Srdeční selhání - léčba

24.3.2012 , MUDr. Ján Podhorec

srdecni-selhani-lecba.jpg - kopie
srdecni-selhani-lecba.jpg - kopie
Srdeční selhání je nemoc, při které srdce nezvládá svoji základní funkci - pumpovat krev do organismu. Léčba srdečního selhání se soustřeďuje na podporu funkce srdce a na odstranění vyvolávající příčiny. Správnou léčbu srdečního selhání – ať už pomocí léků nebo chirugického zákroku – určuje vždy lékař.

Léčba srdečního selhání

Srdeční selhání znamená neschopnost srdce plnit svoji funkci pumpy. Z toho vyplývají příznaky a následky tohoto onemocnění. Srdeční selhání postihuje spíše starší část obyvatelstva bez ohledu na pohlaví a důvodem bývá již existující onemocnění srdce či cév. Nejčastěji jde o některou z forem ischemické choroby srdeční, chlopenní vady či kardiomyopatie. Důvodem může být i onemocnění věnčitých tepen přivádějících krev přímo do srdce, jako je ateroskleróza. Pokud lidské srdce selhává, závisí jeho projevy selhání hlavně na tom, která srdeční komora je postižena. V počátcích onemocnění se příznaky objevují pouze při zátěži.

Příznaky srdečního selhání

Příznaky srdečního selhání závisí na tom, která část srdce, přesněji komora, ztrácí svoji funkci. V případě postižení pravé komory nastane městnání krve v pravé síni a žilním systému. Vznikají tak otoky dolních končetin, zvětšení jater z důvodu městnání krve, což se může projevit bolestmi v pravém podžebří. Dále bývají přítomny i zažívací obtíže. Pokud selhává levá komora, začíná se hromadit krev v plicních žílách a vzniká otok plic, který se projevuje dušností, především pak v noci kdy je pacient uložený do vodorovné polohy. Takoví pacienti se často budí a nacházejí úlevovou polohu v polosedě. Při levostranném srdečním selhání je také snížen objem krve, kterou je srdce schopno přečerpat do těla. Srdeční selhání může nastat akutně, například při infarktu myokardu, nebo jde o proces chronický, trvající řadu let.

Léčba srdečního selhání

Srdeční selhání je onemocnění, které se neobejde bez léčby. Vzhledem k širokému spektru onemocnění, které k tomu stavu vedou, existuje také celá škála možností, jak selhávání srdce léčit. Volíme režimová opatření, farmakoterapii či chirurgickou léčbu.

Režimová opatření

Režimová a dietní opatření jsou zcela neodmyslitelnou součástí léčby srdečního selhání. Je nezbytné snížit především příjem tuků a soli. To spočívá v konzumaci zdravé a pestré stravy, vyhýbání se úpravám jídla, jako je smažení, a naopak upřednostňování dušené stravy. Doporučuje se každodenní příjem alespoň 500 g zeleniny, rozdělené do několika porcí. Pokrmy je nutné již nedosolovat. V rámci režimových opatření je vhodná i pohybová aktivita dle individuálních možností. Nezbytná je rovněž abstinence alkoholu.

Farmakoterapie u srdečního selhání

Jelikož existuje velké množství poruch a nemocí, které mohou vyústit v akutní nebo chronické srdeční selhání, existuje také velké množství nejrůznějších způsobů léčby. Velmi důležitou možností je podávání léků. Užívají se léčiva z různých skupin, které se navzájem liší nejenom mechanismem účinku, ale také způsobem podání. Podávají se léky ze skupiny tzv. diuretik, jejichž účinek se zakládá na tom, že zvyšují objem vyloučené moči. Pomáhají tělu zbavit se nadbytečné vody, která je uložena v otocích. Dalšími užívanými léky jsou tzv. beta-blokátory, které snižují srdeční frekvenci i sílu kontrakce, a tím selhávající srdce šetří. Dále se užívají antihypertenziva pro snížení krevního tlaku, antiagregancia na snížení srážlivosti krve a tím i prevence trombů. Vzhledem k tomu, že se u srdečního selhání většinou setkáváme i s poruchami rytmu, užívají se rovněž antiarytmika.

Chirurgická léčba srdečního selhání

Podle vyvolávající příčiny se uplatňují i další druhy léčby, hlavně léčba chirurgická, resp. kardiochirurgická. Chirurgická léčba se volí tehdy, když je příčinou srdečního selhání vada srdeční chlopně. V některých případech je pro pacienta výhodná operace, při které se implantuje speciální elektrické zařízení, tzv. kardiostimulátor. Bývá to u pacientů, u kterých je srdeční frekvence příliš pomalá a tento přístroj stimuluje srdce ke stahům. Někdy je nutná implantace jiného přístroje, tzv. defibrilátoru. Ten kontroluje srdeční rytmus a v případě poruchy je schopen arytmii zrušit vysláním elektrického výboje. Existují pacienti, pro které je poslední nadějí transplantace srdce.

Volba léčby srdečního selhání

Léčba srdečního selhání bývá často nesmírně náročná a je přísně individuální. Znamená to také, že léčba, kterou má stanovenou jeden pacient, může být zcela nevhodná pro jiného pacienta. O tom, který lék nebo která kombinace léků je pro pacienta nejvhodnější, musí rozhodnout pouze lékař. Užívání léků při srdečním selhání bývá dlouhodobé, často doživotní. Přesto zůstává srdeční selhání jednou z nejčastějších příčin úmrtí nejen u nás, ale i v zahraničí. Tento fakt jen podtrhuje význam toho, jak je důležitá prevence a včasná diagnostika, která vede k tomu, že se závažné důsledky nezdravého způsobu života neprojeví vůbec nebo se zachytí ve stádiu, kdy ještě není pozdě.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email