Keloidní jizvy

8.4.2012 , Jiří Dyntr

keloidni-jizvy.jpg - kopie
keloidni-jizvy.jpg - kopie
Keloidní jizva neboli keloid, je atypický druh jizvy lišící se svým vzhledem i strukturou. Keloidní jizvy jsou tvořeny nadměrným množstvím kolagenních vláken, která vytvářejí hrbolovitou a nevzhlednou jizvu. Keloidní jizvy málokdy způsobují zdravotní komplikace, jsou tedy především estetickým problémem. Jako léčebné řešení keloidních jizev se používají kortikosteroidy nebo méně častá kryoterapie.

Keloidní jizvy

Keloidní jizva je označení pro atypické hojení rány, které se mnohdy výrazně liší od běžné jizvy. Dochází totiž k nadměrné tvorbě kolagenních vláken, která jsou hlavním stavebním kamenem všech jizev a vzniklý defekt je pak na kůži mnohem výraznější a více viditelný. I přesto, že se jedná o poměrně nepříjemnou a nevzhlednou záležitost, jen málokdy může keloidní jizva pacientům způsobit zdravotní komplikace. Větší výskyt keloidu je pozorován u černochů nebo obecně u lidí s tmavší pletí, ale i někteří příslušníci bílé a žluté rasy mají z různých důvodů větší dispozici k jeho tvorbě. Jsou to obvykle mladší osoby, častěji ženy než muži a svou roli hraje také dědičnost. Přestože keloidní jizvy občas způsobují lidem mnohá trápení, a mohou významně poškodit jejich normální vzhled, je třeba si uvědomit, že se nejedná o životu nebezpečnou nemoc. Ať už keloid vypadá jakkoliv odpudivě, není v žádném případě přenosný na druhé osoby a veškeré obavy z kontaktu s takto postiženými lidmi jsou zcela zbytečné.

Vznik keloidních jizev

Nejčastěji vzniká keloidní jizva na hrudníku v okolí hrudní kosti, kolem ramen a na šíji nebo na ušních lalůčcích. Méně často pak vyskytuje na jiných částech těla. V místě, kde byla kůže poškozena, se obvykle do tří až čtyř týdnů vytvoří neobvykle hrbolovitá jizva. Příčinou poranění kůže mohou být nejrůznější úrazy, štípnutí hmyzem, či injekční vpich. Není výjimkou, že se jedná o pozůstatek puchýřků po akné, spalničkách nebo jiných kožních chorobách. Na ušních lalůčcích se vytváří keloid obvykle v dírce pro náušnici, obdobně se pak objevuje v místě propíchnutí kůže pro piercing, například v oblasti pupku.

Příznaky keloidních jizev

Podle typu rány, ze které keloidní jizva vzniká, může mít různou velikost i tvar a to od přibližně kulatých ložisek, přes pruhy až po nepravidelně vyvýšené útvary. Tyto jizvy přesahují rozsah původního poranění. Zpočátku jsou tyto jizvy obvykle sytě červené, avšak časem postupně blednou, až nakonec zůstanou porcelánově bílé. Keloidní jizvy samy o sobě nepůsobí žádné obtíže, mohou však být provázeny svěděním, zvýšenou citlivostí až bolestí, která může narušovat spánek.

Komplikace keloidních jizev

I když keloidní jizvy obvykle nepřinášejí kromě nepěkného vzhledu žádné nepříjemnosti, v některých případech se mohou i u nich vyskytnout nepříjemné komplikace. Může se objevit svědění nebo bolestivost, jindy je stav hojení rány komplikován krvácením nebo zanesením infekce. Nadměrná tvorba vazivových vláken v keloidní jizvě může navíc způsobit omezení pohyblivosti kůže. K této funkční poruše dochází zejména v případě, kdy se vyskytují v okolí kloubů. Tato komplikace může být při snaze o pohyb až bolestivá. Proto je důležité keloidní jizvy léčit nebo ještě lépe – snažit se zabránit jeho vzniku.

Keloidní jizvy a jejich léčba

V současnosti jsou v léčbě keloidních jizev nejvíce užívané kortikosteroidy, které se podávají injekčně přímo do postiženého místa. Účinkem kortikosteroidů dojde ke snížení produkce vaziva, a tím se nadměrný růst jizvy zastaví. Dříve se tento druh léčby kombinoval s ozařováním, ale pro velké riziko vzniku rakoviny se však od této léčebné metody upustilo. Pokud je léčba kortikosteroidy neúčinná, nebo ke zlepšování dochází příliš pomalu, doporučuje se chirurgické odstranění přebytečné jizevnaté hmoty a péče o novou operační ránu. Zde je však riziko, že opět vznikne keloidní jizva vzhledem ke genetické a rasové predispozici. V některých případech je také možné využít tzv. kryoterapii, tedy léčbu keloidních jizev založenou na velmi nízké teplotě. Velkou nevýhodou této metody je však to, že po jejím použití dochází k vyblednutí kůže, což je nepříjemné především pro jedince s tmavou pletí. Po zahájení léčby keloidních jizev je velká šance na výrazné zlepšení stavu, což přináší pacientům velkou úlevu nejen fyzickou, ale také psychickou.

Prevence keloidních jizev

Nejlepší prevencí je snažit se zabránit veškerým poraněním kůže, u některých jedinců se totiž keloid může vytvořit i po pouhém škrábnutí. Vhodná jsou tzv. režimová opatření, pomocí kterých se snažíme zabránit vzniku této nepěkné jizvy – keloidu. Jde o tlakovou masáž, kdy až desetkrát denně stlačujeme tlakem našich prstů jizvu asi na půl minuty až do vyblednutí a poté prsty uvolníme. Naopak by bylo kontraproduktivní masírovat krouživým pohybem, neboť by se tím stimulovala tvorba vazivové tkáně a jizve ještě více rostla. Na tuto masáž existují i silikonové pomůcky, například klipy na ušní boltce, různé elastické prádlo či obvazy). Klidnému hojení jizvy napomáhá též  její promašťování. Pomoci mohou též silikonové gely či oleje. Jizvy je zároveň potřeba chránit před mechanickým drážděním a UV zářením.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email