SARS

SARS

SARS je anglická zkratka odvozená od slov "severe acute respiratory syndrome", která v překladu znamenají těžký akutní respirační syndrom. Název vystihuje obraz nemoci. Je to virové onemocnění dýchacího systému, s rychlým průběhem, vedoucím k dechovému selhání. Přenáší se kapénkami při blízkém kontaktu nebo předměty kontaminovanými fekáliemi či sekrety z dýchacích cest. Poprvé se objevilo na přelomu let 2002 – 2003 v Číně, odkud se onemocnění rozšířilo leteckou dopravou do Kanady, Austrálie a dalších částí světa. Bylo natolik nakažlivé, že způsobilo epidemii, tedy hromadný výskyt infekčního onemocnění v nějaké oblasti, která náhle zasáhne velký počet lidí, a dochází k jejímu dalšímu šíření. Časté je šíření v uzavřených prostorech a ve zdravotnických zařízeních. V březnu roku 2003 byl původce SARS identifikován, zařazen mezi koronaviry a označen jako SARS – CoV.

Koronaviry

Podceněním onemocnění došlo k rozšíření viru (koronavirus) na několik kontinentů, což vedlo k nákaze tisíců lidí. Dle statistických údajů zhruba 10 % z nich nemoci podlehlo. Koronaviry jsou častými původci respiračních nemocí jako rýmy, bronchitidy (zánětu průdušek) či faryngitidy (zánětu hltanu) především u starších dětí a dospělých. 

Původ SARS

Virus SARS před rokem 2002 nevyvolával onemocnění u lidí. Předpokládá se, že zdrojem infekce byl zvířecí virus, který se přizpůsobil na člověka a stal se pro něho choroboplodným. Svědčí pro to skutečnost, že první nemocní byli v kontaktu se zvířaty nebo jedli exotickou čínskou stravu. Virus byl totiž nalezen u zvířat prodávaných na čínských trzích a SARS viru podobný virus byl nalezen u himálajských cibetek, šelem velikosti kočky, jejichž maso je v těchto krajinách považováno za lahůdku a je běžně požíváno. K infekci lidí došlo buď při chovu těchto zvířat, nebo při zpracování jejich masa či jeho konzumaci.

Příznaky SARS

Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce do organismu do objevení se prvních příznaků, je 2–6 dní. V této době může dojít k nákaze zdravých lidí. Virus se po průniku do organizmu začne rozmnožovat a je roznášen po celém těle. Prvním příznakem nákazy je vždy horečka, dalšími příznaky mohou být kašel, bolest v krku, malátnost, zimnice, bolesti hlavy a svalů, zvracení, průjem a závrať. Virus postihuje plíce atypickou pneumonií. Je to zápal plic, který má odlišné příznaky než typický bakteriální zápal plic. Dochází k rozvoji dušnosti, nedostatku kyslíku v krvi a dechovému selhání rychleji, než je tomu u jiných virových infekcí dýchacího systému. Onemocnění může samo ustoupit. U části pacientů je ale nutná hospitalizace a případná umělá plicní ventilace díky dechovému selhání. Ke zhoršení zdravotního stavu přispívá jiné základní onemocnění, jako je cukrovka nebo srdeční choroby a také věk nad 65 let. V těchto případech je průběh smrtelný. Naopak u dětí mladších 12 let probíhá onemocnění mírně a má dobrou prognózu.

SARS jeho diagnostika, léčba a prevence

Pro diagnostiku SARS je kromě přítomných příznaků příznačné rentgenologické vyšetření hrudníku a rozhodující je i údaj o pobytu v postižené oblasti či kontakt s osobou postiženou SARS. Také je třeba odebrat krev na laboratorní vyšetření. V léčbě se uplatňují protivirové léky a kortikoidy, které zlepšují tíži příznaků. V roce 2004 byla vyvinuta vakcína. V té době již SARS vymizel, takže její účinnost na širší spektrum pacientů nebyla prakticky vyzkoušena. Preventivním opatřením je především izolace nemocných a podezřelých osob, jelikož se infekce rychle šíří. Lidé, kteří byli v kontaktu s nemocnými, musí být 10 dní v karanténě.