7Duben
2012
MUDr. Ján Podhorec

Krev a nemoci

7. Duben 2012 | MUDr. Ján Podhorec
Krev a nemoci
Nemoci

Krev je tekutina přívádějící k buňkám kyslík a živiny a odvádějící od nich zplodiny metabolismu. Krev jako taková může být sama postižena různými nemocemi, jako jsou anémie, leukemie a další. Krev nám ale také může pomoci najít nemoci jiných částí těla, protože může obsahovat látky, které na tyto nemoci poukazují.

Krev a nemoci

Krev je tekutina červené barvy kolující v cévách. Krev se skládá z tekuté části krve, krevní plazmy a krevních buněk. Těmi jsou červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Tyto vznikají v kostní dřeni a po určitém čase končí svůj život převážně ve slezině. Krevní buňky jsou rozptýleny v tekuté složce krve, krevní plazmě. Plazma obsahuje bílkoviny, tuky, cukry, minerální látky a jiné sloučeniny, například hormony. Krev má velké množství funkcí, kdy k těm nejdůležitějším patří transport kyslíku a živin do tkání a oxidu uhličitého a odpadových produktů z tkání. Krev, tak jako každá jiná část těla, může být postižena různými onemocněními.

Onemocnění krve

Přestože je krev tekutou součástí těla, může dojít ke vzniku onemocnění. Ta postihují krevní buňky, jak červené, bílé krvinky, tak i krevní destičky.

Nemoci červených krvinek

 Červené krvinky jsou důležité krevní buňky, které obsahují hemoglobin, červené krevní barvivo. Díky němu mohou červené krvinky na sebe vázat v plicích kyslík a dopravovat je do celého těla. Tam dojde k výměně kyslíku za zplodiny metabolismu a odpadní látky, které tyto buňky opět odvádějí z tkání pryč. I červené krvinky však mohou podléhat různým onemocněním. Mezi ně patří například anémie a polycytémie.

Anémie je onemocnění vznikající v důsledku sníženého množství hemoglobinu v krvi, což  souvisí i se sníženým množství červených krvinek. Anémie mohou vznikat ze snížené tvorby červených krvinek v kostní dřeni, například při nedostatku železa, vitamínu B6, či B12, nebo při aplastické anémii, kdy dochází ke kompletnímu útlumu funkce kostní dřeně.. Anémie mohou také vznikat při jejich zvýšené destrukci, kdy mluvíme o hemolytické anémii. I přesto, že existují různé typy anémií, klinické projevy jsou velice podobné. Anémie se projevuje výraznou únavou, bledostí, celkovou slabostí a poklesem výkonnosti. Léčba anémií je farmakologická a závisí od příčiny jejího vzniku.

Polycytémie je nádorovým onemocněním, u kterého dochází k poruše kmenové krvetvorné buňky s následkem vzniku červené krvinky.To vede ke zvýšenému množství červených krvinek vedoucí ke zvýšení hustoty krve. To vede k rozvoji bolestí hlavy, závratí, svědění kůže, trávicích obtíží, ale i zvýšenému srážení krve. To může vést k trombotickým příhodám. Tento stav lze řešit odfiltrováním nadbytečných červených krvinek erytrocytoferézou, či venepunkcí. Rovněž je nutné, aby nemocní užívali Anopyrin, který sníží riziko rozvoje krevní sraženiny.

Nemoci bílých krvinek

 Bílé krvinky jsou nezbytnou součástí imunitního systému. Ten slouží k obraně organismu proti bakteriím, virům, parazitům, či dalším cizorodým částicím. Mezi onemocnění bílých krvinek patří především lymfomy, tedy onemocnění nádorová. Rozlišujeme Hodgkinův, či Non-Hodgkinské lymfomy.

Hodkginův lymfom  představuje zhoubné onemocnění a svým výskytem poměrně zřídkavé. Postihuje především děti starší 10let a dospělé nejvíce mezi 20-30 lety. Vznik tohoto onemocnění se dává do souvislosti s infekcí virem mononukleózy. Hodkinův lymfom se projevuje především zvětšením lymfatických uzlin, které jsou nebolestivé, tuhé konzistence, nepohyblivé vůči spodině a bývá lokalizována na krku, či hrudníku. Diagnóza se stanoví na základě laboratorních testů, kde v krevním obraze zjistéme anémii, zvýšenou sedimentaci a zvýšený počet eosinofilů, tedy speciálního typu bílých krvinek. Dále je nezbytné provést rentgen a CT hrudníku a břicha. Stanovení diagnózy však není možné bez biopsie, tedy odebrání vzorku z lymfatické uzliny. Léčba Hodgkinova lymfomu spočívá v kombinaci ozařování lymfatických uzlin a aplikace chemoterapie.

