Embolie - léčba

7.4.2012 , MUDr. Ján Podhorec

embolie-lecba.jpg - kopie
embolie-lecba.jpg - kopie
Embolií rozumíme náhlé uzavření cévy, nejčastěji krevní sraženinou, která se utrhla především z žil dolních končetin. Nejlepší léčbou embolie je důsledná prevence vzniku krevních sraženin zejména v žilách dolních končetin. Dojde-li přesto k emboli, přichází v úvahu léčba farmakologická nebo chirugická.

Léčba embolie

Embolie je stav, kdy se do krevního řečiště dostane cizí těleso a způsobí uzávěr cévy. Může se jednat i o tukovou tkáň, vzduchovou bublinu nebo tělísko, které do krevního oběhu proniklo z okolí. Nejčastější je případ, kdy se uvnitř cévy vytvoří krevní sraženina, odborně  trombus. To, která céva, resp. tepna bude trombem uzavřená, závisí na místě, kde trombus vznikne. Když se vytvoří v žilách dolních končetin nebo pánve, cestuje trombus do plicních cév a způsobí plicní embolii. Pokud ale vznikne v srdci, může se dostat prakticky do kterékoli tepny lidského těla. Tímto způsobem vzniká např. cévní mozková příhoda. Embolie je často velmi závažný a život ohrožující akutní stav, který je nutný urychleně léčit.

Typy embolie

Embolie je závažný stav, který může jedince ohrožovat na životě. Proto je důležité co nejdříve zjistit příčinu vzniklého stavu. Podle charakteru vmetku, neboli embolu, můžeme rozlišovat několik typů embolie.

  • Nejčastějším typem embolie je tzv. tromboembolie, kdy vmetkem je krevní sraženina, která vzniká hlavně v žílách dolních končetin a pánve. Její nebezpečí spočívá v tom, že se může utrhnout a je krví odnášena do pravé poloviny srdce a do plic, kde se v důsledku své velikosti zaklíní v některých z plicních tepen. Krevní sraženina se může vytvořit i v srdci, a to v případě, že se některá z jeho částí správně nestahuje, například při fibrilaci síní. Pak se může krevní sraženina z levé síně utrhnout a je levou komorou vypuzena do velkého oběhu. Tato krevní sraženina se může dostat do mozku a způsobit infarkt mozku.
  • Dalším typem je tuková embolie, která vzniká při poranění kostí, tupém poranění tukové tkáně, nebo při popáleninách. Tukové částečky nejsou okem vidět a mohou se zaklínit v kapilárách mozku či ledvin. 
  •  Vzduchová embolie vzniká při proniknutí vzduchu do periferních žil, který na základě fyzikálních zákonů může zabránit toku krve v cévě. Vzniká při operacích, kdy se vzduchová bublinka dostane do periferní žíly prostřednictvím zavedené kanyly. Rovněž sem patří i tzv. Kesonova nemoc, která vzniká při potápění při rychlém stoupání. I malé množství vzduchu může vyvolat smrt. 
  • Embolizace plodové vody ůže vzniknout jako komplikace porodu. Vzniká v důsledku nasátí plodové vody do žilního systému dělohy v průběhu proodu a ta se krví dostane do plic.
  •  Embolizace cizího tělesa vzniká při zanesení cizího předmětu do krevního oběhu. Může se jednat například o ulomené špičky jehly apod.

Projevy embolie

Projevy embolie jsou pestré. V zásadě platí, že embolizace menších vmetků se projevit nemusí. Někdy ale může být následek embolie závažný nebo dokonce smrtelný. Projevy závisí hlavně na lokalizaci embolie, tedy zda vznikne v žilním nebo tepenném řečišti.

  • Pokud je embolus unášen žílami s největší pravděpodobností se dostane do srdce a ze srdce přímo do plic, kde se zachytí a způsobí plicní embolii. Ta se projeví bolestí na hrudi, dušností, bledostí, pocením, zrychlenou dechovou i srdeční činností a vykašláváním krve. Funkce plic může být poškozena až do takové míry, že vede ke smrti.
  • Pokud je vmetek unášen tepnami, může zneprůchodnit cévu v různách orgánech, například  v mozku a způsobit mozkovou mrtvici. Stejně tak může ucpat cévu zásobující okysličenou krví např. ledviny nebo střeva a způsobit infarkt. Embolus může také zamezit průtoku krve do končetiny, následkem čehož je odumření její části.

