Zánět slepého střeva

14.4.2012 , Danica Deretić

zanet-slepeho-streva.jpg - kopie
zanet-slepeho-streva.jpg - kopie
Zánět slepého střeva je u široké veřejnosti známé a časté onemocnění. Patří mezi tzv. náhlé příhody břišní, které mohou pacienta ohrožovat i na životě. Projevuje se bolestí břicha, nevolností, průjmy i zácpou. Nebezpečí zánětu slepého střeva představuje jeho prasknutí a vylití střevního obsahu do dutiny břišní.

Zánět slepého střeva

Zánět slepého střeva se odborně nazývá apendicitida a jde se o zánět červovitého výběžku slepého střeva. Toto onemocnění je velice časté a může se vyskytnout prakticky v jakémkoliv věku. Zánět slepého střeva patří mezi náhlé příhody břišní a vyžaduje okamžitou chirurgickou léčbu. 

Anatomie tlustého střeva 

Slepé střevo je počáteční částí střeva tlustého. Na svém konci má slepou výchlipku, které se říká červovitý výběžek, latinsky apendix. Ten se nachází téměř vždy na pravé straně, jiná lokalizace je prakticky raritní. Jeho stavba je totožná jako u tlustého střeva a obsahuje i lymfatickou tkáň. Pro člověka má pravděpodobně význam v regulaci imunity, nicméně je orgánem s největší pravděpodobností postradatelným. 

Vznik zánětu slepého střeva 

Příčiny vzniku zánětu slepého střeva nejsou prozatím známy. Předpokládá se, že zánět může vznikat v důsledku nahromadění stolice ve slepě zakončeném výběžku. V takovém terénu je zhoršený odtok krve, dochází k hromadění hlenu a bakterie se zde mohou snadněji množit a způsobit zánět. Další možností je nepřiměřená imunitní reakce na nějakou škodlivou látku přicházející zvenčí.

Projevy zánětu slepého střeva

Zánět slepého střeva patří mezi tzv. náhlé příhody břišní. To znamená, že toto onemocnění vzniká náhle, prakticky z plného zdraví. Projevuje se bolestí břicha, která je nejprve lokalizována v oblasti kolem pupku, poté se stěhuje do pravé jámy kyčelní. Často se přidružuje zvýšená teplota, nevolnost a zvracení. V takovém případě je nutné ihned dopravit nemocného do nemocnice. 

Diagnostika zánětu slepého střeva

Diagnostika zánětu slepého střeva není snadná, jelikož výše zmíněné příznaky se mohou vyskytnout i u dalších onemocnění zažívacího ústrojí, jako je například ledvinová kolika, zánět žlučníku, jiný zánět střeva nebo u žen nejrozličnější gynekologické potíže. V těhotenství je správná diagnóza zvláště obtížná a neobjevený problém zvláště závažný. Diagnostika zánětu slepého střeva začíná anamnézou a vlastním vyšetřením pacienta. Poté následuje odběr krve, ve kterém se sledují známky zánětu, jako je zvýšený počet bílých krvinek či další zánětlivé hodnoty. Ze zobrazovacích metod se k diagnostice užívá ultrasonografie (ultrazvuk) břicha a malé pánve. Jde o nebolestivé vyšetření, které je založené na schopnosti ultrazvuku procházet tkáněmi, odrážet se od nich a tím tvořit obraz. Pokud i nadále není diagnóza jistá, přistupujeme k vyšetření pomocí CT, tedy počítačové tomografie. Toto vyšetření využívá rentgenové paprsky k vytváření obrazu. U žen se doporučuje i gynekologické vyšetření k vyloučení onemocnění pohlavních orgánů. 

Léčba zánětu slepého střeva

Při akutním zánětu slepého střeva musí být pacient ihned hospitalizován. Lékař může volit konzervativní či operativní léčbu.

Konzervativní léčba

V případě konzervativní léčby zůstává pacient v klidu na nemocničním lůžku, nasazuje se přísná dieta a aplikují se ledové obklady na břicho. Tato léčba je vhodná u ustupujících či mírných zánětů slepého střeva. Udává se, že až v polovině případů zánět ustoupí. Nicméně je třeba očekávat, že k zánětu dojde opakovaně.

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba je mnohem častější a rovněž i radikální metodou léčby. Volí se buď krátký řez nad postiženou částí střeva, nebo tzv. laparoskopická metoda, kdy chirurg provede několik téměř zanedbatelných řezů, kterými pak zavede speciální nástroje. Výhodou je poté výborný kosmetický efekt této operace.

Komplikace zánětu slepého střeva 

Zánět slepého střeva je onemocnění, které se ihned po propuknutí musí řešit. V opačném případě by se mohly vyskytnout komplikace, které by mohly pro pacienta být i smrtelné. Nejčastější komplikací je perforace, tedy prasknutí zaníceného slepého střeva. To vede k tzv. peritonitidě, tedy zánětlivému onemocnění pobřišnice. Může dojít také k vytvoření abscesu, což je ohraničená dutina vyplněné hnisem, v oblasti zánětu. Rovněž se mohou vytvořit srůsty kolem zánětlivého červovitého výběžku.

Prevence zánětu slepého střeva

Zánětu slepého střeva není možné nijak zvláště předcházet, jelikož stále není známa pravá příčina jeho vzniku. Nebyla prokázána ani vrozená náchylnost, ačkoliv se o ní uvažuje. Při výše zmíněných projevech je nejlepším řešením neodkládat návštěvu lékaře. Jedinou jistotou zůstává, že po úspěšném operačním vynětí slepého střeva se potíže už nikdy nevrátí.

Diskuze:

Klaudie: Dobrý den chci se zeptat, prodělala některá žena akutní zánět slepého střeva? a ještě nerodila? zrovna jsem to prodělala asi v 11 měsíci, a bylo to moc vážně, doktor to nepoznal, a došlo k prasknutí střeva. Je možné že můžu být neplodná? a nemít už děti? prý se dělaji v břiše nějake srusty. Teď jsem v lazních, a lečím se... děkuji za odpověď, moc to pro mě znamená opravdu moc... chceme s přítelem dítě, a bojím se že nezapadnu ... :( :( :(

24. března 2016 17:16

tatjana simič: Ahoj, chci se zeptat, byl jste už někdo na operaci slepého střeva? Jaký jste měli režim po? Byly nějaké bolesti? Díky

24. února 2014 16:49

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email