Jizvy

8.4.2012 , Lucia Hlavatá

Jizvy vznikají po poranění kůže. V případě, že jsou poraněny hlubší vrstvy kůže, se v ráně nejdříve objeví strup, který po čase zmizí a na jeho místě zůstane jizva. Podle vzhledu jizev je můžeme rozdělit do tří skupin. Jizvy hypertrofické, atrofické a keloidní. Dnes již v medicíně existují postupy, jak zmírnit projevy jizev, v lepším případě se jich úplně zbavit.

Jizvy

Lidská kůže je největším orgánem a plní řadu funkcí. Její velikost u dospělého člověka činí 1,6 až 1,8 m². Jelikož vytváří vnější obal lidského těla, bývá proto i nejčastěji poškozena. Její výhodou však je, že se umí znovu rychle obnovit. Poškozené buňky nastartují při každém poranění proces hojení. Když se v ráně vytvoří krevní sraženina, ztvrdne a promění se ve strup, který působí jako ochrana hojící se kůže. Při poranění vrchních vrstev se kůže zahojí v podstatě beze stopy. Jinak je tomu u poranění vrstev hlubších, kdy vznikají jizvy. Rozlišujeme několik druhů jizev - jizvy hypertrofické, atrofické a keloidní. Jak jizva bude v konečném důsledku vypadat, závisí od mnoha faktorů působících v průběhu hojení. Když se proces hojení nějakým způsobem naruší, projeví se to posléze na vzhledu jizvy.

Vznik jizvy

Jizva vzniká během procesu hojení tkáně, který se spouští prakticky hned po porušení kožního krytu a hlubších kožních vrstev. Jizvy vznikají například při řezném či tržném poranění. Malé rány se jizvou zhojí samy, velké potřebují zásah lékaře a to zašití porušené kůže. Stejně tak vznikají jizvy po operačních zákrocích, kdy je porušena kontinuita kožního krytu a hlubších kožních struktur. Dalšími příčinami vzniku mohou být popáleniny. Drobné jizvy vznikají po akné, či neštovicích. Jizvy ale nemusejí vznikat pouze na kůži, příkladem je jizva na rohovce, která způsobí oční vadu zvanou astigmatismus, vyžadující nošení brýlí.

Typy jizev

Jak již bylo řečeno, jizvy rozdělujeme na hypertrofické, atrofické a keloidní. Hypertrofické jizvy vzniknou tehdy, když dochází k nadměrné tvorbě vazivové tkáně. Tyto jizvy nepřesahují okraj rány, bývají ztvrdlé a zbarvené do červena. Někdy svědí a můžou i bolet. Atrofické jizvy naopak vypadají jako drobné vkleslinky nebo důlky a vznikají například po akné nebo oparech. Ty se většinou hojí dobře. Za drobné jizvičky můžeme také považovat strie. Nevznikají na základě poranění, ale jedná se o popraskání elastických vláken v kůži. Tyto druhy jizev vznikají v případě, že dojde rychle k velkému zvětšení tělesného povrchu. Kůže se těmto změnám snaží přizpůsobit a když už nestíhá, praská. Strie se objevují například u těhotných žen, při rychlém nárůstu váhy nebo u překotného růstu u dětí. Nejčastěji se vytvářejí na břiše, ňadrech, hýždích a stehnech. Na začátku mají červenou až namodralou barvu, později blednou a stávají se méně viditelnými. Někdy se na místě poranění vytvoří tzv. keloidní jizva. Jedná se o velkou, nevzhlednou, plasticky vystouplou jizvu, která přesahuje okraje rány. Často bývá hrubá, ztvrdlá a nepěkně zbarvená do červena až fialova. Keloidní jizvy vznikají nejčastěji po poraněních, popáleninách a operacích. Vznikají totiž abnormálním hojením rány. Vyskytují se nejvíce na hrudi, ramenou a uších. Objevují se u lidí ve věku 10 až 30 let, častěji u mladých žen. Kromě estetických můžou činit i funkční potíže, někdy bývají také bolestivé.

Komplikace jizev

Jednou z komplikací je již výše zmíněný keloid neboli keloidní jizva. Další komplikací může být vznik kýly v jizvě. Řešením této komplikace je pouze chirurgické odstranění kýly. Komplikací při hojení rány a vzniku jizvy, je například proniknutí mikroorganismu do rány a vznik infekce. V takovém případě dochází ke zhoršení a zpomalení hojení rány a tím i vzniku jizvy, která tak může být nevzhledná a hůře odstranitelná. Za komplikaci jizev bychom mohli považovat i jejich negativní vliv na psychickou stránku jedince a to zejména u viditelných jizev v obličeji.

Léčba jizev – jejich odstranění

Jizvy vznikají jako reakce na nepřirozený zásah z vnější do celistvosti kůže nebo vnitřních orgánů. Pokud jde o kůži, jedná se spíše o kosmetický problém. Někteří mají své jizvy rádi, protože jim připomínají důležité události z minulosti, některým lidem zas způsobují psychické problémy. K nejhorším patří jizvy na obličeji, protože ten nás reprezentuje v každodenním životě. Někdy na jejich zakrytí stačí jen dobrý make up, ale dnes již díky obrovským pokrokům v medicíně obecně, existují postupy a metody, které dokážou zmírnit nebo odstranit nechtěné kožní projevy. Jedním takovým objevem je v dermatologii laser. Při velkých jizvách se také využívá plastických operací, je třeba však připomenout, že každý další zásah do celistvosti kůže vyvolává další jizvy.

Prevence jizev

Prevencí by bylo omezit příčiny, tedy poranění kožního krytu, při kterém jizvy vznikají. Většinou to ovlivnitelné není, ale například u onemocnění, jakým je akné, či neštovice, dochází k tvorbě jizev zejména při jejich rozškrábání či jiném mechanickém poškození. Spíše bychom si mohli něco říci o prevenci vzniku nevzhledných jizev. Důležitá je péče o jizvy již v začátcích jejich vzniku. Jizvy se totiž hojí několik měsíců a ty rozsáhlé a po těžkých úrazech či popáleninách, se mohou hojit až dva roky. V tuto dobu je právě důležitá tzv. tlaková masáž, kdy několik vteřin působíme tlakem našich prstů na jizvu a následně je uvolníme. Právě toto stlačování je správným postupem, neboť masírováním a kroužením prstů přes jizvu hrozí, že tím budeme naopak podněcovat tvorbu vaziva a jizva více poroste a zbytní. Dále jsou dostupné různé gely a náplastě, které pomáhájí lepšímu hojení jizvy. V neposlední řadě je to klid a psychická pohoda pacienta, protože i ta napomáhá k lepšímu hojení nejen jizev.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email