Obezita a redukční dieta

19.10.2011 , Věra Stejskalová, RNT

Reduční dieta je způsob, jak se zbavit přebytečných kil a bojovat s rozšířenou civilizační nemocí – obezitou. Obezita trápí ve vyspělých zemí velkou část populace a zásadně přispívá je vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Tyto nemoci jsou zodpovědené za polovinu všech úmrtí naší populace. Chceme li s obezitou bojovat pomocí redukční diety, musíme se vyhnout častým mýtům a omylům, které k vysněné hubené postavě rozhodně nevedou.

Redukční dieta, aneb co je to obezita

Obezita se v posledních letech stala celosvětovým problémem, označuje se jako celosvětová epidemie. Je nejčastější nemocí metabolismu s řadou zdravotních problémů:

  • Obézní mají často vyšší krevní tlak.
  • Větší množství tukové tkáně vede k poruchám metabolismu tuků (zvýšení hladiny krevního cholesterolu a triglyceridů).
  • Vede k poruchám metabolismu sacharidů (až ke vzniku diabetu II. typu).

Tyto faktory jsou podstatou vzniku nemocí srdce a cév.

  • U obézních dochází častěji k zánětům žlučníku a žlučovodů, k tvorbě žlučových kamenů, zánětům slinivky břišní a ztučnění jater.
  • Obézní ženy mají častěji poruchy menstruačního cyklu, problémy s otěhotněním, komplikace v těhotenství a při porodu.
  • Mezi další komplikace obezity patří vyšší výskyt některých typů nádorového onemocnění, kožní problémy, ortopedické komplikace (zvýšená zátěž pohybového aparátu) a další.
  • Závažným problémem jsou psychosociální komplikace. Obézní často trpí depresemi, mají  snížené sebevědomí. Pocit společenské diskriminace často řeší (zejména ženy) přejídáním. 

 

Obezita a její klasifikace 

Nejpoužívanějším měřítkem pro určení hmotnosti je takzvaný BMI – body mass index, index tělesné hmotnosti. BMI vypočítáme tak, že hmotnost v kilogramech dělíme výškou v metrech na druhou. Výsledek porovnáme s tabulkou:

 

Hmotnost

BMI

Podváha

do 18,9

Normální

19-24,9

Nadváha

25,29,9

Obezita

30-40

Obezita ohrožující život

nad  40

 

BMI není nejpřesnějším kritériem pro stanovení nadváhy či obezity. Zásadní je množství tělesného tuku. Aktivní sportovci – například v silových sportech – mohou mít BMI na rozhraní nadváhy a obezity a nemají nadměrné množství tuku, ale větší množství svalové hmoty.

Obezita – podíl tukové tkáně na vaší hmotnosti

Pro změření tukové tkáně se používá řada přístrojů. Přístroje na principu bioimpedance (na základě rozdílu ve vodivosti tukové tkáně a tkání ostatních) poměrně přesně změří, jaký podíl hmotnosti člověka představuje jeho tuková tkáň. U mužů je norma do 20 %, u žen do 30 %.Jednoduché přístroje, které se například drží oběma rukama před tělem, jsou méně přesné, mapují více horní polovinu těla a výsledek zkresluje i aktuální zavodnění organismu. Tuk lokalizovaný ve střední části těla se zjišťuje měřením obvodu pasu. Pokud je obvod pasu u žen vyšší než 80 cm a u mužů vyšší než 94 cm, znamená to, že se tuk hromadí  v rizikové oblasti. V případě, že je u žen vyšší než 88 cm a u mužů vyšší než 102 cm, je vhodné urychleně začít s úpravou jídelního lístku a změnou životního stylu.

Redukční dieta – nejčastější mýty a omyly

S "návody“ a "zaručenými“ dietami jak rychle zhubnout se setkáváme na každém kroku. Ale ani dieta podle nejslavnější filmové hvězdy, "dělená strava“ či například dieta podle krevních skupin k cíli nevede. Velmi častá jsou rozhodnutí "začnu hubnout od nového roku“, "musím zhubnout do léta do plavek“, "do svatby“ a podobně. Několik týdnů se trápíme některou z právě módních redukčních diet a po snížení hmotnosti o několik kilogramů se vrátíme ke svému obvyklému jídelníčku. Výsledkem je tak zvaný "jo-jo efekt“, to znamená, že se nám hmotnost opět zvýší na hmotnost "startovací“, či dokonce vyšší a dalším negativem je, že se nám zvýší procento tuku v těle. Organismus je po této zkušenosti "v pozoru“ a vše ukládá více než před našim redukčním pokusem. Při hubnutí jde ale  především o snížení množství tukové tkáně v těle!

Jak tedy hubnout zdravě, jak zvládnout nadbytečná kila?

Naše cíle musí být reálné a splnitelné. Je prospěšné znát svůj bazální, klidový metabolismus – množství energie potřebné pro zachování základních životních funkcí za 24 hodin. V této hodnotě  není zohledněn energetický příjem potřebný pro pokrytí denních pohybových aktivit. Bazální metabolismus ovlivňuje pohlaví, věk, množství svalové hmoty, teplota, onemocnění, léky. Nepřesně se dá říci, že bazální metabolismus u žen je asi 6300 kJ a u mužů 7200 kJ. Příjem energie by neměl být nikdy nižší než 4000 kJ. Důležité je znát průměrný denní příjem energie. Zjistíme ho zapisováním všeho, co člověk sní a vypije a výpočtem nebo alespoň odhadem energetické hodnoty celodenní stravy. Pro rozumné snižování hmotnosti není dobré začít nejpřísnějším energeticky nejnižším jídelníčkem, ale raději zvýšit pohybovou aktivitu. Pokud obvyklý energetický příjem dosahuje například hodnotu 10 tisíc, 12 tisíc či více, obvykle stačí zpočátku příjem snížit asi o jednu čtvrtinu. Později, když se redukce zastaví, přejít na přísnější redukční režim. Zásadou je nesnížit energetický příjem pod hranici bazálního metabolismu.

Kritériem pro redukci hmotnosti je nižší energetický příjem než výdej. Vedou k tomu dvě cesty.

  • Zvýšení pohybové aktivity, a tím navýšení svalové hmoty a zvýšení bazálního metabolismu.
  • Rozumný redukční režim

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email