Endokrinní systém

Mnoho životně důležitých pochodů v našem organismu řídí systém žláz s vnitřní sekrecí (endokrinní systém). Ten se skládá ze žláz, které svoje výměšky - hormony (chemické posly) - vyplavují do krevního oběhu. Vzhledem k tomu, že se prakticky všechny hormony účastní metabolismu (látkové výměny, pochodů, které udržují organismus při životě), mohou spolu vzájemně reagovat.
Hormony nesou odpovědnost za udržování rovnováhy krevních hladin základních chemických látek, jako je sodík, vápník nebo glukóza. Zásadní roli hrají také v reprodukčním systému, řídí ovulaci, menstruační cyklus, těhotenství a produkci mléka u žen a výrobu spermií u mužů. Jsou naprosto nezbytné pro růst dětí a jejich vývoj během puberty.

Dělení endokrinních žláz

Žláz existuje více druhů - například potní žlázy v kůži jsou žlázy s vnější sekrecí, neboť jejich výměšky tělo opouštějí. Na druhé straně slinivka břišní plní obě funkce, je jak žlázou s vnější sekrecí, protože produkuje trávicí šťávy, které unikají do střeva, tak i s vnitřní sekrecí, protože vyplavuje do krve inzulín a další hormony.

Řízení soustavy žláz s vnitřní sekrecí

Největší část soustavy endokrinních žláz má pod kontrolou podvěsek mozkový, neboli hypofýza, malá endokrinní žláza na spodině mozku. Funguje jako „dirigent", protože vyplavuje řídící hormony, které jakoby vypínají a zapínají ostatní endokrinní žlázy. Podvěsek mozkový ovlivňuje tři důležité párové žlázy. První z nich je štítná žláza umístěná na krku pod hrtanem. Dále podvěsek mozkový řídí aktivitu nadledvin; ty se nacházejí na horních pólech obou ledvin a konečně za třetí jsou to pohlavní žlázy - vaječníky u žen a varlata u mužů.
Řízení těchto žláz se uskutečňuje na velmi jednoduchém principu, který známe pod názvem „princip zpětné vazby". Jako příklad nám poslouží štítná žláza. Když ji stimuluje TSH (štítnou žlázu stimulující hormon) vyplavený z podvěsku mozkového, vyrábí svůj vlastní hormon (thyroxin). Jestliže se jeho hladina v krvi zvýší, tlumí to vyplavování TSH a naopak, když jeho krevní koncentrace poklesne, vyplavování TSH se obnoví. Tímto mechanismem se udržuje koncentrace thyroxinu v krvi na poměrně stálé úrovni. Snížit nebo zvýšit se může vlivem podvěsku mozkového, ten se zase nachází pod kontrolou hypotalamu - té části mozku, která leží přímo nad ním.
Pod kontrolou hypofýzy se nachází i kůra nadledvin, její produkce kortizolu se řídí adrenokortikotropním hormonem (ACTH), podobně na činnost vaječníků má vliv hormon stimulující folikuly (FSH) a na varlata hormon stimulující vmezeřené buňky (ICTH). Vzájemný vztah ženských pohlavních hormonů - estrogenů a progesteronu - ovlivňuje u žen průběh menstruačního cyklu.
Podvěsek mozkový kromě toho, že se účastní řízení jiných žláz s vnitřní sekrecí, vyrábí ještě další důležité hormony. Patří k nim růstový hormon, který má zásadní význam pro normální růst v dětské věku, a prolaktin, který hraje určitou roli při produkci mléka.
Všechny uvedené hormony pocházejí z předního laloku podvěsku mozkového. Zadní lalok produkuje pouze dva hormony: oxytocin, ten vyvolává děložní stahy při porodu a antidiuretický hormon (ADH, vazopresin), který se účastní ovlivňování množství vody v těle.

Nezávisle fungující endokrinní žlázy

Některé žlázy s vnitřní sekrecí pracují nezávisle na podvěsku mozkovém. Snad nejdůležitější z nich je slinivka břišní vyrábějící inzulín. Inzulín řídí hladinu krevního cukru, jeho nedostatek vede k cukrovce.
Důležité jsou taktéž čtyři maličké příštítné žlázy, každá z nich je velikosti čočky a leží za štítnou žlázou. Jejich úloha spočívá v řízení koncentrace vápníku v krvi.
A konečně jsou zde hormony vyráběné ve střevní stěně a ve slinivce břišní, které se přímo účastní procesu trávení. Pocházejí ze žláz s vnější sekrecí, své hormony vyměšují přímo do blízkosti cílových buněk spíše než do krevního oběhu. Mnoho z těchto střevních hormonů bylo objeveno teprve v poslední době. Je zřejmé, že existuje nesmírně složitý systém hormonálního řízení, který ovlivňuje takové pochody, jako je výroba kyseliny solné v žaludku, vyplavování zásaditých šťáv ze slinivky břišní do střeva a žluči ze žlučníku.
Přesný mechanismus činnosti těchto hormonů je dosud předmětem výzkumu. Snad nejlépe je probádán hormon gastrin vyplavovaný slinivkou břišní, který zvyšuje produkci žaludeční kyseliny.