Refluxní choroba

14.4.2012 , Zuzana Boučková

refluxni-choroba.jpg - kopie
refluxni-choroba.jpg - kopie
Refluxní choroba je stav, kdy dochází k návratu kyselých žaludečních šťáv do jícnu. Refluxní choroba se projevuje pálením žáhy a k tomu nejčastěji dochází po jídle nebo vleže. Refluxní choroba může vyústit až v zánět jícnu, tzv. refluxní ezofagitidu, ale také v Barretův jícen, což je stav, který může vést ke vzniku zhoubného nádoru.

Refluxní choroba 

Refluxní chorobou je nazýván stav, při kterém se navrací žaludeční obsah do jícnu a způsobuje tak různé potíže. Jícen je trubicovitý orgán sloužící k přesunu spolknutého sousta do žaludku. Na jeho vnitřním povrchu se nachází sliznice, která je tvořena několika vrstvami buněk. Ty jsou uzpůsobené prostředí v jícnu a jsou odolné proti poškození při průchodu potravy. Sliznice žaludku je tvořená jiným typem buněk, které jsou schopné lépe odolávat kontaktu s žaludečními šťávami. Hranice mezi těmito typy buněk je zřetelná a  nazývá se linie Z. Refluxní choroba je časté onemocnění, které pacienty značně obtěžuje svými projevy.

Vznik refluxní choroby

Refluxní choroba představuje návrat žaludečního obsahu do jícnu se všemi důsledky. K refluxu může docházet do určité míry i za normálních podmínek. V takovém případě však mají navrch samočisticí mechanismy jícnu a žádné potíže nevznikají. Mezi samočisticí  mechanismy patří např. vliv zemské přitažlivosti, peristaltické pohyby jícnu či působení slin. Refluxní choroba vzniká z důvodu nesprávné funkce dolního jícnového svěrače, který se nachází mezi jícnem a žaludkem. Díky tomu dochází k úniku kyselého obsahu žaludku do jícnu. Sliznice dolní části jícnu je tak kyselými šťávami žaludku drážděna a dochází k rozvoji zánětu. Rovněž může refluxní choroba vzniknout při nedostatečné pohyblivosti žaludku či při změně polohy žaludku.

Rizikové faktory refluxní choroby

Rizikové faktory jsou takové, které přispívají k poruše funkce dolního jícnového svěrače, a tím podporují vznik refluxní choroby. Mezi hlavní rizikové faktory patří strava bohatá na tuk, obezita, kouření, některé potraviny jako cibule, česnek, čerstvé pečivo či čokoláda. Rovněž některé léky se mohou podílet na špatné funkcí dolního jícnového svěrače, například anestetika, prostaglandiny, progesteron, beta-blokátory, dopamin, či opiáty. Vliv stresu na vznik refluxní choroby se předpokládá, ale nebylo to dosud žádnou studií potvrzeno.

Projevy refluxní choroby

Mezi typické příznaky refluxní choroby patří pálení žáhy, které je přítomno asi u 80 % jedinců. Pálení žáhy se objevuje nejvíce po jídle a v poloze vleže či v předklonu. Dále je to tzv. regurgitace šťáv, tedy jejich návrat do jícnu či úst. Méně časté mohou být poruchy polykání, bolesti na hrudi, záchvatovité slinění, říhání nebo bolesti v okolí žaludku. Nezřídka vznikají i příznaky mimojícnové, jako je zápach z úst, zvýšená kazivost zubů, chrapot, kašel, opakované plicní infekce a další. U některých nemocných se však nemusí objevit příznaky žádné. Obvykle jde spíše o osoby ve vyšším věku, u nichž je snížena kyselost žaludečních šťáv i vnímání bolesti. U nich se pak onemocnění projeví až komplikacemi. Ty se vyskytují až u 20 % všech nemocných. Patří mezi ně zúžení průsvitu jícnu, vředy, krvácení a Barretův jícen, což je stav, který může vést ke vzniku zhoubného nádoru jícnu.

