a společensky nevybíravé chování. Specifická léčba neexistuje.

Parkinsonova choroba s demencí

Parkinsonova nemoc s demencí je onemocněním, které vzniká ukládáním patologické bílkoviny do určitých částí mozku, které jsou zdrojem klinických příznaků. Parkinsonova nemoc se vyznačuje především třesem, rigiditou a hypomobilitou, ke kterým se demence přidává jako pozdní projev onemocnění. Statistiky udávají, že demencí trpí asi 20% pacientů s Parkinsonovou chorobou. Objevuje se porucha paměti, pozornosti, rozhodování, poruchy abstraktního myšlení, zrakové halucinace, poruchy spánku a často bývají přítomna i deliria.

Demence u Huntingtonovy nemoci

Huntingtonova nemoc je dědičné onemocnění, které vzniká zánikem nervových buněk v hlubokých strukturách mozku, tzv. bazálních gangliích, které jsou zodpovědné především za správnou koordinaci pohybů. Huntintgtonova nemoc se projevuje poruchami motoriky, kdy jsou charakteristické rychlé mimovolní pohyby. Dále dochází ke změnám osobnosti, progredující demenci a ke smrti pacienta. Typická je ztráta zájmů, nevůle a zpomalení psychického i motorického tempa. Často se u těchto pacientů vyskytuje i deprese a poruchy řeči.

Vaskulární demence

Demence může vzniknout i následkem cévních onemocnění,nejčastěji po větších, či menších mozkových infarktech. Demence v tomto případě vzniká náhle, obvykle velice krátce po cévní mozkové příhodě. Někdy se může demence objevit i 3 měsíce po příhodě. Bývají přítomny změny osobnosti a nálady, porucha orientace, pozornosti a paměti. Poruchy paměti začínají obvykle poruchou vštípivosti nových obsahů. Současně bývá přítomna i neurologická symptomatika dle lokalizace mozkového infarktu. Léčba vaskulární demence se podobá léčbě ostatních demencí, avšak v tomto případě je nutné také sanovat chorobu, která tento stav vyvolala. Je nutno podávat kyselinu acetylsalicylovou, nebo heparin jako prevenci mozkových infarktů.

 Demence u normotenzního hydrocefalu

Normotenzní hydrocefalus je stav, který vzniká následkem úrazu hlavy, proběhlé meningitidy, nebo subarachnoidálního krvácení. Tyto stavy vedou ke změnám v oblastech vstřebávání mozkomíšního moku, který se tak hromadí v mozkových komorách a zvyšuje tlak na mozek. To se projeví poruchami chůze, inkontinencí a demencí.

Alkoholová demence

Alkoholová demence je stav, který je v naší populaci velice často opomíjen, přestože je nejčastěji se vyskytující demencí na podkladě intoxikace. Udává se, že tímto typem demence trpí až 1/10 lidí závislých na alkoholu. Demence se podobá Alzheimerově chorobě s poruchami osobnosti, paměti a pozornosti.

Diagnostika demence

Při stanovování diagnózy demence je nutné pečlivě odebrat anamnézu se zaměřením na rodinu, jelikož familiární výskyt demence zvyšuje dvojnásobně riziko vzniku tohoto stavu. V rámci osobní anamnézy je třeba zjistit případně jiná onemocnění, kterým pacient trpí, užívání léků, či návykových látek. Důležité je přesný a podrobný rozbor porucha paměti, orientace, spánku u pacienta a dotázat se na soběstačnost. Pro posouzení kognitivních funkcí, jako je pozornost, koncentrace, orientace, paměť, jazykové schopnosti, či výkonové funkce, se užívá tzv. MMSE test a test kreslení hodin. Tyto testy jsou však orientační a mohou být ovlivněny úrovní vzdělání pacienta, poruchami řeči, nebo jiným psychiatrickým, či neurologickým onemocněním.

Léčba demence

Léčba demence spadá do rukou odborníků, tedy psychiatrů, neurologů, nebo lékařů oboru geriatrie. Léčba demence je farmakologická a nefarmakologická a je třeba mít na paměti, že se jedná o nevratný děj a tudíž jej není možno vyléčit. Pomocí léčiv je možné pouze zpomalit progresi onemocnění. V léčbě demence se užívá tzv. kognitiv, tedy inhibitorů acetylcholin-esterázy, což je enzym rozkládající důležitý neuromediátor v mozku. Bylo zjištěno, že kognitiva mají pozitivní vliv na paměť, ale i další funkce mozku. V současné době se z této skupiny léčiv užívá Rivastigmin, Donepezil a Galantamin. V případě vaskulárních demencí je nutné léčit příčinu tohoto stavu a proto se užívají antikoaglační látky, jako je kyselina acetylsalicylová, obsažená ve veřejně známém Aspirinu, nebo Heparin. Pro léčbu psychických příznaků, které se současně s demencí někdy objevují jsou pacientům ordinovány léčiva ze skupiny Antipsychotik. Nefarmakologická léčba demence spočívá v aktivaci mozku různými prostředky, například nácvikem dovedností, drobnými pracemi, nebo pet terapií pomocí domácích zvířat.

 Rizikové faktory demence

Existuje řada rizikových faktorů demence, které dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Do první skupiny patří především nadměrné pití alkoholu, kouření a cévní faktory jako je obezita, cukrovka, zvýšený krevní tlak a zvýšený cholesterol. Ovlivnitelným faktorem je také mozková pasivita, kdy mozek není žádným způsobem trénován. Neovlivnitelné faktory představují genetickou predispozici a věk.

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email