Nemoci tepen a žil

7.4.2012 , Danica Deretić

nemoci-tepen-a-zil.jpg - kopie
nemoci-tepen-a-zil.jpg - kopie
Nemoci tepen a žil postihují většinu populace západního světa. Mezi nemoci tepen a žil patří ateroskleróza, křečové žíly, aneurysmata cév a další. Nemoci tepen a žil jsou tak zodpovědné za více než polovinu všech úmrtí u nás.

Nemoci tepen a žil

Nemoci tepen a žil představují velice častá onemocnění převážně v oblastech vyspělého světa. Postihují jak muže, tak ženy a setkávámě se s nimi jak u starších, tak i mladších jedinců. Některé z nich jsou podkladem ke vzniku jiných, mnohem závažnějších onemocnění.

Funkce tepen a žil

Tepny a žíly, souhrnně označované jako cévy, plní v našem organismu nepostradatelnou úlohu, a tou je transport krve. Tepny a žíly tvoří uzavřený systém trubic, které se větví od větší až po ty nejmenší. Těmi nejmenšími cévami v těle jsou tzv. kapiláry, které vznikají jako koncové větve tepének, a ze kterých přechází kyslík a živiny do tkání a buněk. Kapiláry se poté napojují na drobné žilky, které se spojují ve stále větší žíly, které vedou krev zbavenou kyslíku a živin do pravé poloviny srdce. Odtud se pak neokysličená krev dostává do plic. Je velmi důležité, aby krev tepnami i žilami proudila plynule a v dostatečném množství. Pokud toto není z nějakého důvodu možné, mluvíme o onemocnění cév, tedy tepen a žil. Většinou jsou tato onemocnění vzácná, výjimku tvoří dvě onemocnění, a to ateroskleróza a křečové žíly, které se vyskytují velice často.

Nemoci tepen

Nemoci tepen představují širokou skupinu, kdy jednotlivá onemocnění jsou vyústěním jiné již probíhající choroby, nebo naopak nemoci tepen vedou k rozvoji závažných stavů. Mezi nemoci tepen patří řada vzácných onemocnění, ale i některá častější jako je ateroskleróza, aneurysma či disekce aorty.

Ateroskleróza

Ateroskleróza zahrnuje změny ve stěně cévy, které mění její průsvit a proto je považována za příčinu mnoha jiných onemocnění. Ateroskleróza vzniká u každého jedince prakticky již od narození, proto je nasnadě, zda můžeme o ní mluvit jako onemocnění. POkud ano, pak se zcela jistě jedná o onemocnění chronické, při kterém dochází k ukládání tukových látek do vnitřní stěny tepen. Tím dochází k zúžení jejich průvitu, zhoršení prokrvení daného orgánu a v nejzávažnějších případech dochází k jejich úplnému uzavření. V takovém případě vzniká ischémie, tedy místní nedokrevnost tkáně. Tímto způsobem vzniká infarkt myokardu či mozková mrtvice. Ateroskleróza se diagnostikuje pomocí Dopplerova ultrazvuku, nebo rentgenem. Léčí se pomocí balónkové angioplastiky, tedy chirurgického zákroku, kdy je zavden do postižené cévy katétr s balónkem a jeho nafouknutím se céva roztáhne, popřípadě vyztuží kovovou síťkou, tzv. stentem.

Aneurysma aorty

Aneurysma aorty,neboli výduť, představuje vakovité rozšíření, které vzniká nejčastěji v oblasti břišní aorty. Důvodem je zeslabená stěna této namáhané tepny. Aneurysma vzniká také nejčastěji na podkladě aterosklerózy a vyskytuje se mnohem častěji u mužů. Výduť se povětšinou nijak neprojevuje, můžeme na něj přijít při vyšetření pohmatem kdy v oblasti břicha nacházíme pulzující objekt. V případě, že aneurysma praskne, projeví se silnou bolestí a vede k velkému krvácení, které bývá pro pacienta fatální. Aneurysma můžeme ozřejmit CT či ultrazvukem břicha. Jedinou možností účinné léčby aneurysmatu aorty je chirurgický zýkrok.

