Tlusté střevo

14.4.2012 , Danica Deretić

tluste-strevo.jpg - kopie
tluste-strevo.jpg - kopie
Tlusté střevo je koncovou částí trávicí trubice. Navazuje na tenké střevo a končí konečníkem. Tlusté střevo slouží ke vstřebávání především vody a tím dochází k zahušťování zbylé tráveniny a tvorbě stolice. Tlusté střevo však může být postiženo celou řadou nemocí, z nichž nejzávažnější je rakovina tlustého střeva, odborně kolorektální karcninom.

Tlusté střevo

Tlusté střevo je trubicovitý orgán trávicího ústrojí, který navazuje na tenké střevo a je zakončen konečníkem. Z tenkého střeva přijímá kašovitou tráveninu, odborně chymus. Ten je v tlustém střevě krátce skladován a je z něj vstřebávána voda. Zbytek tráveniny je zahušťován a formován ve stolici.

Anatomie tlustého střeva

Délka tlustého střeva činí asi 1,5 m. Svůj název získalo díky svému průměru, který činí až 7,5 cm. Tlusté střevo se dělí na několik oddílů. První částí je slepé střevo, do kterého ústí konečný úsek tenkého střeva a také se zde nachází červovitý výběžek slepého střeva, odborně apendix. Slepé střevo s červovitým výběžkem se nachází v pravé jámě kyčelní, tedy v dolní pravé čtvrtině břicha. Na slepé střevo navazuje vzestupný tračník, který vybíhá nahoru k játrům, střevo zde zahýbá a pokračuje pod levý žeberní oblouk jako příčný tračník. Zde opět zahýbá a směřuje dolů jako sestupný tračník a dostává se do levé dolní čtvrtiny břicha. Na sestupný tračník zde navazuje esovitá klička, která dostala název od tvaru připomínajícího písmeno „s". Na esovitou kličku navazuje konečník.

Funkce tlustého střeva

Tlusté střevo je na povrchu zbrázděné. To je dáno stahy svalových vrstev ve stěně střeva, které se různě pohybují tak, aby obsah promíchávaly a posouvaly směrem ke konečníku. Tak vznikají zevně vyklenutá místa na střevě. Funkcí tlustého střeva je hlavně vstřebávání vody a minerálů z tráveniny. Denně se do tlustého střeva dostane 1,5 l tráveniny, kterou tlusté střevo zahustí na 100–200 ml a nedochází tak ke ztrátám tekutin a iontů. Další funkcí tlustého střeva je skladování nestrávených zbytků, které jsou pravidelně z těla vylučovány v podobě stolice. Nezbytnou součástí tlustého střeva jsou i střevní bakterie. Mluvíme o tzv. přirozené střevní mikroflóře. Ta brání rozmnožení bakterií škodlivých pro organismus. Zároveň produkují vitamin K, který je nezbytný pro srážení krve.

Onemocnění tlustého střeva

Onemocnění tlustého střeva vždy souvisí s trávením a jsou pro pacienta nepříjemná. To je možná důvod proč pacienti se svými obtížemi, týkajícími se právě tlustého střeva, přicházejí pozdě. To může mít neblahý vliv na léčbu. U tlustého střeva se můžeme setkat se zánětlivým onemocněním, funkčními poruchami, ale i onemocněním nádorovým.

Zánět slepého střeva

Asi nejznámějším a velice častým onemocněním je zánět slepého střeva. Tento název je poněkud zavádějící, jelikož jde o zánět červovitého výběžku slepého střeva, tzv. apendixu. Je to onemocnění, které patří mezi náhlé příhody břišní a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

  • Příčiny vzniku zánětu slepého střeva nejsou doposud přesně známy. Předpokládá se nahromadění stolice v oblasti slepého střeva, což zvyšuje tlak v červovitém výběžku a zhoršuje jeho prokrvení. Navíc se v tomto terénu snadno množí bakterie, které mohou vyvolat zánět.
  • Projevy vznikají velice náhle a dominantním příznakem je silná bolest nejprve v oblasti kolem pupku a poté se stěhuje do pravé dolní čtvrtiny břicha. Bývá přítomna teplota, nevolnost a zvracení.
  • Diagnostika zánětu slepého střeva spočívá v manuálním vyšetření lékařem a ultrazvuku. Pokud i poté není diagnóza jasná, pacienta posíláme na CT.
  • Léčba zánětu slepého střeva může být konzervativní nebo chirurgická. Konzervativní léčba spočívá v hospitalizaci pacienta na lůžku, přísné dietě a aplikaci ledových obkladů na břicho. Chirurgická léčba spočívá v odstranění červovitého přívěsku postiženého zánětem.