Komplikace refluxní choroby

Refluxní choroba je onemocnění, které je nutné léčit, jinak by mohlo dojít ke vzniku komplikací. V důsledku dráždění dolní části jícnu kyselým obsahem žaludku, dochází v této lokalitě k rozvoji zánětu, tedy refluxní esofagitidy. Dlouhotrvající zánět může vést ke stenóze, tedy zúžení této části jícnu, a tím se hromadí potrava před překážkou. Na tomto terénu mohou vznikat i jícnové vředy, tedy hluboké afekce stěny jícnu, které mohou vést ke krvácení či proděravění orgánu. V neposlední řadě vzniká v dolní části jícnu tzv. Barretův jícen. Jde o změnu buněk ve sliznici jícnu, u kterých snadno dochází ke zvrhnutí ve zhoubný nádor jícnu.

 

Diagnostika refluxní choroby 

Pro stanovení diagnózy refluxní choroby jícnu je zcela zásadní především vyšetření endoskopické, které může být spojeno i s odebráním vzorku tkáně, nazývané gastroskopie. Vyšetření se provádí pomocí tenké pružné trubice, kterou lékař zavede ústy do jícnu. Na konci trubice je světlo a kamera, která přenáší obraz na monitor.  Lékař na monitoru sleduje sliznici na vnitřní straně jícnu a pomocí miniaturních nástrojů může odebrat vzorek sliznice k dalšímu histologickému  vyšetření. Při tomto vyšetření je možné pozorovat typické postižení spodní části jícnu. Pokud je však sliznice napohled normální, rozhoduje vyšetření odebraného vzoru tkáně pod mikroskopem, při kterém je možné vypozorovat i nejmenší změny. Dále můžeme v jícnu změřit i hodnotu pH, tedy zda došlo ke zvýšení kyselosti prostředí.

Léčba refluxní choroby jícnu

Obecně lze říci, že refluxní choroba jícnu je dlouhodobé onemocnění, které má tendenci se po skončení léčby znovu objevit. Základem léčby refluxní choroby jsou především režimová opatření, ale i farmakologická léčba či chirurgický zákrok.

  • Režimová opatření zahrnují snížení tělesné hmotnosti u obézních jedinců a úprava jídelníčku. To zahrnuje konzumaci nedráždivé stravy a abstinenci alkoholu. Doporučuje se nejíst 2–3 hodiny před ulehnutím ke spánku. 
  • Z léčiv doporučovaných při refluxní chorobě jsou v zásadě nejúčinnější ta, která snižují kyselost žaludečních šťáv. Užívají se nalačno po několik týdnů. Rovněž jsou velice účinná tzv. prokinetika, která ovlivňují pohyblivost trávicího ústrojí.
  • V některých případech je možné podstoupit i léčebný chirurgický zákrok. Ten se dnes provádí především laparoskopicky, nedochází tedy k vytvoření velké operační rány. Zákrok se nazývá antirefluxní plastika a spočívá ve vytvoření manžety z horní části žaludku, která obkrouží dolní část jícnu. Tento zákrok má vysokou úspěšnost.

Diskuze:

Evita: Ano, i v mém případě je tato nemoc způsobena stresem a starostmi.
E.

22. října 2016 22:25

BLANKA: Dobrý den , všechny tyto potíže ( navrací se žaludeční obsah do jícnu , pálení žáhy,bolesti v okolí žaludku ) mám asi tak po měsíc po tom , co jsem měla 2-3měsíce v kuse dost velké psychické vypětí. Takže věřím tomu , že by to ze stresu mohlo být , jelikož jsem v té době cítila úzkost a sevření. Nekouřím , alkohol piji pouze příležitostně a hlavně ne ve stresu. Takže od tohoto být nemůže. Jídlo jíme všichni stejné a nikdo z rodiny si nestěžuje , že by mu něco bylo. Mastnému neholduji. Myslím , že by to klidně stresem dlouhodobějším mohlo být.
B.

25. ledna 2014 10:15

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email