Prevence Infarktu myokardu

Prevence infarktu myokardu

Lidské srdce je speciální sval, celoživotně zastávající funkci pumpy, která zabezpečuje oběh krve v těle. Jedná se o činnost náročnou na dodání živin a kyslíku. Kvůli tomu je srdce opředeno svým vlastním systémem cév, tzv. koronárními cévami. Pokud se některá z těchto cév stane neprůchodnou, potom celá část srdečního svalu, která je z ní zásobena krví, začne odumírat. Tomuto onemocnění říkáme infarkt myokardu. Někdy je postižení tak rozsáhlé, že člověk v průběhu několika minut umírá. Jindy naopak trvá trochu déle, než se rozvine někdy i nevratné poškození. Na prevenci infarktu myokardu tedy musíme myslet všichni.

Příčiny vzniku infarktu myokardu

Infarkt myokardu vzniká v důsledku zneprůchodnění koronární cévy, přesněji řečeno, koronární tepny. Podstatou drtivé většiny infarktů myokardu je ateroskleróza, tedy tzv. kornatění tepen. Při ateroskleróze se ukládají tukové látky do stěny tepen celého těla a nevyhýbají se ani koronárním tepnám. Tepny jsou nejenom zúžené, ale může dojít i k poškození jejich cévní stěny, které je následováno tvorbou krevní sraženiny, jenž může být podkladem náhlé zástavy toku krve v tepně. Pro vznik aterosklerózy je důležitých několik faktorů, z kterých většinu můžeme pozitivně ovlivnit. Je to nedostatek pohybu a obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi. Ty, které ovlivnit nemůžeme, jsou dědičnost, pohlaví, věk a další. Prevence infarktu myokardu je tedy na první pohled jasná. Bohužel v praxi se lidé preventivním opatřením často vyhýbají. 

Příznaky infarktu myokardu

Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří krutá svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce, jejíž intenzita se nemění ani v závislosti na poloze. Často pacient pociťuje vyzařování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá navíc bledý, úzkostlivý, dušný a oblévá ho studený pot.

Prevence infarktu myokardu

Infarkt myokardu je onemocnění, které výrazně ovlivní pacientův život. Proto je lepší tomuto onemocnění předcházet. Rozlišujeme primární a sekundární prevenci infarktu myokardu.

Primární prevence infarktu myokardu

Primární prevence je taková, která ovlivňuje rizikové faktory především u predisponovaných pacientů. Těmi jsou hlavně muži nad 50 let věku, popřípadě s výskytem infarktu myokardu v rodině. V primární prevenci infarktu myokardu je důležitá tělesná aktivita. Vhodná je i obyčejná chůze, důležité je, aby fyzická činnost byla pravidelná. Výsledek se časem dostaví v podobě snížení hmotnosti a zlepšení srdeční funkce. Pokud pacienta trápí vysoký krevní tlak a cukrovka, je dostatek pohybu důležitým podpůrným faktorem k léčbě léky. Správná strava bohatá na ovoce a zeleninu je prvním krokem ke snížení hladiny cholesterolu. Rovněž se uvádí, že malé dávky alkoholu denně mají protektivní vliv na cévy. Tím se myslí 0,2 dcl vína nebo piva denně pro ženy a 0,3 dcl pro muže. Větší množství alkoholu je naopak rizikovým faktorem pro vznik onemocnění. Kouření je významným rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu. Po prodělaném infarktu není žádný dostupný lék schopen snížit riziko vzniku dalšího infarktu o tolik, jako to dokáže skoncování s kouřením. Rovněž je třeba vyhýbat se pobytu v zakouřených místnostech. Vdechování cigaretového kouře, tedy tzv. pasivní kouření, je stejně nebezpešné jako kouření aktivní. Rozdíl je pouze v tom, že při pasivním kouření nevdechujeme závislost vyvolávající nikotin, ale zato vdechujeme veškeré škodlivé splodiny. Bylo prokázáno, že již 5 minut pobytu v zakouřeném prostředí vyvolává na stěnách cév změny typu aterosklerózy. 

Sekundární prevence infarktu myokardu

Sekundární prevence znamená předcházení opětovnému výskytu onemocnění. Z toho vyplývá, že nastává již po prodělaném infarktu myokardu. Je nezbytně nutné, aby pacient docházel na pravidelné kontroly ke svému lékaři, který jeho stav bude kontrolovat a sanovat léky. V rámci sekundární prevence pacient užívá léky proti vysokému krevnímu tlaku, proti srážení krve, na snížení srdeční frekvence a na udržování správné hladiny cholesterolu v krvi. Pacient rovněž musí pravidelně docházet na odběry krve.