Rizikové faktory embolie

Existují různé rizikové faktory, které vedou ke vzniku embolie. Nejohroženější skupinou jsou imobilní pacienti, dále pak pacienti po chirurgickém výkonu, především na dolních končetinách. Rovněž jsou embolií ohroženi také pacienti se srdečním selhávání. Rizikovým faktorem je i užívání hormonální antikoncepce.

Léčba embolie

Léčbu embolie je nezbytné zahájit co nejdříve jelikož se může jednat o život ohrožující stav. V zásadě můžeme volit mezi farmakologickou a chirurgickou léčbou embolie. Tou nejdůležitější léčbou embolie je ovšem prevence, tedy předcházení vzniku tohoto onemocnění.

Prevence vzniku embolie 

Mnozí pacienti, kteří jsou léčeni kvůli jinému onemocnění, jsou ke vzniku embolie náchylní. Embolie se může vyskytnout jako obávaná komplikace po velké operaci nebo u dlouhodobě ležících pacientů. Dále může komplikovat jiná onemocnění, např. fibrilaci síní, což je druh poruchy srdečního rytmu. Je samozřejmostí, že na předním místě stojí důsledná léčba základního onemocnění. Protože se ale jedná o stavy, při kterých má krev tendenci utvářet sraženiny, podávají se léky, které tuto nežádoucí schopnost sníží. Podání takových léků je ovšem pouze preventivní.

Farmakologická léčba embolie

Farmakologická léčba embolie spočívá v podávání léků. Někdy se stává, že ani veškerá preventivní opatření vzniku embolie nezabrání. Navíc může embolie vzniknout zcela nečekaně a být prvním projevem dalšího onemocnění. I když se stává, že proběhne bez povšimnutí, často jde o závažný stav vyžadující pohotovou léčbu. Snad nejčastějším je použití léků, které se aplikují nitrožilně ve formě infuzí, později podkožně a formou tablet a mají za úlohu snížit srážlivost krve. Jedná se o tzv. antikoagulancia a jejich známým představitelem je Heparin, ři Warfarin. Většinou je tato léčba postačující. V některých případech je ale výhodnější použít léky účinkující jiným mechanismem, které problematickou krevní sraženinu přímo rozpustí. Jedná se o tzv. trombolytika. Existují však pacienti, kteří např. svým zdravotním stavem nejsou vhodnými kandidáty na tuto léčbu. Pro ně je řešením chirurgický zákrok.

Chirurgická léčba embolie

Chirurgická léčba embolie spočívá v embolektomii. Jedná se o chirurgický výkon, při kterém se odstraňuje krevní sraženina pomocí tzv. Fogartova katétru. Výhodou je, že tento výkon lze provádět v místním znecitlivění. Pokud hrozí, že se u pacienta vyskytnou další nové krevní sraženiny, zavádí se tzv. kavální filtr. Jedná se o síťku tvaru malého košíčku, který se zavádí do dolní duté žíly. Tento filtr se zavádí endovaskulárním zákrokem, což vyžaduje napíchnutí žíly, zavedení katétru s filtrem do cílového místa,ve kterém se rozevře. Kavální filtr je schopen zachytit vmetky různé velikosti a zabránit tak vzniku plicní embolie.

Dlouhodobá léčba embolie

Po úspěšné akutní léčbě je většinou nezbytná ještě léčba dlouhodobá, která je preventivní a většinou také doživotní. Stanovenou léčbu je nutno důsledně dodržovat, stejně jako provádět pravidelné kontroly. Samozřejmě je potřeba přizpůsobit se i svým životním stylem a přispět tak ke snížení rizika vzniku nové embolie. Jedním z nejdůležitějších opatření je např. zanechání kouření, jelikož tento návyk poškozuje cévy, a tím výrazně přispívá ke vzniku krevních sraženin. I když je léčba embolie u nás na vysoké úrovni, pořád je například plicní embolie nebo cévní mozková příhoda velmi častou příčinou úmrtí.

Diskuze:

petr: Dobry den chtel bych se zeptat lze jeden mesic po plicni embolii nastoupit do zamestnani ?

12. března 2017 9:17

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email