Infekční onemocnění mozku

16.4.2012 , Danica Deretić

infekcni-onemocneni-mozku.jpg - kopie
infekcni-onemocneni-mozku.jpg - kopie
Infekční onemocnění mozku je způsobeno bakteriemi, viry nebo kvasinkami v době oslabeného imunitního systému. Infekční onemocnění mozku ve většině případů vzniká krevním rozsevem původcu onemocnění z jiné oblasti těla. Jejich průnik do mozku je však možný i při otevřeném poranění hlavy. Infekční onemocnění mozku má různé projevy, které jsou nespecifické a proto je zapotřebí na tato onemocnění myslet. Léčba infekčních onemocnění mozku závisí od vyvolávajícího činitele.

Infekční onemocnění mozku 

Infekční onemocnění mozku jsou způsobena různými původci, nejčastěji bakteriemi a viry, vzácněji i parazity. K propuknutí onemocnění však dochází v momentě oslabení imunitního systému člověka. Mezi lidmi se infekční onemocnění mozku šíří kapénkovou cestou, to znamená, že se přenáší polibky, kašlem a kýcháním. Vstupní branou bývají tedy často ústa, kůže, sliznice a k mozku se původci dostávají krevní cestou. Infekční onemocnění mozku může však nastat i přímým průnikem původce onemocnění při traumatu.

Původci infekčních onemocnění mozku

Jak již bylo zmíněno, infekční onemocnění mozku mohou být způsobeny bakteriemi a viry. Nejčastějšími bakteriemi, které se podílejí na vzniku onemocnění mozku jsou Streptococcus pneumonie, Listeria monocytogenes, Haemophilus influenzae, Neisseriia meningitidis, Staphylococcus aureus nebo E. coli. Mezi nejčastější viry podílející se na vzniku infekčních onemocnění mozku patří arboviry, virus herpes simplex, Borrelie, enteroviry, echoviry, či adenoviry.Infekční onemocnění mozku mohou způsobovat i houby kvasinkového původu, jak je tomu při Kryptokokóze. Způsobena je houbami roku Cryptoccocus. Postihuje zejména osoby s porušenou imunitou, a to pacienty s AIDS nebo po transplantaci. Kvasi

Nejčastější infekční onemocnění mozku

Infekční onemocnění mozku mohou být vyvolány bakteriemi, viry a parazity. Výsledné klinické projevy závisí nejen původcem infekce, ale také na celkovém klinickém stavu organismu. Rozhodující je především schopnost imunitního systému bránit se proti cizorodým částicím. Proto všechny infekce probíhají bouřlivěji u pacientů s trvale sníženou imunitní obranyschopností, jako je tomu u transplantovaných, či u pacientů prodělávající onkologickou léčbu. Určení původce onemocnění je významné především pro léčbu, která se značně liší u bakteriálních a virových onemocnění.

Bakteriální infekční onemocnění mozku

Bakteriální infekční onemocnění mozku probíhají jako hnisavé afekce postihující jak obaly mozku, tak i samotnou mozkovou tkáň. Nejčastější bakteriálními infekčními onemocněními mozku jsou akutní hnisavá meningitida a mozkový absces. Méně často se setkáváme s tuberkulózní meningitidou.

Akutní hnisavá meningitida

Akutní hnisavá meningitida představuje bakteriální onemocnění měkkých plen, které obalují mozek a mechanický mozek chrání. Původcem tohoto onemocnění je nejčastěji Haemophillus influenzae, Streptococcus pneumoniae, tedy pneumokok, stafylokok a Neisseria meningitidis, neboli meningokok. Rizikovými skupinami jsou malé děti, nebo naopak staří lidé. Ohroženou skupinou jsou také pacienti se sníženou funkcí imunitního systému, u kterých může akutní hnisavou meningitidu vyvolat i Listeria monocytogenes. Akutní hnisavá meningitida se projevuje během několika hodin bolestmi hlavy, horečkami, zvracením a poruchou vědomí různého stupně. Můžeme se setkat i s epileptickými záchvaty. Typickým příznakem hnisavé meningitidy jsou meningeální jevy, které vznikají právě drážděním měkkých plen zánětem. Diagnóza se stanovuje vyšetřením mozkomíšního moku, který je bělavě zkalený, je v něm přítomno zvýšené množství bílých krvinek, bílkovin a snížená hladina cukru. Akutní hnisavá meningitida se léčí antibiotiky, především penicillinem. Bakteriální meningitida se může komplikovat septickým stavem se selháváním orgánů, poškozením nadledvin, či bezvědomím.

Absces mozku

Absces mozku je ohraničená hnisavá afekce se zánětlivou nekrózou okrsku mozku a uzávěrem cév. Jedná se o ohraničenou dutinu vyplněnou hnisem. Absces mozku vzniká krevním rozsevem bakterie z jiné části těla do mozku, nejčastěji při zánětlivých onemocnění plic, či při zánětech ve vedlejších nosních dutinách, nebo uchu. V akutním stádiu mozkového abscesu se objevují bolesti hlavy, horečky, zvracení, meningeální jevy a poruchy vědomí. Ve chronickém stádiu mohou být pouze lehce zvýšené teploty, ale zvyšuje se nitrolební tlak, což je život ohrožující stav. Proto je důležité co nejdříve stanovit diagnózu pomocí počítačové tomografie, nebo magnetické rezonance mozku. Léčba spočívá v podání antibiotik dle citlivosti u akutní fáze, ve stádiu chronickém je indikována operační léčba.

