Příčiny hypertenze

7.4.2012 , Danica Deretić

hypertenze-priciny.jpg - kopie
hypertenze-priciny.jpg - kopie
Hypertenze je civilizační nemoc, která se podílí na rozvoji celé řady dalších zdravotních obtíží. Příčiny hypertenze jsou přitom u většiny pacientů s hypertenzí nejasné, jedná se o kombinaci různých vnitřních a vnějších vlivů. U menšiny pacientů ale příčiny hypertenze odhalit můžeme. V těchto případech je problém skryt v některém z orgánů.

Příčiny hypertenze

Zvýšený krevní tlak, neboli hypertenze, dnes již patří mezi civilizační choroby. Udává se, že hypertenzí trpí celosvětově až 20% obyvatel. V České republice je kolem 1 milionu hypertoniků. Krevní tlak je takový tlak, který působí proudící krev na stěny tepen. Tento tlak můžeme změřit pomocí tlakoměru. Za normální krevní tlak je považován takový tlak, který se vyskytuje v rozmezí od 110/65 torr při dolní hranici do 140/90 torr při hranici horní. Pokud  opakovaně naměříme u člověka, který je v klidu, tlak vyšší než 140/90 torr, pak mluvíme vysokém krevním tlaku, tedy hypertenzi. Hypertenzi můžeme rozdělit na dvě základní skupiny, které se liší především příčinami vzniku. Jedná se o hypertenzi primární a sekundární.

Primární hypertenze

Primární hypertenze postihuje 90-95% všech hypertoniků a je pro ni typické, že pro její vznik nejsou jasné příčiny. Ví se pouze to, že za jejím vznikem stojí několik různých faktorů  a tak mluvíme o multifaktoriálních příčinách. Tento typ hypertenze postihuje spíše osoby středního věku a starší, ale čas jejího nástupu se rychlým tempem posouvá směrem k mladším ročníkům.

Rizikové faktory vzniku primární hypertenze

Jsou známé rizikové faktory, které za vznikem primární hypertenze stojí. Jedním z nich je genetická predispozice, která bývá až u 70% pacientů s primární hypertenzí. Genetická predispozice představuje náchylnost k vysokému krevnímu tlaku. Dále je za rizikový faktor považováno také pohlaví, kdy ženy jsou tímto onemocněním postiženy častěji. Dalšími faktory, které mohou vést k rozvoji primární hypertenze je nadměrný příjem soli, tučných a nezdravých jídel, kouření, nedostatek pohybu, obezita a stres. 

Sekundární hypertenze

Sekundární hypertenze postihuje obvykle jedince mladšího věku. Představuje 5-10% všech hypertenzí a v tomto případě jsou příčiny známé, jelikož za vznikem sekundární hypertenze stojí nějaké jiné onemocnění probíhající v těle. Bývají to především onemocnění ledvin včetně jejich cév, onemocnění nadledvin, hormonální poruchy, těhotenství a v případě výskytu hypertenze pouze v horní polovině těla to bývá způsobeno tzv koarktací aorty, tedy vrozeným zúžením srdečníce. Zvláštním případem je tzv. feochromocytom, tedy nádor vzniklý z buněk nadledvin, který produkuje velké množství látek ovlivňujících krevní tlak, který tím nabývá extrémních hodnot. 

Projevy hypertenze

Primární i sekundární hypertenze se projevují odbobně s různě prudkými klinickými projevy.  Ve většině případů se však hypertenze vyvíjí pozvolna. Pacienti si často stěžují na bolest hlavy, závratě, nevolnosti, pocit tlaku na spáncích, či častější krvácení z nosu. Někdy však pacienti nepociťují na sobě žádné změny a hypertenze tak bývá náhodným nálezem u lékaře při preventivní prohlídce.

Komplikace hypertenze 

 Hypertenze je onemocněním, které je nezbytné léčit, jelikož dlouhodobé zvýšení krevního tlaku má neblahé účinky jak na cévy, tak i na orgány. Hypertenze vede k rychlejšímu rozvoji aterosklerózy, tedy postižežení tepen, při kterém se do stěny ukládají tukové látky a tepna se tím zúžuje. To vede k nedokrevnosti orgánů. V důsledku hypertenze může tak dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, selhání srdce a poškození ledvin s jejich postupným selháváním.   

Diagnostika hypertenze

Diagnostika hypertenze není náročná, jelikož spočívá ve změření tlaku pomocí tlakoměru. Měření tlaku bývá většinou základem každé návštěvy pacienta u lékaře. Tlak se měří pomocí tlakoměru, jehož manžeta se připevní na uvolněnou paži. Pacient by měl být v klidu. Při naměření vyšších hodnot, které by odpovídaly hypertenzi, je potřeba tento tlak změřit opakovaně. Je to z důvodu prevence tzv. syndromu bílého pláště, kdy je vysoký krevní tlak podmíněn stresem či strachem pacienta z lékaře. Takto by mohla být chybně stanovena diagnóza hypertenze.

Léčba hypertenze

Léčba hypertenze záleží především na tom, o jaký typ hypertenze se jedná. V rámci léčby hypertenze můžeme volit konzervativní a farmakologickou léčbu. V případě primární hypertenze je základem změna režimu. Tím se myslí zlepšení stravovacích návyků s omezením příjmu tučných a příliš solených jídel. Dále je vhodná abstinence alkoholu a kouření, dostatek pohybu a při obezitě i snížení tělesné hmotnosti. Pokud tato opatření nestačí, je třeba přistoupit k léčbě farmakologické, pomocí tzv. antihypertenziv. U sekundární hypertenze je nutné léčit základní onemocnění, které hypertenzi druhotně způsobuje. I u této formy je nezbytná farmakologická léčba pomocí antihypertenziv, což je velká skupina léčiv, které různými mechanismy snižují krevní tlak.  

 Prevence hypertenze

Prevence znamená soubor opatření, který vede ke snížení rizika vzniku onemocnění. V případě hypertenze je to zdravý životní styl. Tím se myslí příjem pestré stravy bohaté na ovoce a zeleninu, omezit příjem tučných smažených jídel a pokrmy především nedosolovat. Rovněž pravidelný pohyb je velice důležitý pro prevenci hypertenze. Nejvhodnější je tzv. aerobní cvičení, mezi která patří plavání, cyklistika, běh či aerobik. Zcela dostačující je však i pravidelná chůze. Dále se doporučuje se abstinence kouření a alkoholu a pokud je to možné i vyhýbání se stresovým situacím. 

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email