8Duben
2012
MUDr. Jiří Dyntr
Diskuze

Atopický ekzém u kojenců

8. Duben 2012 | MUDr. Jiří Dyntr
Atopický ekzém u kojenců
Nemoci

Atopický ekzém u kojenců je dlouhodobé a obtížně léčitelné kožní onemocnění. Typická je pro něj tvorba zarudlých, svědivých ložisek na kůži, do nichž po rozškrábání může být snadno zanesena infekce. Nejčastěji se atopický ekzém u kojenců vyskytuje na hlavě, loktech, v tříslech, na kolenou a na nártech. Příčinou atopického ekzému nejen u kojenců je přecitlivělost k určitým látkám prostředí tzv. alergenům. Proto se atopický ekzém může objevit ve spojení s astmatem nebo alergickou rýmou.

Atopický ekzém u kojenců

Atopický ekzém u kojenců je dlouhodobé a většinou obtížně léčitelné onemocnění kůže. Pro atopický ekzém je typická tvorba výrazně svědivých zarudlých ložisek na kůži, která mohou být dále komplikována zanesením infekce nebo krvácením. Příčinou vzniku atopického ekzému je tzv. atopie, což je vrozená přecitlivělost k některým látkám ve vnějším prostředí. Těmto látkám říkáme alergeny. Často se uplatňují alergeny přítomné v potravě nebo ty, které jsou rozptýlené ve vzduchu. Společně s výsevem atopického ekzému se u pacientů mohou objevit také další onemocnění s příčinou v alergii, např. astma nebo alergická rýma.

Vznik atopického ekzému u kojenců

Atopický ekzém je onemocnění, které vzniká spolupůsobením vnějším a vnitřních faktorů. Jedná se o výsledek patologické imunitní reakce, který vzniká na genetickém podkladě. Uplatňují se však také některé vnější faktory, což jsou  různé látky z vnějšího prostředí, které fungují jako alergeny. Uplatňují se také nejrůznější klimatické vlivy a důležitou roli hraje i psychický stav člověka. Souhrou těchto faktorů vznikají typické projevy atopického ekzému.Kromě alergické formy atopického ekzému existuje také tzv. nealergická forma, při které nejsou aktivovány tytéž imunitní mechanismy jako při alergické formě, výsledný obraz je proto totožný.

Projevy atopického ekzému u kojenců

Kojenecká forma je nejčastějším typem atopického ekzému a vyskytuje se obvykle ve 2. až 6. měsíci života. Postihuje nejprve čelo a tváře a později se rozšíří na celou hlavu. Dále je výsev atopického ekzému u kojenců pozorován na místech, která jsou více vystavena mechanickému tlaku. Jedná se například o předloktí, třísla, kolena, nárty a prostor mezi lopatkami. Kůže je výrazně červená a na jejím povrchu se vytvářejí drobné puchýřky, dochází k mokvání a postupně se povrch pokryje stroupky a šupinami. Tento stav se lidově nazývá „ouročky". Velmi nepříjemným projevem atopického ekzému u kojenců je silné svědění, které nutí děti se škrábat, a ty jsou proto neklidné, rozmrzelé a mají problémy nejen v denním životě, ale hlavně se spánkem. Nejhorší projevy bývají obvykle u dětí kolem 3. měsíce života. Výsev atopického ekzému kojenců je v tomto období nejrozsáhlejší a dochází i k zesílení svědění. Do 2. roku života však dochází ve většině případů k výraznému zlepšení stavu a často dokonce k úplnému vyhojení ekzému. Atopický ekzém se pak u kojenců nadobro ztratí nebo přechází z formy kojenecké do formy dětské, která je typická pro děti v předškolním a mladším školním věku.

Diagnostika atopického ekzému u kojenců

Diagnostika atopického ekzému vychází především z klinický projevů onemocnění. V současné době stále nejsou k dispozici spolehlivá laboratorní vyšetření, která by k stanovení diagnózy výrazněji přispěla. Diagnostika spočívá na přítomnosti tří velkých a tří malých příznaků.

Mezi velké příznaky patří výskyt onemocnění v rodině, typická lokalizace, svědění, dlouhodobý průběh a typické kožní změny.