Syndrom dráždivého tračníku

Syndrom dráždivého tračníku je onemocnění trávicí soustavy, které postihuje tračník, tedy část tlustého střeva. Ženy bývají postiženy až dvakrát častěji než muži.

  • Příčiny vzniku dráždivého tračníku nejsou známy. Bylo zjištěno, že struktura střeva není nijak poškozena, ale předpokládá se určitý vliv psychiky jedince jako spouštěcího faktoru.
  • Příznaky zahrnují průjem nebo zácpu, vyprazdňování hlenu, nadýmání, plynatost, kručení ve střevech, neuspokojivé vyprázdnění, pocity špatného trávení, bolesti břicha, únavu a malátnost.
  • Diagnostika syndromu dráždivého tračníku není snadná. Udává se, že pro diagnózu dráždivého tračníku je příznačné trvání břišních obtíží po dobu 12 týdnů. Diagnóza vychází z laboratorních testů, endoskopického vyšetření střeva a ultrazvuku břicha. U žen je velice důležité provést gynekologické vyšetření k vyloučení onemocnění pohlavních orgánů.
  • Léčba dráždivého tračníku zahrnuje úpravu životního stylu a dietu. Doporučuje se zvýšit četnost jídel se současným zmenšením porcí. Vhodné je zvýšit příjem vlákniny a vyvarovat se potravin, o kterých víme, že střevu nedělají dobře. Vhodné je také vyvarovat se stresovým situacím a zvýšit příjem vlákniny v potravě.

Crohnova choroba

Crohnova choroba patří mezi idiopatická zánětlivá onemocnění střeva. Idiopatická znamená, že není známa příčina vzniku nemoci. Crohnova choroba začíná v konečné části tenkého střeva, ale šíří se i na tlusté střevo a další části trávicího ústrojí. Proto jsou projevy Crohnovy choroby poměrně rozsáhlé.

  • Příznaky Crohnovy choroby můžeme rozdělit na ty, které postihují trávicí soustavu, a ty mimo toto ústrojí. Mezi projevy postihující trávicí ústrojí patří křečovité bolesti břicha, průjem a vzácněji může být přítomna i krev ve stolici. Někdy se průjem nemusí objevit. V případě postižení tlustého střeva jsou typické častější průjmy menšího objemu. Dále je příznačné hubnutí. Objevuje se i teplota a únava. Při postižení žaludku se objevují bolesti při polykání, bolesti břicha a zvracení. Důsledek dlouhotrvajícího zánětu je ztluštění stěny střeva, čímž dochází k zúžení jeho průsvitu a částečné či úplné neprůchodnosti střeva. Toto je životu nebezpečný stav, který je nutné ihned řešit. Projevy Crohnovy choroby mimo trávicí ústrojí zahrnuje záněty očí, především duhovky a bělma. Dále jsou to záněty kloubů, deformity prstů či řídnutí kostí.
  • Diagnostika spočívá v laboratorních vyšetřeních, kde pátráme po chudokrevnosti a známkách zánětu. Klíčovou roli má kontrastní rentgenové vyšetření. Jde o vyšetření, při kterém je využito speciálních chemických látek, které ve větší míře pohlcují rentgenové záření. Tyto látky na snímku více svítí, a tudíž pomáhají odhalit změny ve struktuře či průsvitu střeva. Další možností je kolonoskopie, tedy endoskopická metoda, kdy se konečníkem zavádí hadicovitý přístroj s kamerou, který zprostředkuje lékaři vizuální náhled na strukturu střeva a jeho případné změny.
  • Léčba Crohnovy choroby spočívá v dietním režimovém opatření, farmakologické léčbě protizánětlivými léky a v komplikovaných případech léčba chirurgická.

