Tyfus

26.4.2012 , Kateřina Hudecová

tyfus.jpg - kopie
tyfus.jpg - kopie
Tyfus je onemocnění způsobené bakterií salmonela typhi. Tyfus napadá střevní stěnu, kde vyvolává patologické změny. Břišní tyfus má typické projevy a mezi nejvážnější komplikace lze zařadit krvácení do střev nebo záněty v dutině břišní. Léčba tyfu spočívá v podávání širokospektrých antibiotik, lze se proti němu očkovat.

Břišní tyfus

Dvě závažné infekční nemoci, břišní tyfus a skvrnitý tyfus, jsou lidem známy již po staletí, ale až do poloviny minulého století se navzájem nerozlišovaly a obě byly označovány jedním společným názvem - tyfus.

Ve skutečnosti se však jedná o dvě nemoci, které jsou svým průběhem i účinky zcela odlišné. Břišní tyfus postihuje v první řade střeva, zatímco skvrnitý tyfus je celkové horečnaté onemocnění. Paratyfus není ve skutečnosti jedna nemoc; je to skupina nemocí, které se velmi podobají břišnímu tyfu, mají však mnohem lehčí průběh.

Příčiny tyfu

Původcem břišního tyfu je jeden druh bakterie z rodu salmonela, který se šíří kontaminovanými potravinami a vodou, patří proto k alimentárním nákazám. Tato bakterie, Salmonella typhi, se vyvinula tak, že způsobuje celkové onemocnění a to pouze u člověka a navíc bez výrazných střevních potíží, které jsou naopak zcela typické pro nákazy jinými druhy salmonel.

Kromě této bakterie existují ještě tři další typy mikroorganismů, které vyvolávají paratyfus. Je to Salmonella paratyphi A, B a C. V Evropě má větší důležitost pouze paratyfus B.
Jak se infekce šíří Salmonella typhi přežívá tak úspěšně proto, že jednou nakažení lidé ji mohou vylučovat stolicí ještě dlouho po svém uzdravení, když se cítí být již zcela v pořádku a jsou bez příznaků. Těmto lidem říkáme „nosiči". Pro mikroba jsou zjevně ideálními hostiteli. Salmonela má sklon k proniknutí do žlučníku, kde se usídlí a může zde přežívat celé roky, přičemž se samozřejmě množí a dceřinné bakterie odcházejí ve velkém množství žlučí do stolice. V minulosti se voda a potraviny kontaminovaly lidskými výkaly velmi snadno, což vytvářelo vhodné podmínky pro šíření této choroby.

Je pravděpodobné, že k omezení výskytu břišního tyfu vedlo zlepšení hygieny a sociálních podmínek více než u kteréhokoliv jiného infekčního onemocnění. Dalším důvodem, proč je tento mikrob schopen se tak úspěšně šířit a napadat člověka, je to, že dokáže přežívat v čisté vodě. Mnoho závažných epidemií břišního tyfu vzniklo přenosem prostřednictvím vody. Mikrob však k dlouhodobému přežívání ve vodě přece jen potřebuje alespoň minimální znečištění organickými látkami, aby se měl čím živit. Pokud se voda skladuje v naprosto čistých nádržích, počet přeživších organismů se sníží.

Salmonella typhi není schopna přežít v mořské vodě, proto některá pobřežní města vypouštějí znečištěné odpadní vody přímo do moře. I to však představuje jisté riziko nákazy tyfem, a to sice při koupání ve znečištěných pobřežních vodách. Veliká množství vody filtrují různí mořští živočichové a získávají z ní potravu. Splašky tak mohou snadno kontaminovat maso těchto živočichů a zvýšit tak riziko nákazy.

Častým zdrojem infekce salmonelou jsou mléčné výrobky, protože představují ideální kultivační médium pro růst bakterií. Mléko se znečistí téměř vždy člověkem, řidčeji ze splašků. Tyfus se může samozřejmě šířit jakýmkoliv jídlem, ale ničí jej snadno var. Zvláště nebezpeční jsou ti nosiči, kteří se podílejí na zpracování potravy, protože je u nich velké nebezpečí kontaminace jídla stolicí.

