Infarkt myokardu

8.4.2012 , Kamila Burdová

infarkt-myokardu.jpg - kopie
infarkt-myokardu.jpg - kopie
Infarkt myokardu je časté onemocnění srdečního svalu. Infarkt je nejčastěji způsoben nedostatečným přísunem okysličené krve k buňkám srdce, což vede k jejich smrti. Bezprostřední příčinou infarktu myokardu je ucpání věnčité tepny na podkladě aterosklerózy, kornatění tepen. Bohužel, pacientů s infarktem myokardu navzdory osvětě neustále přibývá.

Infarkt myokardu

Infarkt, původně latinské slovo, znamená odumření tkáně z nedokrvení. Při infarktu se cévy, které do tkáně přivádějí krev, uzavřou, buňky potom trpí nedostatkem kyslíku a živin a po nějaké době odumírají. Uzavření bývá způsobeno aterosklerózou, trombózou nebo embolií. Když mluvíme o infarktu, máme nejčastěji na mysli infarkt myokardu, tedy srdečního svalu. Podstatou infarktu myokardu je uzavření jedné ze dvou věnčitých tepen, které k srdečním buňkám přivádějí okysličenou krev, lépe řečeno některé z jejich větví. Svým průběhem po srdci připomínají věnec a odtud pochází i jejich název. Pravá věnčitá tepna zásobuje především pravou srdeční síň, pravou komoru a elektrický převodní systém, který je zodpovědný za spontánní stahování srdce. Levá věnčitá tepna zásobuje levou síň a levou komoru. Infarkt myokardu většinou nepostihuje srdeční síně. Nejčastěji bývá při infarktu postižena některá z větví levé koronární tepny. Tím vznikne poškození levé srdeční komory, a to zejména její přední stěny, která pumpuje krev přes srdečnici do celého těla a může se tak zhroutit celý krevní oběh. Infarkt myokardu však může postihnout i přepážku mezi srdečními komorami nebo spodní či zadní stěnu srdce.

Vznik infarktu myokardu

Infarkt myokardu vzniká nejčastěji  na podkladě aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Jde o civilizační onemocnění, kdy se do stěny tepny ukládají usazeniny cholesterolu, vápníku, krevních buněk, vaziva a tím vznikají tzv. aterosklerotické pláty. Pláty zmenší průměr cévy a také poškodí cévní stěnu. Ta není dostatečně pružná, ani odolná a snadněji se poruší třeba zvýšeným krevním tlakem. Stává se to při námaze nebo rozčilení. Cévní stěnu poškozuje i cigaretový kouř nebo plát praská spontánně. Narušená vnitřní vrstva tepny aktivuje proces krevního srážení a krevní sraženina, odborně trombus, pak cévu zcela uzavře.

Rizika infarktu myokardu

Infarkt myokardu úzce souvisí s různými rizikovými faktory:, které vedou k rozvoji aterosklerózy a tím i poškození cévní stěny. Důsledkem je vyšší zátěž srdce. Mezi rizikové faktory infarktu myokardu patří:

  • vysoký krevní tlak
  •  cukrovka
  •  kouření
  •  obezita
  •  

Následky infarktu myokardu

Infarkt myokardu má pro pacienty, kteří ho prodělají, celou řadu nepříjemných následků, přičemž v těch nejvážnějších, nebo pozdě léčených případech, může být infarkt bezprostřední příčinou smrti. Mezi další následky infarktu patří poruchy srdečního rytmu, odborně arytmie, zánět srdečního obalu, tedy perikarditida, selhání levé komory a nedostatečná dodávka krve do těla. Možným následkem je prasknutí stěny srdečního svalu, tedy vznik tzv. srdeční tamponády. Odumřelé původní svalové buňky srdce jsou při hojení nahrazeny buňkami vaziva. Po infarktu myokardu vznikne tedy jizva, která brání dobrému stahování srdce. Srdeční stěna je ztenčená, nepružná a může vzniknout výduť, ve které se snadno tvoří krevní sraženiny. Ty se pak mohou uvolnit a jsou krví zaneseny do tepen kdekoliv po těle, kde hrozí ucpání přívodu krve do jiných orgánů a vzniká tak embolie.

Příznaky infarktu myokardu

Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří krutá svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce, jejíž intenzita se nemění ani v závislosti na poloze. Často pacient pociťuje vyzařování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá navíc bledý, úzkostlivý, dušný a oblévá ho studený pot.

Diagnostika infarktu myokardu 

Diagnostika infarktu myokardu není snadná, jelikož se klinické projevy mohou projevovat i u jiných onemocnění. Pro správné určení diagnózy je nezbytné odebrat krev na biochemické vyšetření a zhotovit EKG záznam, na kterém objevíme změny typické pro infarkt myokardu. Rovněž můžeme použít echokardiografii, tedy ultrazvuk srdce, kde odhalíme nehybnost srdeční stěny v oblasti infarktu.

Léčba infarktu myokardu

Aby bylo postižení srdce po infarktu myokardu co nejmenší, bez trvalých následků a komplikací, je nutné co nejdříve zahájit léčbu a tepnu opět zprůchodnit. Proto při výskytu prvních příznaků vyhledejte lékaře, aby váš stav zhodnotil a zahájil terapii. Nejlepší léčbou infarktu myokardu je ovšem jeho prevence, tedy předcházení nemoci samotné! Vhodné jsou pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, který zachytí při vyšetření rizikové faktory a vhodnou terapií je minimalizuje. Základem však stále zůstává zdravý životní styl. Úpravou jídelníčku a dostatkem pohybu prokážeme velkou službu svému srdci a celému tělu. Léčba infarktu myokardu se ovšem neobejde bez farmakoterapie, tedy užívání léků. Je nutné podávat léčiva z několika skupin. Jsou to léky snižující krevní tlak, nejčastěji ACE-inhibitory nebo sartany. Dále se užívají léky na snížení srdeční frekvence, tzv. beta-blokátory. Nezbytně nutné je užívání kyseliny acetylsalicylové ke snížení krevní srážlivosti a také tzv. statinů, které snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email