Mezi malé příznaky patří suchost kůže, bledost nebo zarudnutí obličeje,ztmavnutí kůže kolem očí, prořídnutí zevních okrajů obočí, šedyý zákal, světloplachost, ekzém ve kštici, ekzém bradavek, olupování kůže na ploskách a dlaních, bělavé skvrny na pažích, či zvýšená hladina imunoglobulinu typu E.

Léčba atopického ekzému u kojenců

Léčba atopického ekzému spadá do rukou specialisty na kožní onemocnění, dermatologa. Ten na základě posouzení stádia onemocnění navrhne vhodnou terapii. Léčba atopického ekzému může být farmakologická, nebo podpůrná. Nejčastěji se však obě tyto metody aplikují současně.

Farmakologická léčba atopického ekzému u kojenců

Pro léčbu atopického ekzému, který nemokvá, je nezbytné aplikovat místní protizánětlivou léčbu. Ta spočívá v aplikaci kortikosteroidů, nebo imunomodulačních léků. V případě, že se stav nezleší, podávají se celkovéléky, jako jsou antibiotika, antihistaminika, cyklosporin A, či celkové imunomodulátory.

Kortikosteroidy se aplikují ve formě mastí, obvykle jednou denně. Postupně se četnost aplikace masti snižuje a přechází se na promazávání kůže. Možná je také kombinace s jinými protizánětlivými léky.

Místní imunomodulátory jsou léky, které zasahují to imunitní reakce kůže a tím ovlivňuje i samotný vznik atopického ekzému. Tyto léky, vzhledem k malému výskytu nežádoucích účinků, je možné užívat i dlouhodobě. Zpravidla se aplikují ve formě krému dvakrát denně. Léčba imunomodulátory patří výhradně do rukou dermatologa.

Podpůrná léčba atopického ekzému u kojenců

Podpůrná léčba atopického ekzému spočívá v pravidelném a důkladném promazávání oblasti postižené kůže mastnými krémy, nejlépe neparfemizovanými. Před jejich užitím je vhodné poradit se o jejich užívání s dermatologem. Nezbytné je také vysadit vešekeré potraviny, které by mohly atopický ekzém vyvolat.

Rizikové faktory vzniku atopického ekzému u kojenců

Rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku atopického ekzému u kojenců nebo jeho průběh výrazně zhoršují, je celá řada. Nejvýznamnější z nich jsou některé látky v potravě, zejména citrusové plody, dále vejce a kravské mléko. Mezi další časté potravinové alergeny patří i obiloviny, přesněji v nich obsažený lepek a dále je to sója či dokonce rybí maso. Mimo potravinových alergenů se může jednat o nejrůznější vdechované částice a to například pyly a prach.

Prevence atopického ekzému u kojenců

Prevence znamená předcházení rozvoje onemocnění. Pro prevenci atopického ekzému u kojenců je velmi důležité podávat kojencům vhodnou stravu, která nepůsobí na dětský organismus dráždivě a nevyvolává tak možné nežádoucí reakce. Doporučuje se proto matkám, pokud je to možné, aby své děti raději kojily, jelikož v mateřském mléce se za normálních okolností žádné takové alergeny nevyskytují. Pokud však matka kojit nemůže, lze využít speciální kojenecké potravinové přípravky, které během výroby procházejí přísnou kontrolou na nejrůznější škodlivé látky a jsou proto vhodné jako náhrada přírodního mateřského mléka. Důležité je také zabránit nadměrnému vdechování alergenů ze vzduchu a snažit se, aby se děti pohybovaly v prostředí s co nejlepší kvalitou ovzduší.

Související články

Diskuze

Mona: vyskytuje se obvykle ve 2. až 6. měsíci - asi tak po očkování dále pak autoimunitní onemocnění , leukémie, různé jiné nádory, poruchy řeči či chování , autizmus - jo vakcíny nejsou už to co bývaly. Neházejte to na dědičnost to už bychom tu dávno nebyli :-) dědičná onemocnění se mohou projevit až ve stáří kdy už je imunita dosti oslabena. Jinak ji oslabí právě vakcíny + jejich složení to zase způsobuje toxické poškození mozku. Kdo již má takto postižené dítě tak dávno ví odkud vítr fouká. Ta změna je nepřehlédnutelná , bohužel Vám to dojde až později z čeho to je. Zdar

24. Leden 2017 01:07

Vložit příspěvek