Disekce aorty

Disekce aorty představuje trhlinu nejčastěji ve vzestupné části aorty vycházející ze srdce. Tím se vytváří kapsa, kde dochází k hromadění krve. Trhlina může postupovat a šířit se po průběhu aorty až na její větve. Krev má tendenci se provalit zpět do vnitřku cévy, což je příznivé. V případě provalení navenek nastává smrt pacienta. Není zcela jasné z jakého důvodu trhlina ve stěně cévy vzniká, ale přišlo se na to, že většina pacientů s disekcí aorty trpí i hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem. Disekce se projevuje silnou prudkou bolestí za hrudní kostí a může připomínat infarkt myokardu. V rámci diagnostiky je proto nutné tyto dva různé stavy odlišit. Léčba spočívá v podání léku na snížení vysokého tlaku a v chirurgické rekonstrukci cévy.

Nemoci žil

Nemoci žil postihují stále častěji mladší jedince. Je to dáno především stylem života, nedostatkem pohybu a nesprávnou životosprávou. Mezi nejčastější nemoci žil patří žilní trombóza, křečové žíly a záněty žil.

Žilní trombóza

Žilní trombóza je onemocnění, které vzniká v důsledku poruch srážlivosti krve či zpomalení krevního toku v žilách. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin, ve kterých se tvoří krevní sraženiny ucpávající cévu. To se projeví otokem, zarudnutím a bolestí. Nebezpečím hluboké žilní trombózy je možnost jejich zanesení do plicnice, či jejich větví, kde se mohou zaklínit a způsobit plicní embolii. Náchylnější k žilní trombóze jsou těhotné ženy, dále ženy užívající hormonální antikoncepci či lidé dlouhodobě cestující v sedě.

Křečové žíly

Křečové žíly, neboli varixy, jsou vinuté, prodloužené, zeslabené žíly, ve kterých krev nemůže proudit a tak zde dochází k městnání krve. Důsledkem je vznik trombů, tedy krevních sraženin. Toto onemocnění postihuje nejčastěji žíly dolních končetin.Varixy vznikají na podkladě oslabení žilní stěny a zvýšení tzv. intraluminálního tlaku, tedy tlaku uvnitř žíly. Ten se zvyšuje i v důsledku nedomykavostí chlopní, které se v dolních končetinách nacházejí. Povětšinou se jedná o onemocnění vyskytující se v pokročilejším věku. Dříve se mohou vyskytovat například u těhotných žen či u lidí s rodinným výskytem. Účinná léčba křečových žil je chirurgický zákrok.

Zánět žil

Zánět žil, neboli flebitida, je onemocnění, které postihuje především povrchové žíly dolních končetin. Zánět žil vzniká nejčastěji v oblasti křečových žil, v důsledku hromadění krve. Zánět žil se projevuje bolestivým, zarudlým a teplým pruhem, který kopíruje průběh cévy. Žíla postižená zánětem navíc bývá í tvrdá na pohmat. Zánět žil může vzniknout i po injekci podané do žíly. Někdy může pacient trpět i teplotami. Pokud se objeví bolest v jiném místě než je postižená žíla, či dojde k rozvoji otoku, je nutné pomýšlet na riziko plicní embolie. V takovém případě je nezbytně nutné ihned navšívit lékaře, nejléoe však cévní ambulanci. V rámci terapie je nezbytné nosit kompresivní punčochu a omezit chůzi. Na zánětem postiženou žílu se aplikují studené obklady a užívají se rovněž masti s heparinem.

Prevence nemocí tepen a žil

Vznik a vývoj onemocnění tepen a žil se dá do značné míry ovlivnit. Důležité je dodržovat správnou životosprávu a omezit případné rizikové faktory, kterými jsou vysoký krevní tlak, nadměrný příjem tuků, kouření a onemocnění cukrovkou. Vhodná je i dostatečná pohybová aktivita.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email