Lehká mozková dysfunkce

23.4.2012 , Jiří Dyntr

lehka-mozkova-dysfunkce-2.jpg - kopie
lehka-mozkova-dysfunkce-2.jpg - kopie
Lehká mozková dysfunkce je souhrnný název pro řadu příznaků vyskytujících se u dětí při poruše vývoje nervového systému. Lehká mozková dysfunkce vzniká jak na dědičném podkladu, tak může být ovlivněna látkami (alkohol, drogy) při vývoji plodu v těle matky. Mezi nejčastější příznaky patří nepozornost, dysgrafie, hyperaktivita a další drobné dysfunkce ovlivňující běžný život dítěte.

Lehká mozková dysfunkce

Lehká mozková dysfunkce představuje starší název pro specifickou vývojovou poruchu motorické funkce u dětí. Jedná se tedy o poruchu koordinace pohybů při jemných i hrubých motorických úkonech. U těchto dětí je narušeno zrání centrálního nervového systému a tedy i rozvoj funkcí a schopností. Někdy se pro tento stav používá název syndrom neobratného dítěte.

Lehká mozková dysfunkce a její příznaky

Prvním významným příznakem, podle kterého lze usuzovat na lehkou mozkovou dysfunkci, je porucha pozornosti. Děti jsou neklidné a je pro ně velmi obtížné se dlouhodobě koncentrovat na jednu věc, což jim později přináší mnoho problémů ve škole a v zaměstnání. Často dělají chyby z nepozornosti a jejich práce je chaotická a nedostatečně promyšlená. Dále je typická zbrklost, nepřítomnost organizačních schopností, špatná pracovní morálka a při rozhovoru časté odbíhání od tématu. U některých dětí se rozvíjejí také poruchy chování, např. výrazná impulzivnost, netrpělivost a neposednost. Jsou hyperaktivní, stále se vrtí na židli, poposedávají a bez přestávky mluví a vyhledávají různé činnosti. Kromě problémů s chováním mají dětští pacienti také výrazné problémy s učením, jejich inteligence je přitom normální, někdy i vyšší než u ostatních dětí. Mezi nejčastější potíže patří neschopnost číst a tvořit z písmen věty (dyslexie), porucha psaní (dysgrafie), časté chyby v pravopisu (dysortografie) a poruchy matematických funkcí (dyskalkulie). Kromě toho se někdy vyskytuje i opoždění rozvoje řeči oproti vrstevníkům nebo je řeč nesouvislá, děti zadrhávají a mají problémy při vyslovování některých slov. V některých případech trpí také poruchami psychiky, častěji než u jiných dětí se u nich vyskytují úzkostné stavy nebo deprese.

Lehká mozková dysfunkce, její příčiny a prevence

Při hledání příčiny lehké mozkové dysfunkce byla vypozorována dědičná dispozice, kvůli které se může tato porucha vyskytnout v jedné rodině i u několika jejích členů. Dále se uplatňují nejrůznější faktory, které ovlivňují matku a vyvíjející se dítě v období těhotenství, jako např. virové infekce, úrazy, psychický stres, kouření a alkohol. Kromě toho mohou být hlavní příčinou také porodní komplikace a faktory ovlivňující dítě bezprostředně po porodu, nejčastěji vysoké horečky, infekce nebo úrazy. Všechny tyto vlivy vedou k drobným změnám ve funkci mozku, které však mohou mít velmi rozsáhlé následky. Mozkem pacientů s lehkou mozkovou dysfunkcí protéká méně krve, než je tomu u zdravých lidí a kvůli nedostatku kyslíku v mozkové tkáni je ovlivněna elektrická aktivita nervových buněk. Změna jejich normální funkce je pak hlavní příčinou všech příznaků této poruchy. Jako prevenci vzniku lehké mozkové dysfunkce je možné využít různé metody tzv. prenatálního učení, které využívá zvukovou komunikaci s nenarozeným dítětem. Tím je zajištěna včasná aktivace mozkových center a děti po narození nemají obvykle větší problémy při rozvoji řeči a chůze. Pokud se i přes použití těchto technik onemocnění vyskytne, nabízí se několik metod, kterými lze některé příznaky významně utlumit. Kromě používání léků, rehabilitace a zvýšeného dohledu během učení často zabírá také léčba jednotlivých poruch učení a psychologická léčba. S pomocí logopeda a dalších odborníků se také často podaří vyřešit problémy s mluvením, a často se tak podaří zařadit děti do běžného kolektivu bez jakýchkoliv omezení.

Život s lehkou mozkovou dysfunkcí

I když lehká mozková dysfunkce způsobuje dětem i jejich rodičům mnohé problémy, není to nemoc smrtelná ani jinak nebezpečná. Děti jsou často napomínány za své chování, ale je třeba mít na paměti, že tato porucha vzniká v časných fázích vývoje mozku a nemůže za něj malý pacient, jeho rodiče ani zanedbání lékařská péče. Lékaři společně s rodinnými příslušníky však mohou nejen dodržováním léčby, ale hlavně svým vstřícným a tolerantním přístupem k dětem jejich stav výrazně zlepšit.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email