Hepatitida

2.9.2014 , MUDr. Pavel Kouda

hepatitida.jpg - kopie
hepatitida.jpg - kopie
Hepatitida je virové onemocnění jater, které je přenosné krví, stolicí a slinami. Existuje několik typů hepatitidy, a to hepatitida typu A,B,C, E a G. Při těžším průběhu hepatitidy vyvolá nákaza virem zánět jater, který může vést k poruše vylučování bilirubinu (žlučového barviva). Důsledkem je pak rozvoj žloutenky, kdy se při ní kůže a oční bělmo zbarví do žluta.

Hepatitidy („infekční žloutenky") jsou vysoce nakažlivá onemocnění provázená zánětem jater. Vyvolávají je viry, které se přenášejí krví, stolicí nebo slinami. Nemoc napadá lidi bez rozdílu věku, o něco více se šíří v mladších věkových skupinách a mezi lidmi, kteří pracují s infekčním materiálem.

Příčiny hepatitid

Hepatitid je více druhů, každou z nich způsobuje jiný virus. Nejčastěji se vyskytují hepatitida typu A (epidemická infekční žloutenka), hepatitida B („sérová žloutenka") a hepatitida typu C (dříve nazývaná nonA-nonB hepatitida).

Hepatitida A

Hepatitida A se přenáší obvykle znečištěnou potravou nebo vodou. Zdrojem je vždy nakažený člověk a jeho výkaly. Příležitostně se může nemoc přenést i krví, je to ale velmi vzácné. Hepatitida A je nakažlivá jen v inkubační době, její dlouhodobé nosičství není možné. Vyskytuje se čas od času v epidemiích, v kolektivech, kde není dostatečná úroveň hygieny. Tímto typem hepatitidy se lze nakazit i během cesty do zahraničí, například požitím kontaminované potravy. Epidemie někdy probíhají v dětských zařízeních, ve školách nebo vojenských kolektivech.

Hepatitida B

Hepatitida typu B má delší inkubační dobu, často několik měsíců. Přenáší se krví infikovaných osob. Zdrojem nákazy mohou být vícekrát použité injekční jehly, krevní transfuze. Jsou známy také případy přenosu nemoci tetováním nebo používáním společných holicích čepelek. Asi 40 % narkomanů jsou nosiči hepatitidy B.
Virus má schopnost procházet placentou, a může tedy proniknout do krevního oběhu plodu a nakazit ho již v děloze. Další možnou cestu přenosu představuje pohlavní styk zejména mezi homosexuály. Ti jsou vystaveni vysokému riziku této infekce.

Hepatitida C

Hepatitida C se přenáší stejným způsobem jako hepatitida B, také zde jsou hlavní cestou nákazy krevní transfuze a výrobky z plazmy. Od roku 1992 se všichni dárci krve testují na přítomnost protilátek proti hepatitidě C.

Přítomnost viru hepatitidy B se vyšetřovala již dlouho předtím.
Kromě toho jsou známy hepatitidy E a G, jejichž výskyt u nás dosud není zmapován.
Lidé, kteří jsou vystaveni vysokému riziku nákazy hepatitidou B, především zdravotnický personál, se proti ní povinně očkují. Týká se to hlavně pracovníků v chirurgických oborech, na dialyzačních střediscích (kde se nemocní léčí pomocí umělé ledviny) a laboratorních pracovníků, kteří přicházejí do styku s krví.

