Poruchy imunity u dětí

Poruchy imunity u dětí

Poruchy imunity jsou buď získané nemoci, nebo vrozené vady, které narušují imunitní systém (přirozená ochrana těla proti infekcím). Imunitní systém bojuje proti cizím vetřelcům - těmi jsou například viry nebo bakterie, rakovinné buňky, transplantované orgány nebo nevhodné krevní produkty, které se dostanou do těla. Některé získané poruchy - například podvýživa, leukémie a aids - poškozují imunitní systém a jsou příčinou jeho špatné funkce. Dědičné vady - například těžký kombinovaný imunodeficit (imunitní systém postrádá dvě složky bojující proti nemocem), agamaglobulinémie (absence bílkoviny gamaglobulinu, která má zásadní význam pro imunitní systém) a srpkovitá anémie - brání imunitnímu systému v normálním vývoji a funkci.

Součástí imunitního systému jsou orgány (krční mandle, nosní mandle, lymfatické uzliny, lymfatické cévy, brzlík a slezina), tkáně (například kostní dřeň) a dále speciální buňky nacházející se v celém těle. Každá část imunitního systému se podílí na vývoji nebo na aktivaci bílých krvinek, které pomáhají potlačovat infekce. Některé bílé krvinky, lymfocyty, se dostávají do brzlíku, kde se z nich stávají buňky zvané T-lymfocyty, specializované na boj proti infekci. T-lymfocyty napadají a ničí pronikající infekční organismy, cizí částice a některé rakovinné buňky. Další lymfocyty, B-lymfocyty, potlačují infekce tím, že vytvářejí protilátky, které napadají pronikající mikroorganismy - například viry a bakterie. Protilátky zůstávají v těle připravené příště opět napadnout pronikajícího útočníka.

Dítě se narodí s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem. Tím, že je vystavováno infekčním organismům, vytváří si jeho tělo stále více protilátek a jeho imunitní systém sílí. Jak dítě dospívá, schopnost imunitního systému potlačovat nemoci roste. Děti s poruchami imunity mají oslabený nebo špatně fungující imunitní systém, který nedokáže proti útočným organismům bojovat. Trpí častými infekcemi, které mnohdy ohrožují jejich život.

Příznaky poruchy imunity

Většina dětských poruch imunity je vrozená a příznaky se projeví ihned po narození. Děti s těmito poruchami jsou náchylné k nejrůznějším infekcím - jako je zánět horních cest dýchacích, plané neštovice, příušnice, spalničky, mononukleóza, zápal plic a meningitida. Bývají rozmrzelé, bledé, slabé a neustále nemocné. Běžně mívají zduřelé žlázy a játra nebo slezinu. Tvoří se jim často vyrážky, puchýře nebo boláky na kůži, trpí rychlým srdečním rytmem, zánětem spojivek a průjmy. Postižené dítě mívá i více nemocí najednou.

Děti s poruchami imunity nereagují dobře na léčbu a mívají opačnou reakci na očkování vakcínami z živých virů - například proti obrně, příušnicím, spalničkám, zarděnkám nebo planým neštovicím. Vzhledem k oslabenému imunitnímu systému trvá uzdravení dlouho a dítě se nikdy úplně nezotaví. Imunitní systém ovlivňuje celé tělo, proto jeho porucha může postihnout další tělesné systémy a ohrozit život postiženého dítěte.

Diagnóza poruchy imunity

Je-li dítě od narození neustále nemocné a vypadá, že se nikdy neuzdraví, nebo má jiné známky a příznaky poruchy imunitního systému, nařídí lékař krevní test pátrající po infekci a na kontrolu hladin T-lymfocytů, B-lymfocytů, imunoglobulinu a ostatních bílých krvinek. Obvykle nechá provést také rozbor stolice a moči a rentgenové vyšetření ke zjištění interních komplikací.

Léčba poruchy imunity

Některé děti z poruchy imunity „vyrostou" a jejich imunitní systém se stane plně funkčním. Jiné mají pouze mírné příznaky, které jsou příčinou pouze občasných onemocnění. Pokud je to možné, naordinuje dětský lékař antibiotika na vyléčení infekce nebo interferon k posílení imunitního systému. Všechny nemoci musí být léčeny agresivně. U těžkých případů je obvykle nutná transplantace kostní dřeně. Při transplantaci je dítěti nejprve pomocí léků nebo ozařováním zničena jeho vlastní vadná kostní dřeň, potom je mu nitrožilně podána odpovídající zdravá, dárcovská kostní dřeň, většinou od sourozence.