Srdeční chlopně

8.10.2014 , MUDr. Pavel Kouda

srdecni-chlopne.jpg - kopie
srdecni-chlopne.jpg - kopie
Srdeční chlopně jsou vazivové útvary, které umožňují vtékání a vytékání krve do komor a z komor ven, vždy jen jedním směrem, tedy zabraňují zpětnému toku krve do srdce. Rozlišujeme plicní, aortální, mitrální a trojcípou chlopeň. Srdeční chlopně mohou být postiženy různými onemocněními, mohou být natolik zúžené, že brání průtoku krve nebo se naopak nedovírají dostatečně těsně a umožňují tak zpětný tok krve.

Srdce je svalová pumpa rozdělená na dvě poloviny. Jejím úkolem je udržovat krevní oběh. Podobně jako jiné pumpy i v případě srdce závisí jeho správná činnost na soustavě chlopní, které fungují jako ventily. V pravém srdci se nachází plicní a trojcípá chlopeň, v levém srdci je to aortální a mitrální (dvojcípá) chlopeň. Chlopně se otvírají a zavírají automaticky; umožňují vtékání a vytékání krve do komor a z komor ven tak, aby mohla proudit vždy jen jedním směrem.
Plicní chlopeň je na začátku plicní tepny, chlopeň aortální je na začátku aorty. Obě brání zpětnému toku krve do srdce během diastoly.

Stavba chlopní

Plicní a aortální chlopeň jsou si navzájem svou stavbou velmi podobné. Mají tři tenké listy tvořené vazivovou tkání. Mitrální a trojcípá chlopeň jsou mnohem složitější, ale tvoří je rovněž vazivo. Mitrální chlopeň má jen dva cípy, trojcípá chlopeň má, již podle názvu, cípy tři.
Každá z těchto chlopní se upíná na vazivový prstenec, který leží v srdeční svalovině na hranici mezi komorami a síněmi. Základny cípů se připojují na tento prstenec, zatímco volné konce se dotýkají navzájem a při uzavření chlopně uzavírají průchod mezi komorou a síní. Tyto volné konce chlopní se připojují delšími vazivovými vlákny - šlašinkami - k svalovině komor. Šlašinky brání jejich vpáčení do síní pod tlakem krve při stahu komory.

Onemocnění chlopní

Chlopeň může být postižena dvěma způsoby. Buď se otvor mezi cípy chlopně zúží, takže brání průtoku krve (stenóza), nebo se chlopeň neuzavírá dostatečně těsně a umožňuje tak zpětný tok krve do síně při stahu komory (nedostatečnost - insuficience).
V minulosti byla nejčastější příčinou chlopenních poruch revmatická horečka, která je dnes čím dál tím vzácnější. Při revmatické horečce postihuje zánět téměř výlučně chlopně v levém srdci (aortální a mitrální). Vede k jejich stenóze nebo nedostatečnosti.
V dnešní době jsou nejčastějšími příčinami chlopenních poruch vrozené vady. Stenóza nebo nedostatečnost chlopně může vyplývat z menší poruchy stavby kterékoliv z chlopní, nejčastěji však bývá postižena aortální nebo plicní chlopeň. Potíže se přitom mohou projevit až v pozdním věku, kdy se k původní vadě přidá únava a opotřebování chlopní. Porušená chlopeň se ztlušťuje a během let se do ní ukládá vápník, čímž se snižuje její účinnost. Abnormální chlopně také častěji osídlí bakterie zanesené sem krevním oběhem. Na chlopních mohou potom růst a ničit je. Výsledkem je zánět chlopní (endokarditida), který může být velmi nebezpečný. Bakterie mohou do krevního oběhu proniknout například při vytržení infikovaného zubu. To je důvod, proč se pacientům před vytržením zubu někdy podávají antibiotika.
Vedle vady jediné chlopně může být vrozené i postižení několika částí srdce, které někdy způsobí problémy již při narození nebo záhy po něm. Jednou z nejčastějších kombinovaných vrozených vad je Fallotova tetralogie. Při ní je plicní chlopeň zúžená a přepážka mezi oběma komorami není zcela uzavřena, takže zde zůstává různě veliký otvor (defekt komorového septa).
Jinou poruchou, která může vyvolat problémy lehčího rázu, je prolaps mitrální chlopně. Jeho příčinou je oslabení tkáně chlopně samotné a šlašinek. Důsledkem tohoto oslabení je pak to, že se chlopeň může při systole balonovitě vydouvat do síně, což má za následek únik krve zpět do síní.
Je to poměrně velmi častá porucha, která postihuje asi 5 % žen a 0,5 až 1 % mužů.
Chlopně, které jsou na začátku života normální, se mohou vlivem stárnutí postupně zužovat, zejména chlopeň aortální. Mitrální chlopeň zase ohrožují některé druhy srdečních infarktů, které mohou způsobit prasknutí šlašinek a následnou nedostatečnost chlopně.

Příznaky onemocnění chlopní

Možností, jak se může porucha chlopně projevit navenek, je jen málo. Lékař může při poslechu srdce fonendoskopem uslyšet srdeční šelesty. Při onemocnění aortální nebo mitrální chlopně se může zpomalit průtok krve plícemi, kde se nahromadí tekutina a ta vyvolá dušnost. Pokud se aortální nebo plicní chlopeň velmi zúží, musí srdce vynakládat velkou námahu, aby zúženou chlopní protlačilo krev. Časem to vede k zbytnění srdeční svaloviny, která má věští nároky na přísun kyslíku. Výsledkem je angina pectoris. A konečně se mohou v důsledku zvýšené srdeční námahy objevit poruchy srdečního rytmu (arytmie). Při stenóze aortální chlopně je mohou provázet krátkodobé stavy bezvědomí.

Vyšetření a léčba nemocí chlopní

Lehčí poruchy chlopní se často podaří zvládnout pomocí léků, ale v některých případech bývá nezbytná operace. K rozhodnutí o léčebném postupu používají kardiologové mnoho vyšetření včetně běžného rentgenového vyšetření hrudníku a elektrokardiogramu(EKG). Tato vyšetření poskytují dobrou představu o tom, nakolik je srdce zatížené. O chlopních přináší podrobné informace echokardiogram, který používá k vyšetření chlopní ultrazvuk. Konečně je možné provést srdeční katetrizaci. Jedná se o měření tlaku v různých srdečních oddílech pomocí tenké cévky zavedené sem žilní cestou. Na základě těchto vyšetření je potom možné provést chirurgický zákrok.

Diskuze:

angels: Chudáci deti co se s těmi vady narodí. Reznici v motole do nich rezou

2. října 2016 18:21

angels: Chudáci miminka co se s těmi vady národ. Tržnici v motole do nich řežou

2. října 2016 18:18

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email