Tuberkulózní meningitida

Tuberkulóza nejčastěji postihuje plíce, avšak může postihovat i mozek, typicky na jeho bazi. Jedná se o hnisavý zánět mozkových měkkých plen způspbený Mycobacteriem tuberculosis. Typicky dochází k tvorbě drobných tzv. tuberkulů v mozku se současným zánětem středně velkých tepen. Projevuje se bolestmi hlavy, malátností, únavou, lehce zvýšenou teplotou a někdy i zvracením. I zde jsou přítomné meningeální jevy, ale i zmatenost, halucinace, či úzkost. Diagnózu potvrdí nález zmnožených bilých krvinek, bílkovin a snížené hladiny cukru v mozkomíšním moku. Provádí se také tuberkulinový test a průkaz protilátek.

Virová infekční onemocnění mozku

Virová infekční onemocnění mozku vznikají nejčastěji jako následek virové infekce probíhající v jiné části těla. Viry mohou postihovat jak měkké pleny, kdy vzniká tzv. aseptická meningitida, tak i samotnou mozkovou tkáň, jako je klíšťová a herpetická encefalitida, nebo Lymeská borrelióza.

Aseptická meningitida

Aseptická meningitida je skupina, která představuje zánětlivé onemocnění měkkých plen různé etiologie. Může být způsobena enteroviry, echoviry, coxcackieviry, adenoviry, myxoviry, herpetickými viry, či viry chřipky. Aseptická meningitida může vznikat i v důsledku záření, toxickým drážděním, či jako reakce na probíhající bakteriální onemocnění v okolí, například při zánětu středního ucha. Toto infekční onemocnění mozku se projevuje bolestmi hlavy, svalů, kloubů, zvýšenými teplotami, světloplachostí a meningeálními jevy. Při vyšetření mozkomíšního moku zjišťujeme jeho čirost, bezbarvost, zvýšené množsví bílkovin i bílých krvinek. Léčba virové aseptické meningitidy je symptomatická a spočívá tedy v tlumení bolestí hlavy a snižování tělesné teploty.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění mozku způsobené zástupcem arbovirů. Přenašečem těchto virů je typicky klíště, proto se také s tímto onemocněním setkáváme nejvíce od počátku jara do podzimu. První příznaky se objevují po 7 až 14 dnech od přisátí klíštěte a onemocnění má dvoufázový průběh. V první fázi se objevují zvýšené teploty, bolesti hlavy, únava a malátnost. Poté dochází přechodně k úlevě a nastupuje druhá fáze s bolestmi hlavy, horečkami, zvracením a meningeálními jevy. V závislosti na rozsahu onemocnění může být přítomen i útlum pacienta, třes horních končetin, jazyka a brady a mohou být přítomny i poruchy motoriky na jedné polovině těla. Diagnóza se stanovuje vyšetřením likvoru a léčba spočívá v klidu na lůžku s tlumením příznaků.

Herpetická encefalitida

Herpetická encefalitida je velice závažné onemocnění, které vyvolává virus herpes simplex. Tento virus způsobuje nekrózu, tedy odumření části mozku s prokrvácením, nejčastěji v čelním a spánkovém laloku. Podle lokalizace postižení se objevují i klinické příznaky. Nejčastěji to jsou psychické poruchy, poruchy  vědomí, epilepsie, nebo i částečné ochrnutí. Meningeální jevy nemusí být nikterak výrazné. Diagnóza se stanovuje vyšetřením mozkomíšního moku a stanovením protilátek. Léčbu je nutné zahájit co nejříve antivirotiky, například Zoviraxem, či Herpesinem a tím mírnít následky onemocnění.

Lymeská borrelióza

Velice častým virovým onemocněním mozku je i Lymeská borrelióza způsobená spirochetami. Tato skupina zahrnuje několik typu Borrelií, jejichž výskyt je závislý geograficky. Tyto viry se nacházejí v tělech drobných savců, ptáků a domácí i lesní zvěře a k přenosu dojde klíšťaty parazitujícím na těchto zvířatech. Udává se však, že onemocnění se projeví pouze u 20% lidí. Borrelióza je systémové onemocnění, které postihuje jak mozek, tak i klouby, svaly, srdce,cévy a játra. Lymeská borrelióza se nejprve projeví zarudnutím s centrálním výbledem v místě přísátí klíštěte a mluvíme o tzv. erythema migrans. Současně může být přítomna bolest hlavy, svalů, kloubů, únava a malátnost. Po několika týdnech až měsících se připojují i příznaky z poškození mozku, které jsou různorodé. Mohou to být příznaky aseptické meningitidy, postižení hlavových nervů, míčních kořenů,únavový syndrom, nebo i akutního zánětu mozku. Pro stanovení diagnózy je klíčové především prokázání protilátek prot Borreliím. V léčbě se užívá antibiotik, především penicillinu.

 Prevence infekčních onemocnění mozku

Je zřejmé, že příznaky infekčních onemocnění mozku jsou velice nespecifické, to znamená, že se mohou vyskytovat i u řady jiných onemocnění. Proto je zapotřebí na tato onemocnění myslet dříve než dojde k manifestaci neurologických projevů. Zodpovědnost však mají i sami pacienti, kteří by se co nejdříve měli dostavit k lékaři, zvláště pokud dojde ke vzniku projevů po jiném již prodělaném infekčním onemocnění. Proti některým z nich je možné se nechat očkovat, především proti meningokokovým onemocněním, či klíšťové encefalitidě.

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email