Příznaky tyfu

Břišní tyfus má inkubační dobu 10 až 14 dnů. Začíná jako chřipkovité onemocnění s bolestmi hlavy, svalů a nepříjemnými pocity v břiše. Zpočátku bývá často přítomna zácpa, někdy se však může objevit i průjem.

Během asi jednoho týdne stoupá pozvolna teplota, její vzestup je typicky pomalý. Vyšší je navečer, ráno lehce klesá. Asi po týdnu dosáhne hodnot okolo 40 °C. V té době se pacient již cítí velmi špatně a je zcela zjevné, že je těžce nemocný. Trpí silnými bolestmi hlavy. V této fázi nemoci jsou časté plicní příznaky a někdy se rozvine i zápal plic. Břicho je vzedmuté a objevují se dva charakteristické příznaky - v levé horní části břicha lze nahmatat zvětšenou slezinu a na kůži se objevuje bledě růžová skvrnitá vyrážka („tyfová vyrážka").

Salmonely se množí během prvního týdne v pacientově krvi a lze je z krve uměle vypěstovat. To je jedna z možností, jak stanovit diagnózu. Poté se mikroorganismus síří a po týdnu jej lze vypěstovat i ze vzorku kůže, která se nachází v místě růžových skvrn. To je další možnost, jak se dopracovat k diagnóze.

Během druhého týdne se stav nemocného výrazně zhoršuje, zejména se horší jeho orientace, a porucha mentálních funkcí vede k tomu, že přestává vnímat okolí. Bakterie během prvních dvou týdnů přestupují z krve do mnoha jiných orgánů. Závažné komplikace postihují zejména střevo. Tyfová nákaza proniká do okrsků lymfatické tkáně ve stěně tenkého střeva, do tzv. Payerových plaků. jejich zánětlivě změněná tkáň se může potom rozpadnout a vytvoří se vředy, které mohou krvácet.

Ve třetím týdnu nemoci se stav neléčeného pacienta dále zhoršuje, břicho je vzedmuté a porucha vědomí se dále prohlubuje, až do hlubokého bezvědomí (komatu). V této době se kvůli postižení střev objevuje průjem, ale mnohem závažnější hrozbou je možnost proděravění střeva v místě některé zvředovatělé Payerovy plaky a možnost následného zánětu pobřišni-ce. Pokud se tak nestane, horečka po třech až čtyřech týdnech ustoupí, po nějakou dobu však ještě hrozí možnost návratu onemocnění.

Léčba tyfu

Velký pokrok přineslo do léčby břišního tyfu antibiotikum chloramfenikol. Po zahájení léčby tímto lékem ustupuje onemocnění do pěti dnů. Tento jinak velmi účinný přípravek někdy (velmi zřídka) bohužel vede k těžkému útlumu kostní dřeně a k zastavení tvorby krvinek. I když je tato komplikace velmi vzácná, přece jen se chloramfenikol kvůli tomuto riziku vyhradil jen pro nejtěžší, potenciálně smrtelné případy tyfu. Alternativním lékem je běžně používaný přípravek kotrimoxazol (Biseptol). Ten je přibližně stejné účinný jako chloramfenikol a není zatížen rizikem závažných vedlejších účinků.

Chloramfenikol je méně účinný při likvidaci infekce u nosičů salmonel. K tomuto účelu se s úspěchem nejčastěji používá antibiotikum ampicilin.

Proti břišnímu tyfu máme k dispozici účinnou očkovací látku. Očkování má význam v těch případech, kdy cestujeme do oblastí se špatnou úrovní hygieny. Očkovací látka však není stoprocentně účinná, takže je stejně zapotřebí vyvarovat se konzumace potravin, které by mohly být kontaminované.

Paratyfus

Také u paratyfu existují nosiči jeho původce, ale nejsou odpovědni za všechna onemocnění, jako je tomu u břišního tyfu. Inkubační doba je kratší a nemoc není tak nakažlivá jako samotný tyfus. V praxi to znamená, že přítomnost mikroba v organismu nemusí vždy vést k propuknutí nemoci.

Paratyfus vyvolává podobné příznaky jako břišní tyfus a salmonelózy. V akutní fázi probíhá gastroenteritida (jako při salmonelózách), ale nerozvíjí se celkové onemocnění a smrtelné případy paratyfu jsou jen ojedinělé a velmi vzácné. Paratyfus se léčí opět kotrimoxazolem v tabletách.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email