Bolest

5.3.2014 , MUDr. Pavel Kouda

bolest.jpg - kopie
bolest.jpg - kopie
Bolest je nepříjemný pocit, zkušenost sestávající z odpovědi na škodlivý podnět. Je to obranný mechanismus organismu před poškozením či zraněním. Bolest vzniká drážděním nervových zakončení v kůži a v orgánech, které pomocí nervových vláken vysílají vzruch do míchy a vyšších struktur v mozku.

Bolest

Na vnímání pocitů, kterým říkáme „bolest", se podílí velká část centrální nervové soustavy. Bolestivé pocity přinášejí nervová vlákna do specializovaných oblastí mozkové kůry. Známe více druhů bolesti: její charakter do velké míry závisí na vyvolávající příčině a také na způsobu, jakým se bolest v mozku a v míše analyzuje. Na způsobu vnímání bolesti a na reakcích se rovněž ve velkém rozsahu podílejí kulturní a společenské zvyklosti daného lidského společenstva.

Jak bolest vzniká

Bolestivé podněty ze zevního i vnitřního prostředí dráždí nervová zakončení v kůži i v dalších orgánech. Na tato nervová zakončení se připojují dva druhy nervů, jeden vede nervové podněty rychle do míchy, druhý je přivádí do míchy také, ale mnohem pomaleji. Vyplývá z toho rozlišení dvou druhů bolesti: ostré prudké bolesti pociťované ihned a hlubší tupé bolesti.
Nervy, které přivádějí podněty do míchy, se zde napojují na síť dalších míšních nervových vláken, která jsou odpovědná za prvotní analýzu pocitů a zejména bolesti. Druhé nervové vlákno vede vzruch vzhůru do vyšších struktur v mozku. Opět se to může dít dvěma cestami: jednak přímo do talamu (talamus slouží jako hlavní přepojovací stanice počitků v mozku), jednak složitější cestou, kdy se podnět před dosažením talamu ještě vícekrát přepojuje v centrech v mozkovém kmeni. To umožňuje mozkové kůře (části mozku, která skutečně vnímá bolest) získat jak rychlé zprávy o momentální situaci, tak i důkladněji analyzované informace přicházející pomalejší cestou.

Talamus připravuje dodané informace pro další zpracování v mozkové kůře. Má bohaté spojení s těmi oblastmi mozku, které se účastní udržování citů a nálady, a s těmi, které udržují bdělost. Proto vnímání jakýchkoliv podnětů, ale bolesti zejména, ovlivňuje nálada, emoční stav a úroveň pozornosti.

Konečným rozhodčím o způsobu vnímání bolesti je mozková kůra. Zdá se, že se procesu vnímání účastní velké oblasti mozku. Čelní laloky, hlavně jejich části, které se účastní ovlivňování citů, jsou zřejmě důležité pro vnímání bolesti jako nepříjemného pocitu. Lidé s poruchami v této oblasti mozku popisují, že bolest sice cítí, ale neruší je. Spánkové laloky jsou nejspíše odpovědné za lokalizací bolestivých podnětů, ale účastní se asi také doprovodných pocitů spojených s bolestí.

Psychologické aspekty bolesti

Při pohledu na to, jak rozsáhlé oblasti mozku se na vnímání bolesti podílejí, by nás nemělo překvapit, že důležitým činitelem ovlivňujícím vnímání bolesti je stav mysli pacienta. Situace, za níž bolest vzniká spolu se sociálním a kulturním pozadím, mají výrazný vliv na duševní rozpoložení a na způsob, jakým na bolest reagujeme.
Ve víru boje voják například nemusí ani cítit bolest při poranění, protože je jeho mysl bojem plně zaujata. Později, když se soustředí zpět sám na sebe, ji může vnímat jako velmi silnou, ačkoliv se rána nijak nezměnila. Indičtí jogíni dokáží svou mysl od bolestivých počitků odklonit natolik, že jsou schopni pro nás neuvěřitelných výkonů, například ležení na hřebících. Je pravděpodobné, že tito lidé spíše vnímají bolest jiným způsobem než my, a nejde tedy o vysokou snášenlivost bolesti. Dokážou nasměrovat svou pozornost jinam než k bolestivým podnětům, které do jejich mozku nepochybně přicházejí.
Druhou stranou mince jsou psychologické důsledky, které nám bolest přináší. Dlouhodobá silná bolest může vytvořit bludný kruh, zatímco se naše schopnosti vyrovnat se s ní stále více narušují. Bolest často mění osobnost člověka. Nutí jej obracet pozornost stále více a více k bolesti a stále více si jí všímat.
Je proto chybné považovat bolest pouze za záležitost mysli, protože její vnímání je vždy děj s větším nebo menším významem a záleží na průvodních okolnostech.

Diskuze:

Martin Bambas: Dobry den, trapi me bolest svalu v oblasti stydke kosti. Dokonce po nejake dobe bolest presla i na odtahovace a pritahovace DK. Bolest zacne pri behu, nebo kdyz stojite a zvednete DK smerem vzhuru. Ani klid nepomaha. Po trech mesicich jsem byl behat a hned to zas zacalo bolet. Prosim o radu.

30. července 2016 18:58

Monika markova : Dobrý den nevím co semnou je trpela jsem bolesti zad prechodila jsem to a ted mně to skolilo když dlouho stojim tak mně zabrni jako kdybych chtela omdlit ráno se probudím spocena rozbuší se mi srdce začnu se klepat a je mi na modlení bojim se chodit sama abych sebou neslehla občas mám pálení na hrudi nevím co to je a už jsem stoho zoufala vadi mi denní světlo mam mzitky před očima poradte mi co to všechno má znamenat

1. dubna 2016 8:43

: Dobry den, často se mi stává nepříjemná věc a to palcive pichani ve spodni části pánve (až konečníku) pokračující jakoby dovnitr tela. Mam se neceho obávat ? S cim to může byt spojené ? Gynekologicky a nebo treba urologicky.... ?

17. února 2016 10:48

Kateřina Kurpová: Dobrý den,chtěla bych se zeptat na jednu důležitou věc.Moje kamarádka si už pár dní stěžuje na bolesti v pánvi a občas jí bolí i holení kost. Bojí se,že má třeba rakovinu nebo něco podobného a chtěla bych jí pomoct a třeba ujistit ,že rakovinu nemá. Je jí 15 let . Moc bych Vám byla vděčná za každou pomoc.

4. března 2015 21:41

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email