Diabetik - jak se mu žije

14.4.2012 , Zuzana Boučková

diabetik-jak-se-mu-zije.jpg - kopie
diabetik-jak-se-mu-zije.jpg - kopie
Pacient, který se dozví, že je diabetik, dostane od lékařů rady, jak změnit svůj životní styl a jeho každodenní návyky tak, aby co nejvíce zlepšil prognózu nemoci. Pro diabetiky to může být velice obtížné a ne vždy se to podaří.

Diabetik  jak se mu žije

Mezi hlavní představitele onemocnění známého jako cukrovka patří diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellius 2. typu. Přesto, že mají obě tyto nemoci podobný název, příčiny jsou různé. Diabetes 1.typu se vyskytuje spíše u mladších dospělých, dospívajících a také u dětí. Diabetes 2.typu je typický pro jedince starší 45 let věku, avšak v důsledku zvyšujícího se počtu obézních dětí se s tímto typem cukrovky můžeme setkat právě i u dětí. Diabetes je nevyléčitelné onemocnění, které je však možné dobře léčit. K tomu je potřeba především spolupráce pacienta. Včasná diagnostika a léčba diabetu je nezbytná jelikož může vznikat celá řada závažných komplikací, která ovlivňují pacientův život.

Příčiny vzniku diabetu 1. a 2. typu

Příčinou vzniku diabetu 1.typu je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, a mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetes mellitus I.typu působí imunitní buňky proti takzvaným Beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon,který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk, a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulínu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.

Podstatou vzniku diabetu 2.typu je relativní nedostatek inzulínu, hormonu, který je zodpovědný za přenos glukózy z krve do buněk. Narozdíl od diabetu I.typu je produkce inzulínu v Beta buňkách zachována, avšak je narušen rytmus vylučování tohoto hormonu, zejména pak po jídle. Zároveň je u diabetu II.typu přítomna tzv. inzulínová rezistence, kdy je citlivost tkání vůči inzulínu snížena. Proto hladina glukózy v krvi vzrůstá a vzniká takzvaná hyperglykemie. Příčina vzniku tohoto stavu není zcela objasněna, ale klíčovou roli hraje genetická zátěž, nesprávný životní styl, nedostatek pohybu, obezita, kouření,

Jak se žije diabetikům 1.typu

Jak již bylo uvedeno výše, diabetes 1.typu postihuje především mladší populaci. Dospívání samo o sobě je pro mnohé jedince značně problematické a přidá-li se k tomu onemocnění diabetem 1. typu, jehož léčba vyžaduje určitá omezení, není vždy snadné se dostatečně přizpůsobit. V mladším věku mají pacienti mnohdy problém smířit se s faktem, že jsou nemocní. Často se potýkají s otázkami proč museli onemocnět zrovna oni, a mohou se i bát toho, jak je budou přijímat jejich vrstevníci. U menších dětí se alespoň v důsledku významného vlivu rodičů obvykle daří dodržovat předepsaný režim, a mít tak onemocnění pod kontrolou. Problémy nastávají především v době puberty, kdy mnohé pacienty značně obtěžují pravidelné kontroly u lékaře, konzumace striktně předepsaného množství jídla, či aplikace inzulín v pravidelných intervalech a řad. Mladí diabetici 1.typu by se také měli vyvarovat konzumaci alkoholu. Všechna podobná omezení pak mnohdy vedou k tomu, že mladí diabetici lékařská doporučení nedodržují a průběh onemocnění se významně zhoršuje. Velkou nevýhodou diabetu 1.typu z hlediska udržení motivace mladých jedinců pečlivě se o sebe starat, je totiž skutečnost, že dopady špatně léčené cukrovky se objeví až za několik let.

Jak se žije diabetikům 2.typu

UZásadním problémem u diabetiků 2.typu je nadváha či dokonce obezita. K zlepšení průběhu onemocnění je pak zcela zásadní snížení tělesné hmotnosti, které je často velkým problémem. Spoustě lidí činí potíže vměstnat do svého nabitého programu pravidelné sportovní aktivity či přizpůsobit se novému stravovacímu režimu. Některá povolání jsou velice vytěžující, proto v případě, že se nemocnému nedaří svou práci a diabetický režim rozumně zkombinovat, by bylo moudré uvažovat i o případné změně svého zaměstnání. To je však pro některé jedince také zcela nepředstavitelným ústupkem.
Ve chvíli, kdy se pacientům skutečně dlouhodobě nedaří mít své onemocnění pod kontrolou, začínají se objevovat pozdní následky diabetu, jako je postižení zraku, ledvin, srdce, které pak mohou skutečně nepříjemně zasáhnout do každodenního života těchto lidí. Proto je jednoznačně lepší snažit se těmto komplikacím předcházet.

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email