Příznaky hepatitid

Je známo, že většina případů hepatitidy A a B proběhne lehce, někdy i nepozorovaně, jedinou známkou prodělané infekce je přítomnost protilátek proti složkám viru. Ty kolují v krvi člověka, který hepatitidu prodělal, i několik let po infekci.
Při těžším průběhu vyvolá nákaza virem zánět jater, který může vést k poruše vylučování bilirubinu (žlučového barviva). Důsledkem je rozvoj žloutenky. Kůže a oční bělmo se při ní zbarví do žluta žlučovým barvivem, který proniká do krevního oběhu místo toho, aby se vylučoval žlučí do střeva.
Žloutenka se objevuje častěji při hepatitidě A, zatímco při hepatitidě B je méně častá a vzniká pomaleji.
Velmi často předchází vypuknutí nemoci období, kdy se nemocný cítí špatně, nechutná mu jíst a ztratí zcela chuť na kouření. Běžná je také neobvyklá nesnášenlivost alkoholu. Mohou se vyskytnout bolesti v pravém podžebří. Během hepatitidy bývají také bolesti kloubů a kožní vyrážka. V době největšího rozvoje žloutenky se nemocný cítí špatně a často zvrací. Žloutenka obvykle netrvá déle než 14 dnů a pacient se uzdraví zpravidla do šesti týdnů.
Naneštěstí se v některých případech zánět jater zcela nevyhojí a přejde do chronického stadia. Dlouhodobý jaterní zánět může játra vážně poškodit a časem vést k vzniku jaterní cirhózy. Při ní se zanikající jaterní tkáň nahrazuje vazivem a s ubývajícím počtem jaterních buněk se snižuje výkonnost jater.
Při typických příznacích nečiní diagnóza hepatitidy potíže. Její potvrzení se provádí krevními testy, které prokážou, jaký virus je příčinou onemocnění. Při pochybnostech o diagnóze se provádí jaterní biopsie. Při ní se z jater odebere silnější jehlou vzorek tkáně na mikroskopické vyšetření. Tento výkon není nebezpečný a provádí se při místním znecitlivění.

Komplikace hepatitidy

Vedle postižení jater vyvolaných alkoholismem jsou virové hepatitidy nepochybně nejčastější příčinou jaterní cirhózy. V případě hepatitidy B může virus po odeznění akutní fáze nemoci přetrvávat v krevním oběhu celé měsíce i roky. Takový člověk se tak stává potenciálním zdrojem infekce pro své okolí a vytváří to problémy při jeho přijetí do nemocnice. Může rovněž nakazit své sexuální partnery. Ne však všichni lidé, kteří prodělali hepatitidu, jsou nosiči. Z příčin dosud ne zcela jasných se někteří lidé uzdraví zcela a virus z krevního oběhu úplně eliminují.

Léčba hepatitidy

Není třeba přijímat do nemocnice všechny pacienty s hepatitidou. Hospitalizují se jen ti, kteří mají těžší průběh nemoci nebo kteří jsou z nějakého důvodu vystaveni vyššímu riziku - těhotné ženy, diabetici nebo starší lidé.
Během akutního zánětu a v době jeho hojení jsou jaterní buňky velmi citlivé na všechny léky a je žádoucí vynechat všechna léčiva, pokud je to jen trochu možné. Týká se to také antikoncepčních pilulek. Je velmi důležité vyvarovat se zcela alkoholu, který může mít na játra toxický efekt.
Ať jsou pacienti léčeni v nemocnici nebo doma, je třeba snížit možnost přenosu infekce na jiné osoby. V případě hepatitidy A je třeba oddělit jim zvláštní nádobí a příbory a přípravu jídla. Nemocní musí dbát na pečlivé dodržování osobní hygieny.
Je mnoho důvodů pro to, aby během akutní fáze nemoci dodržoval pacient klid na lůžku. Je to nutné zejména v období žloutenky. Omezení tělesné aktivity snižuje nároky na činnost jater a usnadňuje to jejich hojení. Může to také přispět k snížení výskytu pozdních komplikací (chronické hepatitidy nebo cirhózy).
Během diety je třeba vyloučit tučná jídla a jíst více sacharidů. Strava by měla být co nejchutnější, aby povzbuzovala chuť k jídlu, která bývá zpravidla snížená.

Prevence hepatitid

Lidé, kteří přišli do styku s infekční hepatitidou nebo kteří hodlají podniknout cestu do oblastí s jejím vysokým výskytem, jako je jižní Evropa, Indie nebo Afrika, by si měli nechat aplikovat injekci gamaglobulinu. To je může před nákazou krátkodobě ochránit. Toto opatření je zvláště důležité v případě hepatitidy A. Proti hepatitidě B je vhodné dát se očkovat. Podávají se tři dávky očkovací látky, očkování trvá 7 měsíců a většinou poskytuje dlouhodobou, nejméně několikaletou ochranu.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email