Opar - rizika

13.2.2013 , Danica Deretić

Opar je virové onemocnění vyvolané zástupcem ze skupiny Herpesviridae. Opar je infekční onemocnění, které se snadno přenáší blízkým kontaktem s nemocnou osobou. Virus herpes simplex typu 1 vyvolává opar rtu, virus herpes simplex typu 2 způsobuje vznik genitálního oparu. Typickým projevem oparu je puchýř s čirým obsahem, který po čase praská a mění se ve strup. Léčba oparu spočívá v užívání antivirotik a je vhodné ji zahájit co nejdříve. Vzhledem k tomu, že je opar často se vracejícím onemocněním, existuje celá řada rizikových faktorů, které znovuvzplanutí nemoci způsobuje.

Opar - rizika

Opar je infekční onemocnění vyvolané virem herpes simplex. Jedná se o zástupce velké skupiny Herpesviridae, pro které je typické celoživotní setrvávání v organismu i po odeznění klinických příznaků. Rozlišujeme virus herpes simplex typu 1, který vyvolává oper rtu a virus herpes simplex typu 2, který způsobuje vznik oparu genitálu. Existuje řada rizikových faktorů, které vede ke vzplanutí nemoci. Léčba oparu rtu i zevního genitálu by měla být zahájena co nejdříve, ještě před vytvořením typického puchýřku.

Vznik oparu

Infekce virem herpes simplex-1 vzniká nejčastěji již v batolecím věku, kdy mluvíme o primoinfekci. Vniknutí viru do organismu se projeví chřipkovitými příznaky a po odeznění projevů se virus usídlí v tzv. nervových gangliích, tedy shlucích nervových buněk. Tam virus perzistuje po zbytek života a nezpůsobuje zdravotní obtíže až do oslabení organismu, například jiným onemocněním. K infekci virem herpes simplex-2 dochází s počátkem sexuální aktivity.

Projevy oparu

Při vniknutí viru herpes simplex-1 do organismu dochází k rozvoji chřipkovitých příznaků, jako je bolest hlavy, vysoké teploty, bolest v krku a zduření lymfatických uzlin především na krku. Poté se objevují i drobné bolestivé puchýřky. Opětovné propuknutí infekce se projevuje svěděním, pálením a bolestivostí části rtu, na které se po určité době objeví typický puchýř s čirým obsahem. Ten po určité době praská, obsah se vylévá a vzniká strup, který se ve většině případů odhojí do 10 dnů.

Genitální opar se rovněž projevuje bolestivými puchýřky s čirým obsahem, který se u žen objevuje na vulvě, pochvě či na děložním čípku. U mužů je typickou lokalizací žalud penisu. Puchýřek po čase praská a vytvoří se bolestivý vřed. Typicky se objevuje zvýšená teplota, únava, malátnost, nechutenství a bývají zduřelé i mízní uzliny v oblasti třísel.

Rizikové faktory oparu

 Opar je infekčním onemocnění, jehož původce setrvává v organismu doživotně. Proto je možná jeho reaktivace při působení některých faktorů a znovuobjevení nemoci.

Mezi rizikové faktory oparu rtu patří jiné infekční onemocnění, slunění, nadměrný fyzický i psychický stres, či období menstruace u žen. Významným rizikovým faktorem je vrozený, či získaný defekt imunitního systému, který se vyskytuje u pacientů s AIDS, po transplantaci, či protinádorové léčbě. Proto opar rtu probíhá u těchto pacientů mnohem bouřlivěji a hrozí přítomnost komplikací.

Rizikovým faktorem pro vznik genitálního oparu je jednoznačně nechráněný pohlavní styk. Problematika tkví v tom, že někteří jedinci mohou být tzv. asymptomatičtí nosiči. To znamená, že jsou nositeli viru herpes simplex-2, ale nijak se neprojevuje. Dochází však u nich k vylučování viru vaginálním sekretem, či spermatem a proto může snadno dojít k nakažení sexuálního partnera. Rizikový je i orální styk s nakaženým jedincem, stejně tak jako střídání sexuálních partnerů.

 Léčba oparu

Léčba oparu spočívá ve farmakologické léčbě, kterou je vhodné zahájit v časných stádiích, již před vytvořením puchýřku. Jelikož je opar vyvolán viry, účinná je pouze antivirová léčba, kde účinnou látkou je acyclovir, či valacyclovir. Užívá se především lokálně ve formě mastí. U těžších infekcí je možné aplikovat aciclovir ve formě tablet, či intravenózně ve formě infuzí. Intravenozní aplikace se užívá především u genitálního oparu, jelikož místní léčba krémy nebývá účinná.

Komplikace oparu

Opar je onemocnění, které se ve většině případů zhojí do 10 dnů. U některých jedinců však může dojít k rozvoji komplikací, které je často ohrožují i na životě. Bývá to především u nemocných s defektem imunitního systému. Nejzávažnější komplikací je herpetická meningoencefalitida, tedy zánět mozku a mozkových blan. Jedná se o život ohrožující onemocnění projevující se bolestmi hlavy, vysokými teplotami a příznaků z dráždění mozkových blan. V případě přenosu oparu z matky na dítě, nejčastěji při porodu, je novorozenec ohrožen encefalitidou i novorozeneckou sepsí, která může vést až ke smrti dítěte.

 

Diskuze:

bublina: Po jakou dobu je opar na genitáliích infekční? Pokud je už jen skoro úplně zhojený vřídek a ještě se dokončuje léčba léky, je to pro druhého partnera při styku ohrožující?

26. dubna 2014 19:18

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email