
Pravidelné kontroly u dětského lékaře
Základem správné péče o zdraví nejen dětí jsou pravidelné kontroly u dětského lékaře. Takto lze zajistit správný vývoj i ... Přečíst článek
Bilirubin je úzce spjat s erytrocyty, játry a žlučovými cestami, pojďme se tedy nejprve jen krátce něco dozvědět o těchto částech lidského těla. Erytrocyty (červené krvinky) jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. V 1 mm3 krve bychom jich našli až 5 milionů. Jejich hlavním úkolem je přenášet kyslík z plic do tkání výměnou za oxid uhličitý, který je naopak plícemi vylučován z těla ven. Kyslík se v červených krvinkách váže na molekulu hemoglobinu, červeného barviva, ze kterého za určitých okolností vzniká bilirubin. Játra jsou mohutným orgánem, který ve složitém systému lidského těla pracuje jako obrovská továrna a čistička v jednom. Vyrábí řadu nepostradatelných látek nezbytných pro život, jako jsou krevní bílkoviny a žluč, je obrovským skladištěm, kde si uchováváme nejrůznější minerály, a podílí se na i výrobě tepla. Žlučové cesty jsou vývody z jater, kudy se žluč vzniklá v játrech transportuje do dvanáctníku, aby pomohla vstřebávání tuků. Lékař vyžaduje stanovení hladiny bilirubinu, jestliže má podezření na onemocnění výše uvedených struktur.
Červené krevní barvivo hemoglobin se skládá z bílkovinné složky, globinu, a nebílkovinné složky hemu. Právě hem je látkou, která při uvolnění z erytrocytu podléhá chemickým reakcím a mění se na žlučové barvivo - bilirubin. Protože je ale samotný bilirubin nerozpustný ve vodě (nekonjugovaný, volný bilirubin), musí se nejprve ve vazbě na plazmatickou bílkovinu albumin transportovat do jater, kde se naváže na cukernou látku a tím se stane dobře rozpustným (konjugovaný bilirubin). Konjugovaný bilirubin může být vyloučen do žluči a spolu s ní do trávicí trubice, kde se dalšími chemickými reakcemi stává z bilirubinu sterkobilin, který se vylučuje spolu se stolicí a tím podmiňuje její tmavě hnědé zbarvení. Část bilirubinu se však ve střevě vrací zpět do krve (enterohepatální oběh) a je pak vylučována ledvinami, tedy v moči.
Se zvýšenou hladinou bilirubinu se tedy setkáváme, jestliže dochází k tak velkému ničení červených krvinek (hemolytická anémie), že se uvolní velké množství bilirubinu, který játra nestíhají odbourávat. Zvýšení bilirubinu může mít příčinu také v onemocnění jater, kdy sice množství bilirubinu uvolněného z erytrocytů nemusí být zvýšené, ale játra jsou neschopna ho zpracovat. Jinou možností je obstrukce (ucpání) žlučovodů, které brání odvodu žluči z jater. Zvýšení bilirubinu v krvi se projeví žloutenkou, ikterem. Nejlépe je zežloutnutí viditelné na očním bělmu a sliznicích (dásně, spojivky, měkké patro). Se zvýšenou hladinou bilirubinu se pravidelně setkáváme u novorozenců, u kterých dochází zcela normálně po porodu ke snížení počtu červených krvinek (mají jich více než dospělí) a k uvolnění většího množství bilirubinu, hovoříme o novorozenecké žloutence. Po odbourání bilirubinu žloutenka mizí. Stanovení bilirubinu u novorozenců je standardní vyšetření.
K vyšetření je potřeba pouze vzorek krve, který odebírá sestra tenkým vpichem nejčastěji do loketní žíly, jedná se o naprosto rutinní a téměř bezbolestný zákrok. Vyšetřuje se, jestliže máme podezření na hemolytickou anémii, onemocnění jater (cirhóza, hepatitida), při nadměrném požívání alkoholu, při metabolických poruchám se vztahem k játrům a při podezření na uzávěr vývodných cest žlučových (kameny, nádor). Jedná se parametr, který rozhodně není radno podceňovat. Může poukázat na závažné nemoci.
Denní tvorba bilirubinu:
Dospělí 250 – 350 mg | |
Novorozenec i několikanásobně více (novorozenecká žloutenka – zcela v normě) |