Dieta při vředově chorobě žaludku a dvanáctníku

8.5.2012 , Věra Stejskalová

dieta-pri-vredech.jpg - kopie
dieta-pri-vredech.jpg - kopie
Dieta při vředové chorobě žaludku a duodena chrání žaludek před nevhodnou potravou, popřípadě před potravou, která není vhodným způsobem upravena. Nevhodná dieta při vředové chorobě žaludku a duodena vede k přílišnému dráždění žaludku, které má za následek nejen zpomalení léčení vředu, ale může vést i ke vzniku závažných komplikací.

Dieta při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku

Pod pojmem vředová choroba rozumíme peptický vřed žaludku a dvanáctníku (duodena), který je většinou způsobený působením infekce bakterií Helicobacter pylori v žaludku.
Sekundární peptický vřed může vzniknout například i v souvislosti se zvýšenou činností příštítných tělísek, zvýšenou hladinou hormonu gastrinu, jako vedlejší příznak při léčbě antirevmatiky, kortikoidy a podobně. Dalším faktorem ovlivňujícím vznik vředové choroby je nepravidelné jídlo, nevhodné potraviny (ty, které zvyšují tvorbu kyseliny solné v žaludku) konzumované ve větším množství, kouření, alkohol, dlouhodobý neřešený stres a podobně.

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Vztah mezi jídlem a bolestmi žaludku zná dobře každý nemocný. Bolest je většinou tlaková a vzniká po určitém odstupu po jídle. V případě žaludečního vředu je to v době od 10 minut po 1,5 hodiny po požití jídla (záleží na lokalizaci vředu – čím blíže vstupu do žaludku vřed je, tím rychleji nastupuje bolest). Pokud se jedná o vřed v oblasti dvanáctníku (první část tenkého střeva), bolest vzniká nalačno a po jídle naopak mizí. Pacienti se žaludečním vředem často trpí nechutenstvím, bojí se bolesti po jídle a hubnou. Pacienti s vředem ve dvanáctníku bolesti zahánějí jídlem, a proto někdy i přibírají na váze.

Dieta při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku – co jíst?

Přísná dieta, která byla dříve základem léčby této choroby, je dnes díky moderním účinným lékům volnější, výběr potravin je širší, strava je pestřejší. Dieta se řídí snášenlivostí pacienta. Nezáleží jen na výběru potravin a pokrmů, záleží i na způsobu tepelné úpravy a na konzumovaném množství. V dietě pro nemocné vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku nepodáváme potraviny, pochutiny a nápoje, které zvyšují tvorbu kyseliny solné (kofein, alkohol, jídla příliš tučná a ostré koření). Strava má být pravidelná, vhodné je podávat 5–6 x denně menší porce. Po jídle je dobrý krátký odpočinek, důležité je dodržování vhodného a dostatečného pitného režimu. Pokrmy připravujeme z kvalitních potravin a podáváme je čerstvé. Dbáme na to, aby při tepelné úpravě nedocházelo k přepálení tuku a zbytečným ztrátám vitamínů. Energetická hodnota stravy má odpovídat potřebě (rovnováha příjmu a výdeje energie). Důležitá je biologická hodnota stravy, zaručující příjem optimálního množství plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků, vitamínů a minerálních látek, vlákniny a tekutin.

Dieta při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku – technologická úprava stravy

Pokrmy připravujeme vařením, dušením i pečením. Při pečení dbáme na to, aby nedocházelo k přepálení tuku a pokrm neměl příliš tvrdé kůrky. Výhodné je připravovat pokrmy v horkovzdušné troubě, v teflonovém nádobí, "pomalém hrnci", při pečení a zapékání používat alobal. Smažení se nedoporučuje. Polévky připravujeme bez ostrého koření a většího množství česneku či cibule (pouze vyvařit a odstranit). Problematické jsou polévky z většího množství kapusty, zelí a dalších nadýmavých druhů zeleniny a z luštěnin. Nevhodné jsou polévky jaternicové, ovarové, ostrá gulášová, či drštková. Masa vybíráme kvalitní, netučná. Maso nenakládáme a nepodáváme maso husí, kachní, vepřový bůček, zabíjačkové pochoutky. Nezapomínáme na ryby sladkovodní i mořské ve vhodné úpravě.

