2Srpen
2013

Hirschsprungova nemoc

2. Srpen 2013 |
Hirschsprungova nemoc
Děti

Hirschsprungova nemoc je vrozená vada, při které dítěti scházejí nervové buňky ovládající vyprazdňování střev. Tato vada bývá dědičná a způsobuje zablokování odchodu stolice. Právě proto je hlavním příznakem Hirschsprungovy nemoci zácpa, zvětšení břicha a u kojenců horečka díky infekci střeva. Vždy je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře, který provede potřebná vyšetření pro určení příčiny nepříjemného a někdy i nebezpečného stavu. Děti s Hirschsprungovou nemocí musí podstoupit operaci, při které se jim odstraní nefunkční část střeva.

Hirschsprungova nemoc

Hirschsprungova nemoc je vrozená vada, kdy dítěti scházejí nervové buňky ve spodní části tlustého střeva (tračník), které ovládají vyprazdňování střev. Vada způsobí zúžení tračníku a zablokuje odchod stolice. Vada postihuje častěji chlapce než dívky a bývá dědičná. Někdy se objevuje u dětí, které trpí dalšími poruchami, například Downovým syndromem. V ojedinělých případech je postižen celý tračník.

Příznaky Hirschsprungovy nemoci

Hlavním příznakem Hirschsprungovy nemoci je zácpa. Obsah střev se hromadí, což má za následek zvětšení břicha. Novorozenci, kteří se narodí s Hirschsprungovou nemocí, nemohou vyprázdnit mekonium (hustý zelený obsah střev novorozenců). U kojence dochází k zablokování střeva, ztrácí zájem o krmení a začne zvracet. Infekce střeva se projeví horečkou.

Někteří kojenci postižení touto nemocí vyprazdňují mekonium normálně a až do propuštění z nemocnice nemají žádné příznaky. Pak ale dostanou zácpu, trpí nadýmáním, plynatostí, začnou zvracet a ztrácí chuť k jídlu. Často se u nich objeví enterokolitida, zánět a infekce střev projevující se horečkou, bolestí břicha a zvracením.

U starších kojenců se nemoc projevuje střídáním zácpy, průjmů a špatným vyprazdňováním. Starší děti trpí zácpou, bolestí břicha, říháním, plynatostí, mají zvětšené břicho. Silně páchnoucí stolice má tvar pruhu.

Diagnóza Hirschsprungovy nemoci

Má-li kojenec nebo dítě příznaky Hirschsprungovy nemoci, je třeba, aby ho vyšetřil lékař a určil diagnózu. Dítě s příznaky enterokolitidy okamžitě odvezte na pohotovost.
Lékař dítěti vyšetří konečník, aby si ověřil, zda neobsahuje stolici. Na základě výsledků prostého rentgenu břicha a rentgenu s bariovou náplní zjistí, zda došlo k zúžení tračníku. Bývá také nutné manometrické vyšetření. Normální nucení na stolici způsobuje tlak v tračníku vyvolaný stolicí nebo plyny. Při manometrickém vyšetření se měří reakce svalů kolem řitního otvoru na tlak v konečníku pomocí přístroje zvaného manometr. Diagnózu Hirschsprungovy nemoci potvrdí vzorek tkáně odebraný z konečníku, který neobsahuje nervové buňky.

Léčba Hirschsprungovy nemoci

Dítě s Hirschsprungovou nemocí musí podstoupit operaci, při které se odstraní nefunkční část tračníku. Tato operace se však provádí až v 6 měsících věku dítěte. Těsně před operací bude nutné vyprázdnit obsah žaludku pomocí hadičky zavedené dítěti nosem do žaludku, a obsah tračníku pomocí hadičky zavedené do konečníku. Dojde-li k enterokolitidě, bude dítě dostávat nitrožilně antibiotika a tekutiny. Během operace, při které se dítěti odstraní část tračníku, bude možná nutná dočasná kolostomie. Při kolostomii je zdravá část tračníku oddělena od postižené části a vyvedena břišní stěnou ven z těla. Stolice se vyprazdňuje do externího sáčku, který má dítě připevněný na břicho. Později se kolostomie zruší, zbývající část tračníku se připojí ke konečníku á dítě se může normálně vyprazdňovat.

Děti, kterým se tato vada chirurgicky odstraní, mají velmi dobré vyhlídky na uzdravení. Časem se vyprazdňování vrátí téměř k normálnímu stavu. V ojedinělých případech děti po operaci ztratí kontrolu nad vyprazdňováním nebo trpí zácpou.

Související články

Vložit příspěvek