Non-Hodgkinovy lymfomy představují skupinu zhoubných nádorových onemocnění, které vycházejí také z mízní tkáně a odvozují se od různých typů a vývojových stádií bílých krvinek. Typickým projevem je zvětšení mízních uzlin nejčastěji v oblasti mezihrudí. To muže vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi, či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční, či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní uzlině popisují pacienti bolest v této oblasti a pozorujeme i zvětšení břicha. Při podezření na toto onemocnění je vhodné provést CT hrudníku a břicha, ultrazvuk břicha a malé pánve, vyšetření srdce a ledvin a také magnetickou rezonanci mozku a páteřního kanálu.Pro potvrzení diagnózy je však nezbytná histologická verifikace nádoru, kterou lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně, či výpotku, pokud je přítomen. Léčba Non-Hodgkinova lymfomu spočívá v kombinaci chemoterapie a radioterapie.

Nemoci krevních destiček

Krevní destičky jsou nezbytnou součástí krve, která zajišťuje srážení krve. Častým onemocněním krevních destiček je trombocytopenie. Jedná se o snížené množství krevních destiček v krvi, vznikající buď z jejich zvýšené destrukce, či snížené produkci v kostní dřeni. Trombocytopenie se projevuje tečkovitými krevními výrony nebo modřinami, které se tvoří již při působení malého tlaku. Dále se projevují krvácením z dásní, nosu, či dutiny ústní. V těžších případech může dojít ke krvácení do trávicího, či močového traktu. U žen se projevuje také masivnějším menstruačním krvácením.

  • Trombocytopenie vznikající v důsledku snížené tvorby krevních destiček v kostní dřeni, což bývá u různých onemocnění kostní dřeně, jako je aplastická anémie, virové infekce, či leukémie. Dále může k útlumu kjostní dřeně dojít v důsledku působení ionizujícího záření nebo vlivem některých toxických léčiv.
  • Trombocytopenie ze zvýšeného zániku krevních destiček bývá při vysoké aktivitě systému, který tyto buňky ničí, při zvýšené spotřebě destiček v krvi, nebo při ztrátách destiček z organismu.

 

Krev jako ukazatel jiných nemocí

I při onemocnění jiných orgánů může být rozbor krve nápomocen. Například při infarktu myokardu jsou některé látky  ze srdečních buněk vylučovány do krve, kde je můžeme zjistit, a tím stanovit diagnózu přesněji. Podobně se při některých onemocněních pankreatu stanovují pankreatické enzymy. Když v těle probíhá infekce, odrazí se to, jak už bylo zmíněno, na počtu bílých krvinek. Zvedne se také hladina některých dalších specifických bílkovin. To nám ale samo o sobě neřekne skoro nic o tom, zdali je zánět způsoben infekcí. To lze zjistit mikrobiologickým vyšetřením krve, které nám prokáže přítomnost choroboplodných zárodků. Z krve lze zjistit velké množství dalších poruch a onemocnění, jako je hladina hormonů například u štítné žlázy, a tak posoudit její zvýšenou nebo sníženou funkci. V neposlední řadě lze detekováním tzv. nádorových markerů sledovat průběh některých nádorových ochoření, zvláště pak zjistit jejich návrat po vyléčení.

Závěrem...

Často jsou výsledky krevních testů pro lékaře informací pouze podpůrnou a je potřeba provést další vyšetření, v případě již zmíněného srdečního infarktu se musí provést záznam EKG. Na závěr našeho článku je nutno dodat, že uvedený výčet nejenom nemocí, poruch a jejich příčin, ale také možností jejich diagnostiky není zdaleka kompletní. Spíš má poukázat na to, že se jedná o problematiku nesmírně širokou a zajímavou.

Související články

Vložit příspěvek