Ulcerózní kolitida

Ulcerózní kolitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které postihuje o něco častěji ženy. Příčina vzniku ulcerózní kolitidy není známa, a proto se toto onemocnění řadí mezi tzv. Idiopatické střevní záněty. Předpokládá se však vliv imunitních mechanismů, které napadají buňky vlastní tělu.

  • Příznaky ulcerózní kolitidy jsou velice podobné Crohnově chorobě. Ovšem na rozdíl od ní je při ulcerózní kolitidě postiženo výlučně tlusté střevo. Zánět začíná v oblasti konečníku a šíří se na přilehlé části tlustého střeva. Mezi hlavní příznaky ulcerózní kolitidy patří křečovité bolesti břicha, četnější vodnaté průjmy často s příměsí krve.
  • Pro stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy jsou důležité endoskopické metody. Jde především o kolonoskopii.
  • Léčba ulcerózní kolitidy může být farmakologická nebo chirurgická. Užívají se aminosalicyláty a kortikoidy, což jsou léčiva tlumící zánět. Dále se užívají antibiotika, jelikož tyto brání množení bakterií, které by měly špatný vliv na probíhající střevní zánět. Dále se využívají tzv. Imunosupresiva, tedy léky, které tlumí imunitní reakci organismu.

Nádorová onemocněná tlustého střeva

Tlusté střevo je místem s častým výskytem nádorů. Může jít o nádory nezhoubné i zhoubné. Nezhoubné nádory jsou takové, které rostou pomalu, neprorůstají do okolí a nezakládají metastázy, tedy druhotná nádorová ložiska. Naproti tomu nádory zhoubné rostou velice rychle, prorůstají do svého okolí a tak ničí okolní tkáně a orgány. Navíc zhoubné nádory zakládají metastázy.

  • Mezi nezhoubné nádory tlustého střeva patří střevní polypy. Jde o zřetelná vyklenutí sliznice střeva nad její povrch, která vyčnívají do vnitřku střeva. Polyp roste většinou pomalu a několik let, avšak s jeho velikostí se zvyšuje pravděpodobnost maligního zvratu. Střevní polypy se většinou projeví krvácením do střeva. Nejčastěji jde ale o krvácení skryté, tzv. okultní, které není ve stolici pouhým okem vidět. Je zjistitelné pouze speciálními testy, které jsou však jednoduché, bezbolestné, časově nenáročné a měl by je podstoupit každý dospělý člověk nad 50 let alespoň jednou ročně. Testy hradí zdravotní pojišťovny a jsou důležitým krokem k odhalení polypů. Někdy se může střevní polyp projevit viditelným krvácením, kdy krev je červená a ulpívá na stolici. Při podezření na polypy se provádí kolonoskopie, při které se polypy mohou ihned odstranit.
  • Mezi zhoubné nádory tlustého střeva patří tzv. kolorektální karcinom. Česká republika je na 1. místě ve výskytu a úmrtí na toto nádorové onemocnění. Kolorektální karcinom vzniká z buněk, které vystýlají vnitřní povrch stěny tlustého střeva. Na vzniku karcinomu tlustého střeva se podílí vyšší konzumace živočišných tuků, červených mas, pití alkoholu, zejména tvrdého, nedostatek pohybu a vlákniny. Pouze 15 % všech karcinomů tlustého střeva vzniká v důsledku dědičných predispozic. Příznaky karcinomu tlustého střeva zahrnují změnu pravidelnosti stolice, střídání průjmu a zácpy, stolici tvaru úzkého proužku, pocit nedokonalého vyprázdnění střeva, krev nebo hlen ve stolici a hubnutí. Diagnostika spočívá v podrobné anamnéze se zjištěním, zda se v rodině tento nádor vyskytoval. Dále se provádí laboratorní testy, vyšetření konečníku a kolonoskopie. Léčba kolorektálního karcinomu závisí na velikosti, lokalizaci a rozsahu nádoru. Můžeme volit chirurgický zákrok, chemoterapii. V případě, že je nádor lokalizován nízko v oblasti konečníku, pak můžeme volit i radioterapii.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email