Popáleniny

Popáleniny

Popáleniny patří mezi časté úrazy, při kterých dochází k nepříjemným poraněním kůže a podkožních tkání. Lidská kůže je tvořena třemi základními vrstvami. Svrchní pokožkou, pod ní je uložena škára a nejhlouběji podkoží. Při jejím popálení mohou být postiženy všechny tyto vrstvy. V nejtěžších případech bývají postiženy i hluboké tkáňové struktury, jako jsou například svaly nebo šlachy. Hojení popálenin je ve většině případů velice pomalé, často dochází k jejich infekcím, zejména pak u těžších popálenin, a vznikajíčasto znetvořující jizvy.

Podstata popálenin

Popáleniny vznikají nejčastěji po působení vysokých teplot na povrch lidského těla. Mohou být způsobeny například ohněm, horkou vodou, kamny, ozářením nebo sluncem. Vznikají ale i po zásahu elektrickým proudem nebo po kontaktu s chemikáliemi. Popáleniny mohou mít různý rozsah i hloubku, od drobných ložisek až po rozsáhlá postižení, která mohou ohrožovat pacienta i na životě. Mezi nejzávažnější jsou považovány popáleniny obličeje, krku, rukou, genitálu a plosek nohou. Při postižení většího povrchu lidského těla se může rozvinout tzv. popáleninový šok, který se vyvine na základě obrovské ztráty tekutin z lidského těla vlivem popálenin.

Dělení a místní příznaky popálenin

Podle hloubky postižení rozeznáváme popáleniny I. – IV. stupně.

Popáleniny I. stupně jsou nejméně závažné. Postižena bývá je vrchní vrstva kůže. Kůže je zarudlá a bolestivá, ale hojení probíhá během několika dnů. Při popáleninách I. stupně nezůstávají žádné následky. Typickým příkladem těchto popálenin je spálení pokožky při intenzivnějším slunění.

 U popálenin II. stupně dochází k poškození pokožky i části škáry a vznikají bolestivé puchýře. Kůže je oteklá a objevuje se i zarudnutí. Pokud jsou popáleniny tohoto stupně správně ošetřeny a nedojde k rozvoji infekce, trvá jejich hojení asi 14 dní a je taktéž bez následků.

Další skupinu tvoří popáleniny III. stupně. Při nich je kůže poškozena v celé své tloušťce a podkoží je již odumřelé. Pacient necítí žádnou bolest, protože došlo i k porušení nervových zakončení. Kůže bývá šedá nebo hnědočerná, suchá a tvrdá. Hojení je v tomto případě velmi obtížné a zdlouhavé, jelikož tkáně nejsou schopny se samy zhojit. Bývá nutné operativní odstranění odumřelých okrsků a také transplantace kůže, což znamená přenesení kožního štěpu. U takto postižených pacientů hrozí riziko rozvoje popáleninového šoku. Uvádí se, že k rozvoji popáleninového šoku dochází při popálení asi 20 % těla u dospělých, a 10 % těla u dětí. Tento šok vzniká v důsledku nadměrných ztrát tělních tekutin. Poškozené cévy jsou zvýšeně propustné a dochází tak k úniku tekutin a bílkovin do okolních mezibuněčných prostor, čímž vznikají otoky. Tím se sníží množství tekutin v cévním řečišti a rozvíjí se oběhové selhání. Proto je nutné pacientům zajistit dostatečný přísun tekutin. Dále dochází k selhání životně důležitých orgánů jako jsou ledviny, plíce a případně i některé břišní orgány.

Popáleniny IV. stupně patří mezi nejzávažnější. Dochází při nich ke zuhelnatění a odumření všech tkání, tedy kůže, podkoží, svalů a kostí.

Celkové příznaky u popálenin

U pacienta s rozsáhlými popáleninami se objevují typické klinické příznaky. Patří mezi ně například změny chování, kdy je pacient zmatený, neklidný a v některých případech může být i v bezvědomí. Dále při popáleninovém stavu dochází u pacienta ke snížení krevního tlaku a zrychlení srdeční frekvence. Objevují se i poruchy dýchání, zpomaluje se střevní činnost a snižuje se množství vyloučené moči. Takového pacienta je nutné hospitalizovat a řádně sledovat.

Rozsah popálenin

Rozsah popálenin většinou uvádíme v procentech a určuje se podle zasažených míst. Je využíváno tzv. pravidla devíti, kdy je povrch těla orientačně rozdělen na oblasti, které mají přibližný rozsah 9% kůže. Jednotlivé oblasti jsou hlava, hrudník, horní část zad, břicho, spodní část zad, horní končetiny, přední a zadní strana dolních končetin, a zbývající 1% odpovídá genitálu.

První pomoc u popálenin

Při vzniku popálenin jakéhokoliv rozsahu je zapotřebí dát postiženému první pomoc, která se poněkud liší podle toho, zda se jedná o dospělého jedince, či o dítě.

První pomoc u dospělých

V případě dospělých jedinců spočívá první pomoc u lehkých popálenin jejich chlazením pod tekoucí vodou a použitím například Panthenolu ve spreji. Rovněž je vhodné popáleninu sterilně krýt a v případě přítomnosti puchýře jej nepropichovat. Okolí popáleniny, kde je kůže zdravá, můžeme desinfikovat běžnými prostředky k dezinfekci, jako je Betadine, Jodisol a další. I při lehkých popáleninách je vhodné dopravit postiženého k lékaři.

Při těžších popáleninách je nejdůležitějším úkonem odstranit zdroj tepla a popálené místo chladit proudem studené vody. Tím zabráníme průniku tepla do hloubky a zároveň snížíme bolest. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k podchlazení. Popáleninu nekryjeme, nedotýkáme se jí a zajistíme okamžitý transport do nemocnice. Pokud je popálenína rozsáhlejší a hrozí riziko infekce, je vhodné popáleninu krýt sterilním obvazem, či v nouzi například přežehleným kapesníkem.

První pomoc u dětí

U dětí je ve většině případů postižena hlavička, která u dětí představuje až 20% celkové plochy těla. VZhledem k tomu, že se u dětí rozvíjí popáleninový šok již při rozsahu popálenin 5%, je nutné co nejdříve přivolat odbornou pomoc a zajistit převoz do nemocnice. Do příjezdu rychlé záchranné služby se doporučuje hlavičku i krk chladit, nejdéle však 1-2minuty kvůli riziku podchlazení. Trup a stehna chladíme pouze nárazově, jelikož by mohlo dojít k podchlazení a prohloubení popálených ploch. Zároveň může dojít vlivem podchlazení i k srdečním poruchám.

Prevence vzniku popáleniny

Pokud chceme snížit riziko vzniku popálenin, je samozřejmě vhodné omezit kontakt s ohněm, chemikáliemi, horkými tekutinami a všemi dalšími faktory, které mohou způsobit popálení. Především je nutné dohlížet na děti, protože u těch mohou popáleniny vzniknout kdykoliv a jejich důsledky mají na zdraví dětí čím dál tragičtější dopad, než jak je tomu u dospělých jedinců.