 

  • Uzeniny – v úvahu připadají jen kvalitní netučné druhy v menším množství (šunka, debrecínská pečeně, šunkový salám, jemné párky...)
  • Tuky – na mazání pečiva a pro studenou kuchyni používáme malé množství čerstvého másla (v případě, že pacient nemá zvýšenou hladinu krevního cholesterolu), nebo kvalitního rostlinného margarinu. Pokrmy připravujeme na vhodných rostlinných olejích (řepkový, olivový). Sádlo, škvarky, slaninu nepoužíváme. Omáčky kořeníme sladkou paprikou, citrónem, zelenými bylinkami. Koření typu bobkový list, nové koření a podobně dáváme vyvařit (malé množství). Zahušťujeme světlou jíškou, moukou rozmíchanou ve vodě či v mléce, bešamelem.
  • Příkrmy – výběr je pestrý. Brambory, rýže, těstoviny,bramborový a houskový knedlík, noky.
  • Zelenina – vybíráme mladou kvalitní zeleninu, nedoporučuje se zelí, kapusta, květák, brokolice jako samostatný pokrm. Pozor na naloženou kyselou zeleninu, může způsobit problémy.Totéž platí o paprikách.
  • Ovoce – povoleny jsou všechny druhy. Ovoce má být dobře vyzrálé, kvalitní, čerstvé. Konzumuje se syrové, či ve formě kompotů, pyré, do knedlíků a taštiček, na koláče.
    Luštěniny jsou pro velkou nadýmavost nevhodné.
  • Koření – nejvhodnější je sladká paprika a všechno zelené koření. Ostatní koření používáme v malém množství a řídíme se snášenlivostí.
  • Bezmasá jídla – výběr není omezen. Nepodáváme těžce stravitelné a smažené pokrmy
    ( koblihy, smažený květák, houbová smaženice ...).
  • Moučníky – problémy většinou způsobují čerstvá kynutá těsta.
  • Pochutiny – vyhýbáme se použití omáček vyrobených z ryb, ostré hořčici, octu, sójové a worchesterské omáčce, masoxům a dalším dochucovadlům. Povoleno je zeleninové koření Vegi. Mléko a mléčné výrobky tlumí sekreci kyseliny solné v žaludku a doporučuje se zařazovat je do jídelníčku denně. Alkohol, zrnková káva, Coca Cola a další nápoje s kofeinem vhodné nejsou! 
  • Nápoje – nejvhodnější je pramenitá voda, minerální vody nesycené kysličníkem uhličitým, slabé čaje, mošty, džusy, zeleninové šťávy.

Takto upravená strava vyhovuje většině pacientů s vředovou chorobou. Ale u mnoha potravin a pokrmů se snášenlivost u různých pacientů liší. Často je třeba tuto dietu skloubit například s dietou diabetickou, nízkocholesterolovou a podobně. Pokud si pacient neví rady s jídelníčkem, měl by se obrátit na odborníka na výživu a tím je nutriční terapeut/ka.

 

V případě akutních potíží je třeba podávat stravu šetrnější, lehce stravitelnou. Jsou to šlemové polévky (rýžová, vločková, mrkvová) či masové vývary bez tuku se zavářkou (těstoviny, krupice, rýže, kapání). Maso (libové hovězí, telecí, bílá masa) je nejlépe uvařit či udusit a připravit z něj haši, nebo ho podat například s dušenou mrkví a bramborovou kaší. Vhodné jsou mléčné kaše a nákypy (rýžová, krupicová), těstoviny sypané tvarohem, pudinky, piškoty, bílé pečivo (veka, rohlíky), jogurty, tvarohové sýry, jablečné pyré, kompoty. Snažíme se co nejrychleji – podle stavu pacienta – vrátit k pestřejší, plnohodnotné stravě.

Diskuze:

Sylvie: Prosím, jak skloubit dohromady dietu s vředy na dvanáctníku a Barettovým jícnem zároveň? U Barettova jícnu je velmi omezené i ovoce, hlavně citrusy, džusy, čerstvé pečivo, ještě něco dalšího?
Děkuji

3. listopadu 2016 11:28

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email