Selhání ledvin

18.3.2012 , Vladislava Králová

selhani-ledvin.jpg - kopie
selhani-ledvin.jpg - kopie
Selhání ledvin je stav, při kterém tento párový orgán již není schopen přečerpávat a očišťovat krev, proto nedochází k vylučování odpadních látek z těla. Ty se pak v organismu hromadí a způsobují další nepříjemnosti jako zadržování vody, což se projeví otoky. Mohou též působit toxicky a ohrožovat náš organismus. V neposlední řadě dochází k porušení rovnováhy vnitřního prostředí.

Selhání ledvin

Ledviny jsou párový orgán, který je uložený v zadní části břišní dutiny po stranách páteře v tzv. retroperitoneu. Jejich hlavní funkcí je filtrace krve, při které je tělo očištěno o zplodiny metabolismu, škodliviny a léky. Tato funkce vyžaduje bohaté krevní zásobení. Pokud ledviny ztrácejí tuto hlavní funkci, v organismu se hromadí škodlivé látky, je zadržována voda, je narušena vnitřní rovnováha organismu a může dojít k selhání ledvin. Toxické látky, které se také hromadí, mohou způsobit poškození dalších orgánů. Podle rychlosti vzniku rozeznáváme selhání ledvin akutní a chronické – odlišují se příznaky i možností léčby.

Akutní selhání ledvin

Akutní selhání ledvin se vyznačuje náhlým nástupem, ale porucha funkce ledvin nemusí být trvalá. Selhání se rozvíjí v řádu hodin až dnů a léčba vyžaduje intenzivní péči. Podle vyvolávající příčiny se selhání dále dělí na prerenální, renální a postrenální.

Prerenální selhání ledvin

Prerenální selhání ledvin znamená, že vyvolávající příčina se nachází mimo ledviny, nejčastěji před ledvinami. Selhávání je způsobeno výrazným snížením průtoku krve, což vede k nedostatečnému filtrování krve a vylučování odpadních látek do moči. Struktura ledvin ještě není poškozena a je možná rychlá úprava funkce ledvin po obnovení adekvátního krevního průtoku. Řadíme sem snížení objemu krve z důvodu krvácení či žíznění. Srdeční selhání, které způsobí poruchy oběhu. Zvláštní případ představuje tzv. hepatorenální selhání ledvin. Ke zhoršení stavu může přispět podávání nesteroidních antirevmatik, léků, které se používají u většiny kloubních onemocnění a které mají i protibolestivý účinek.

Renální selhání ledvin

Renální selhávání ledvin nastává, když je příčina lokalizována právě v ledvinách. Tkáň ledvin může být poškozena toxickými látkami, např. některými léky či kontrastními látkami. Další příčinou akutního selhání ledvin je nedostatečný přísun kyslíku a živin, který může být vyvolaný embolií či zánětem cév v ledvině. Embolie je zaklínění krevní sraženiny v krevních cévách s jejich následným ucpáním, které vede k náhlému nedokrvení příslušné oblasti ledviny. Častou vyvolávající příčinou jsou také záněty glomerulů s rychlým průběhem.

Postrenální selhání ledvin

Poslední skupinou je postrenální selhání, kdy příčina je lokalizována za ledvinou, tedy v systému vývodných močových cest, která vede k poruše odtoku moči. Příkladem může být ledvinový kámen, nádor a další. U mužů je nejčastější příčinou postrenálního selhání zvětšená prostata, která způsobuje obstrukci močového měchýře. U žen pak útlak močových cest karcinomem krčku dělohy.

Příznaky akutního selhání ledvin

Mezi příznaky selhání ledvin patří rychlý úbytek tvořené moči a změna její barvy. Rychle vzniklé otoky a také bolest hlavy, nevolnost, zvracení až kóma. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, cukrovka, nadužívání léků, ztráta cirkulujícího objemu a další. Léčba akutního selhání ledvin je zaměřena na co nejrychlejší odstranění vyvolávající příčiny a udržení vodní a iontové rovnováhy.

Chronické selhání ledvin

Chronické selhání ledvin se vyvíjí po dobu let až desítek let. Jde o důsledek řady systémových onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, vrozené vady ledvin (např. polycytická choroba ledvin), postižení glomerulů. Chronické selhání ledvin je stav, kdy je funkce ledvin snížena tak, že ledviny nejsou schopny udržet normální složení vnitřního prostředí a k prodloužení života nemocného je nutné použít metody nahrazující funkci ledvin (dialýza či transplantace).

Příznaky chronického selhání ledvin

Selhávání lze rozdělit do čtyř kategorií, kdy v první se neobjevují žádné příznaky, stav se neléčí. V druhém stádiu se objevuje malátnost, žízeň, únava a dušnost z rozvíjející se chudokrevnosti. Ve třetím stádiu selhání ledvin již ledviny nejsou schopny zahušťovat či zřeďovat moč. Objevuje se krvácivost, průjmy, bolest břicha, zvýšený krevní tlak, svědění kůže, bolest kloubů, svalů a kostí a další. Posledním stádiem se vyznačuje rozvojem tzv. uremického syndromu. Dochází k poruše acidobazické rovnováhy, ke změně v koncentraci metabolitů, silnému zavodnění organismu – otok plic, zvýšená krvácivosti – vykašlávání krve, krvácení do zažívacího traktu a kůže, zkrácené životnosti krvinek, chudokrevnosti, zánětu poplicnice a osrdečníku a další. Léčba je zaměřena pouze na zmírnění příznaků a zpomalení průběhu. Jde o podržení optimálního zavodnění a iontového vyvážení organismu a úpravu krevního obrazu. Důležité je ve vhodnou dobu zajistit náhradu funkce ledvin dialýzou nebo transplantací.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email