Sacharidy

26.7.2012 , Věra Stejskalová

sacharidy.jpg - kopie
sacharidy.jpg - kopie
Sacharidy neboli cukry jsou nejrychlejším zdrojem energie pro náš organismus. Dělení sacharidů je poměrně složité – dá se ale říci, že pro člověka jsou nejvýznamnější ty vůbec nejjednodušší sacharidy. Pojďte se s námi podívat na význam jednotlivých sacharidů, jejich plusy a minusy....

Sacharidy

Sacharidy jsou další základní živinou a konzumovaným množstvím představují nejvýznamnější zdroj energie. 1 g sacharidů znamená 4 Kcal, to je 17 kJ. Pro některé buňky je glukóza, jednoduchý cukr, jediným zdrojem energie (červené krvinky, nervové buňky  především mozku).

Dělení sacharidů

  • Monosacharidy (jednoduché  glukóza (cukr hroznový) a fruktóza (cukr ovocný). Mají sladkou chuť a jsou přímo vstřebatelné. Najdeme je v ovoci, medu.
  • Oligosacharidy  patří sem sacharóza (zdrojem je řepa cukrová a třtina), maltóza (cukr sladový), laktóza (cukr mléčný) a další.
  • Polysacharidy  hlavním zástupcem je škrob (obiloviny, brambory),
  • glykogen jaterní a svalový  živočišný zásobní polysacharid.
  • Složené, komplexní sacharidy obsahují i další látky  například bílkoviny, tuky.
  • Balastní polysacharidy  vláknina. Vláknina rozpustná  ovoce, zelenina, částečně obiloviny, nerozpustná  například celulóza  cereálie, zelenina, rýže natural, lněné semínko a další.

Sacharidy a jejich příjem

Minimální denní příjem sacharidů je 50 g, maximální 500 g. Obvyklý příjem je 100300 g za den. Při extrémně nízkém přijmu sacharidů dochází k úbytku svalové hmoty, překyselení organismu (odbourávání tkáňových bílkovin a tuků) a k negativnímu ovlivnění psychiky. Pokud se energie získaná ze sacharidů nespotřebuje, uloží se ve formě tuku. Vysoký příjem jednoduchých cukrů (monosacharidů  glukózy a fruktózy a disacharidů  především sacharózy) je rizikový z hlediska vzniku různých onemocnění včetně zubního kazu. Vysokosacharidová strava může po čase způsobit poruchu glukózové tolerance, až vznik cukrovky.

Sacharóza dříve patřila k málo významným složkám potravy (před 200 lety byl roční příjem na hlavu asi 0,25 kg). S rozvojem pěstování třtiny a cukrové řepy a změnou kuchyně spotřeba sacharózy výrazně stoupla a roční spotřeba je v současnosti cca 40 kg na osobu a rok. Důvodem konzumace sacharózy je její sladká chuť, kterou dodává potravinám,  a sladká chuť je velmi oblíbená a žádaná. Sacharóza je koncentrovaný, rychle využitelný zdroj energie. Zvyšuje návyk na sladkou chuť a hlavně malé děti si navykají na stále vyšší koncentraci. Obliba sladké chuti je člověku vrozena a pro většinu lidí je velice obtížné vyřadit ze svého jídelníčku sladkosti.

Důsledky konzumace sacharidů

Po konzumaci využitelných sacharidů dochází ke zvýšení hladiny krevního cukru  glykémie. Zvýšení je různé podle druhu sacharidů a charakterizuje ji glykemický index potravin. Glykemický index udává, do jaké míry určitá sacharidová potravina může zvýšit hladinu cukru v krvi. Zvýšení glykémie vede k vyplavení hormonu inzulínu. Čím vyšší hladina cukru v krvi po jídle je, tím více inzulínu je zapotřebí. Dochází ke střídání velmi vysoké a velmi nízké glykémie, a to znamená pro organismus velkou zátěž. Chronická konzumace potravin s vysokým glykemickým zvyšuje nejen pravděpodobnost vzniku diabetu II. typu, ale i chorob srdečně cévních a některých typů rakoviny. Další negativní důsledek je nadměrné ukládání tuku zásob, protože inzulín je "tukotvorný" hormon. Nejvyšší glykemický index má glukóza, sacharóza, med, sušené ovoce, vodové zmrzliny, limonády slazené cukrem a potraviny, ve kterých je škrob již částečně rozštěpený, na příklad vařené těstoviny, rýžové nudle, vařená bílá rýže, bramborová instantní kaše, pečené brambory a další. Glykemický index snižuje kombinace sacharidů s bílkovinami, tuky a hlavně vlákninou.

Vláknina

Nedílnou součástí zdravé výživy je vláknina. Jejím zdrojem jsou potraviny rostlinného původu a ty obsahují řadu vitamínů, minerálních látek a antioxydantů. Vláknina je prevencí civilizačních chorob jako je obezita, chronická zácpa, cukrovka, ale i chorob srdce a cév a některých nádorů. Vláknina zvětšuje objem stolice, urychluje její pasáž, a tím snižuje například vstřebávání cholesterolu. Vytváří vhodné prostředí pro růst prospěšných bakterií tlustého střeva, které potlačují růst hnilobných bakterií. Doporučený příjem vlákniny je 35 g/den, u nás obvyklá spotřeba je méně než 20 g. Vyšší než doporučený příjem není žádoucí a není vhodný především pro děti do dvou let a pro seniory. Může ohrozit dostatečný příjem potravin důležitých pro růst dětí a pro zdravotní stav seniorů. 

  • Rozpustná vláknina (především pektiny) ovlivňuje hladinu krevního cukru, ovesná vláknina hladinu krevního cholesterolu. Rozpustnou vlákninu najdeme především v ovoci a v zelenině. V obilovinách jsou oba dva typy vlákniny.
  • Nerozpustná vláknina (celuloza a lignin) zlepšuje střevní peristaltiku, urychluje průchod tráveniny zažívacím systémem, a zabraňuje tak vzniku zácpy. Zdrojem tohoto typu vlákniny jsou luštěniny, obiloviny, celozrnné pečivo, lněné semínko, pšeničné klíčky a další.
  • Důležité je dodržování pitného režimu, protože jedině tak může vláknina svoji roli plnit.
  • Energetický význam vlákniny je malý. Pouze pektiny jsou zčásti rozkládány mikroflórou tlustého střeva na nižší mastné kyseliny a ty se vstřebávají.

 

V posledních padesáti letech došlo k prudkému nárůstu spotřeby potravin technologicky upravených. Lidé dávají přednost bílému pečivu před tmavým chlebem, v jejich jídelníčku chybí obiloviny na příklad ve formě kaše, luštěniny, stále je nízká spotřeba zeleniny i ovoce. Zvýšení příjmu vlákniny ve stravě, a to především ve formě zeleniny, ovoce a cereálií je cestou vedoucí ke snížení hladiny krevního cholesterolu, snížení rizika vzniku karcinomu tlustého střeva a akutních koronárních příhod.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email