Elektroencefalogram

29.7.2014 , MUDr. Pavel Kouda

elektroencefalogram.jpg - kopie
elektroencefalogram.jpg - kopie
Elektroencefalogram, známý zkratkou EEG, je speciální přístroj, jehož pomocí se měří elektrická aktivita mozku. Vyšetření je zcela neškodné a nebolestivé, trvá tři čtvrtě hodiny až hodinu. Nejčastěji vede lékaře k požadavku na EEG vyšetření podezření na epilepsii. EEG může také přinést užitek při určování závažnosti poranění hlavy a pomáhá zjistit místa poškozená po mozkové mrtvici nebo abscesu mozku.

Množství elektřiny vyráběné v mozku je velmi malé a většina se ještě ztrácí v lebce a v kůži hlavy. Přesto lze i tyto malé proudy zaznamenat pomocí speciálního přístroje, elektroencefalografu (EEG), který je zesílí a pomocí pera je zapíše na posuvný papírový pás.

EEG elektrody

Elektrické proudy mozku se snímají pomocí malých stříbrných elektrod umístěných na kůži hlavy. Jsou zapojené do párů na sousedními částmi mozku, takže pokud se změna napětí registrovaná jednou elektrodou liší od změny registrované její párovou elektrodou, zapíše přístroj rozdíl těchto voltáží na papír.
Pokud jedna elektroda z páru snímá negativně nabitou oblast mozku a druhá oblast nabitou pozitivně, pohybuje se pero směrem dolů a obraceně. Když rozdíl v elektrickém náboji není a obě části mozku mají stejný náboj, pero se nepohybuje a výsledkem je rovná čára. K elektrodám na kůži hlavy se připojuje dvacet nebo i více svodů, takže je pokryta celá horní část hlavy. Elektrody nasazuje zkušená zdravotní sestra; připevňuje je speciálním vodivým gelem nebo neškodným omyvatelným lepem. Přístroj potom zaznamená napětí z párů elektrod zapojených v různých kombinacích, takže se zobrazí elektrická aktivita nad celým mozkem.
Obvykle se kreslí osm čar současně. Zaznamenává se síla kolísání napětí, rozdíly napětí v mikrovoltech (milióntinách voltu) a jejich frekvence.

Jak vyšetření EEG probíhá

Vyšetření je zcela neškodné a nebolestivé, trvá tři čtvrtě hodiny až hodinu nebo hodinu a půl. Na papíře se během něj vytvoří asi patnáctiminutový záznam mozkové aktivity. Po nasazení elektrod se vyšetřovaný člověk položí v klidu na lůžko. Během vyšetření je vyzván, aby otvíral a zavíral oči, dýchal zhluboka nebo mu před očima blikají světla. Tímto způsobem se podaří odhalit abnormality v EEG záznamu, které by nemusely být patrné v klidovém stavu.

Co je na EEG záznamu

Na každém EEG zápisu je osm křivek nad sebou. Vyšetřující pracovník, který zápis pořizuje, označí stopy, které odpovídají určitým vyšetřovaným oblastem mozku. Přístroj lze během vyšetření přepínat tak, aby snímal napětí nad různými oblastmi po různě dlouhou dobu. Každá elektroda přitom zaznamenává aktivitu části mozku ležící několik málo centimetrů pod ní. Mozková aktivita se projevuje jako různé druhy vln, které lze po dokončení vyšetření podrobněji analyzovat.
Alfa rytmus jsou vlny s frekvencí 8 - 13 za vteřinu, objevují se na zadní polovině hlavy a zpravidla ve chvílích, kdy jsou oči zavřené a mozek odpočívá. Beta vlny jsou rychlejší - asi 13 za vteřinu a více a obvykle se objevují v přední části hlavy. Delta vlny jsou pomalé, mají frekvenci asi 4 za vteřinu a jsou typické pro období spánku, i když u malých dětí se mohou objevit i při bdění. Théta vlny jsou rytmem, který je svým charakterem něco mezi alfa a delta vlnami a u zdravých osob se nevyskytují - jsou známkou mozkového onemocnění.
Neurolog, který elektroencefalografické záznamy hodnotí, zná podrobně variace, jež se mohou na EEG záznamu objevit. Přitom záznamy pořízené u malých dětí se zcela zásadně liší od těch, které pocházejí od dospělých nebo starších osob. Svoji pozornost zaměřuje lékař především na abnormální obrazy vln, které by mohly svědčit pro nesprávnou funkci některé části mozku. Může jít o zcela neobvyklé vlny, jako jsou například hrotnaté výboje u pacientů trpících epilepsií. K jejich vyprovokování může dojít při blikajícím světle (stroboskopický efekt), nebo když pacienta požádáme, aby zhluboka dýchal.

Použití EEG

Nejčastěji vede lékaře k požadavku na EEG vyšetření podezření na epilepsii. I když je možné, že epileptik má zdánlivě normální EEG záznam, obvykle se v něm vyskytují abnormality v podobě patologických vln nebo hrotnatých výbojů. Lékař může dokonce i určit, kde se ložisko abnormální aktivity v mozku nachází. Takové místo je pak možné podrobněji vyšetřit dalšími metodami, jako je například výpočetní tomografie (CT). Z EEG se dá také obyčejně jasně určit typ epilepsie.
EEG může přinést užitek při určování závažnosti poranění hlavy a pomáhá zjistit místa poškozená po mozkové mrtvici nebo abscesu mozku. Někdy se používá i při diagnostice nevysvětleného kómatu nebo u těch pacientů, u nichž se náhle zhoršily rozumové schopnosti.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email