8Červenec
2012
MUDr. Vladislava Králová

Priapismus

8. Červenec 2012 | MUDr. Vladislava Králová
Priapismus
Nemoci

Priapismus je nepříjemný stav, při kterém dochází k bolestivé, dlouhotrvající a neustupující erekci bez přítomnosti sexuálního vzrušení. Název priapismus je odvozen od řeckého mytologického boha plodnosti Priapose, který byl zobrazován s obrovským ztopořeným penisem. Priapismus vzniká na podkladě nadměrného přítoku krve do penisu, nebo jejím nedostatečným odtokem. Priapismus je chorobný stav, který vyžaduje lékařský zásah.

Priapismus

Priapismus je onemocnění, které je charakteristické dlouhodobou bolestivou erekcí, která nebyla navozena sexuálním vzrušením. Erekce je jedna ze základních funkcí penisu. Hlavní součástí penisu jsou tři topořivá tělesa, která se svojí strukturou podobají houbě. Pod vlivem působení složitého systému v mozku dochází ke změnám průtoku krve penisem. Dutinky topořivých těles jsou naplněny krví. Tělesa zvětší svůj objem a penis ztvrdne. To podmiňuje erekci, která umožňuje vsunutí penisu do pochvy. Po erekci, pokud muž dosáhne orgasmu, přichází ejakulace. Ejakulace je rychlé vypuzení semene neboli spermatu z penisu. Poté erekce ustupuje, penis se zmenší a změkčí. Tyto reakce jsou předpokladem ke zplození potomka.

Výskyt a příčiny priapismu

Priapismus patří mezi méně časté nemoci penisu, ale je důležité o něm vědět, jelikož především jeho následky jsou závažné. Ve vyspělých zemích se priapismus vyskytuje s frekvencí 0,8–1,1 na 100 000 mužů. Nejčastěji postihuje muže ve věku 40–50 let. Rozlišujeme priapismus primární a sekundární. Primární priapismus nemá jasnou příčinu. Sekundární priapismus je naopak podmíněný celou řadou faktorů. Vzniká například po aplikaci léků do topořivých těles při léčbě nebo diagnostice poruch erekce. Také vzniká jako nežádoucí účinek celé řady léků, například ze skupiny léků ovlivňujících nervový systém, léků proti vysokému tlaku a jiných. Častější je výskyt také u onemocnění krve. Další možnou příčinou priapismu je následek úrazů nebo nádorových onemocnění v oblasti penisu a hráze, což je silná svalnatá oblast mezi konečníkem a pohlavním orgánem.

Jak priapismus vzniká

Na vzniku priapismu se mohou uplatnit dva odlišné mechanizmy. Prvním je dlouhodobě zvýšený přítok krve do penisu. Tento typ je lépe léčitelný, má lepší prognózu a není tolik bolestivý. Druhý mechanizmus vzniku priapismu spočívá ve dlouhodobě znemožněném odtoku krve z penisu. Tento typ je silně bolestivý a má horší prognózu. Postupem času dochází k nedostatku kyslíku v krvi penisu a krev se zahušťuje. Po 24 hodinách dochází k poškození topořivých těles. V krvi vznikají malé sraženiny, které ucpávají cévy penisu. Pokud není akutně zahájena léčba, dochází k trvalé ztrátě schopnosti erekce. Ke vzniku priapismu přispívá i řada látek včetně alkoholu a drog, jakožto marihuana či kokain. 

Diagnostika priapismu

Při určení diagnózy priapismu je samozřejmě nutné získat informace týkající se délky trvání erekce a intenzity bolestí. Dále je nutné získat informace, zda někdy priapismus v minulosti proběhl a zda pacient bere léky, které by mohly priapismus způsobit. Důležité je rozlišit, zda se jedná o primární priapismus či sekundární s cílem dohledat vyvolávající příčinu. Při priapismu jsou postižena pouze dvě topořivá tělesa, která jsou tvrdá. Třetí topořivé těleso, umístěné na spodu penisu a v žaludu, při tomto onemocnění zůstává naprosto měkké. Pro zjištění mechanizmu vzniku se odebírá krev z topořivých těles. Při podezření na užívání návykových látek je potřebné toxikologické vyšetření vzorku moči. Velmi důležité je také provedení ultrazvukového vyšetření cév penisu. 

Léčba priapismu

Před zahájením léčby priapismu je nezbytné znát příčiny onemocnění, které do velké míry určují průběh léčby a prognózu nemoci. U priapismu vzniklého blokádou odtoku krve z penisu nemůžeme s přesností určit odpověď na léčbu, proto je nezbytné využít více metod, dokud nedosáhneme léčebného účinku. Naopak v případě vysokoprůtokového priapismu je hlavním sledování pacienta a selektivní embolizace, která spočívá v částečném zúžení přívodné cévy, což vede ke snížení průtoku krve penisem. 

Z výše uvedených důvodů může být léčba jednak konzervativní, a jednak operační. Konzervativní léčba spočívá v chlazení penisu, kdy se vaky plněné ledovou tříští přikládají na postižené místo. Další možností je odsátí přebytečné krve injekcí z topořivých těles. Operační metoda je volena při nedostatečném účinku konzervativních metod nebo při opakování priapismu. Pokud je priapismus léčen maximálně do 36 h, úspěch léčby je vysoký a nedochází k poškození cév penisu a jiným komplikacím.

Komplikace priapismu

Priapismus může být doprovázen celou řadou komplikací. Mezi časné komplikace řadíme zvýšení krevního tlaku, krvácení, infekce a poranění močové trubice po nabodnutí penisu jehlou při léčebném zákroku. Časté jsou také modřiny a zhmožděniny. Nejobávanější komplikací priapismu je ovšem porucha erekce nebo trvalá ztráta schopnosti erekce. Tato komplikace patří mezi pozdní. Je samozřejmě velmi závažná a její pravděpodobnost stoupá s časovou prodlevou zahájení léčby. Proto doporučujeme okamžitě vyhledat lékaře, máte-li podezření, že se u Vás priapismus vyvinul.

Související články

Vložit příspěvek