MUDr. Vašák o nejčastějších dětských nemocech

29.1.2014 , Redakce

zdravotni-prohlidky-dospivajicich.jpg - kopie
zdravotni-prohlidky-dospivajicich.jpg - kopie
Všichni rodiče shodně tvrdí, že nejhoršími dny v roce jsou takové, kdy jejich ratolesti trpí jednou či druhou nemocí. Které nemoci však postihují dětí nejčastěji? Jaké varovné příznaky a na co všechno se mají rodiče připravit? Naše otázky zodpovídal praktický lékař pro děti a dorost MUDr. Roman Vašák, který promovala na 1. lékařské fakultě UK v roce 1997. Po promoci pracoval několik let v zahraníčí, kde zastával i pozici primáře oddělení pro děti a dorost.

Jaké jsou nejčastější nemoci u dětí a čím jsou způsobeny?

Nejčastějšími nemoci, které trápí děti jsou nemoci horních cest dýchacích. Většinou jde o záněty nosohltanu, které se však mohou zkomplikovat rozšířením do středouší, vedlejších nosních dutin nebo do průdušek a plic. Tyto nemoci respiračního traktu bývají většinou vyvolány viry. Taktéž to platí pro průjmová onemocnění, které jsou většinou vyvolány viry, ale také bakteriemi. Dalšími častými chorobami dětského věku jsou nemoci spojené s vyrážkou, infekční mononukleóza a záněty mozkových blan způsobené klíšťaty. A zanedbatelné také nejsou nemoci, které si děti přivodí například úrazy.

Zmínil jste záněty horních cest dýchacích a jejich komplikace, můžete to rozvést?

Jak jsem již předeslal, vůbec nejčastějším onemocněním v dětském věku jsou záněty horních cest dýchacích, způsobené hlavně viry. Takové nemoci se mohou vyskytovat po celý rok, ale právě teď začátkem podzimu a zimy se s nimi setkáváme nejvíce. Dítě má rýmu, hleny mu stékají do krku, kašle a je neklidné. Hodně dětí nemá náladu, nechce jíst, pít a mívají teplotu nebo až horečku. Infekce se může šířit do dolních cest dýchacích a vyvolat záněty průdušek a někdy dokonce zápal plic. Z nosohltanu se pak často infekce šíří do středouší a může vyvolat bolestivý zánět středního ucha, u předškolních a školních dětí může déletrvající hnisavá rýma vést k zánětu vedlejších nosních dutin, který potrápí bolestí hlavy, teplotami a únavou.

Spadá mezi záněty horních cest dýchacích více nemocí?

Mezi tato zánětlivá onemocnění patří rýmy (rinitidy, resp. rinosinusitidy), na které často navazují záněty středního ucha (otitidy), záněty hltanu (faryngitidy), angíny (tonsilitidy), záněty hrtanu (laryngitidy a epiglotitidy) a v širším smyslu záněty průdušnice (tracheitidy). Akutní záněty hltanu, spolu s katarem horních cest dýchacích a středoušním zánětem patří mezi nejčastější diagnózy v pediatrické praxi vůbec.

Příznaky těchto zánětů jsou závislé na jejich původci. Velice často se jedná o záněty virové (rinosinusitidy, laryngitidy, tracheitidy, faryngitidy) či bakteriální (častěji angíny a epiglotitidy).

Kdy jsou nejčastější záněty horních cest dýchacích a lze se jim vyvarovat?

Infekce horní části dýchacích cest a polykacích cest patří mezi nejčastější onemocnění v podzimních a zimních měsících, kdy dochází k častým výkyvům teplot a lidský organismus je celkově oslabený. Vyvarovat děti, obzvláště předškolního věku, těmto infekcím je téměř nemožné. Dětská imunita je na nemoci velmi citlivá. Stačí malé prochladnutí, kýchnutí a dítě může začít stonat. Největší nebezpečí přitom pro děti představují školy a školky, kde je obrovská koncentrace bakterií a virů. Podle statistiky pouhé sdružování v kolektivech 4-násobně zvyšuje riziko nákazy. Na druhou  ale prodělané infekce posilují imunitní systém do budoucna.

Jaká je léčba takovýchto zánětů? Lze ji nějak paušalizovat a jednoduše aplikovat v domácím prostředí nebo je vždy „na míru šitá“ každému pacientovi?

Do určité míry je možné léčbu paušalizovat. Léčba zánětů horních cest dýchacích je často pouze symptomatická (léčba příznaků) v závislosti na charakteru a typu onemocnění. V případě bakteriálních infekcí a/nebo komplikací je léčba doplněna vždy o léčbu antibiotiky.

V léčbě příznaků je hlavním cílem potlačit projevy onemocnění, které jsou mnohdy spojeny se sekrecí a tvorbou hlenu (rýma, zablokované nosní dýchání, produktivní kašel) a/nebo s reflexními ději působícími na sliznici (kýchání, kašel). Tyto příznaky léčíme symptomaticky. V léčbě těchto zánětů dominují dekongescenční přípravky, antitusika a mukolytika. Léčba dalších příznaků, jako je bolest, teplota a únava, zahrnuje podávání antipyretik a analgetik.

Rozpoznání, zda jde o infekci bakteriální, či virovou, je možné pouze pomocí laboratorních vyšetřovacích metod. U bakteriální infekce dochází ke zvýšení koncentrace C‑reaktivního proteinu a počtu bílých krvinek, při streptokokové infekci bývá významně zvýšen titr ASLO. Nikdy není vhodné nasazovat antibiotika bez předchozího ověření původce infekce.

Jak čelit dětským nemocem?

Očkování je základem zdravého vývoje dětí. Ačkoliv si přečtete na internetu spoustu mýtů a bludů o škodlivosti očkování, pravda je pouze jedna. Očkování je nejlepší prevencí onemocnění.

Pohyb na čerstvém vzduchu je pro zdraví dětí velmi důležitý. Pobyt venku podpoří prokrvení sliznic i dýchacích cest, což výrazně zvyšuje jejich odolnost.

Dostatek vitamínů. Ovšem pouze vitamin C nestačí. Například vitamin D hraje důležitou roli i v imunitním systému a jeho dostatečná hladina příznivě ovlivňuje imunitu dítěte. Pokud tedy máme vitaminu D málo, tělo je náchylnější k různým nemocem. Oslabená imunita se projeví častým nachlazením, opakovanými infekcemi či chřipkami.

Držet v domácím prostředí optimální poměr teplého, ale také větraného vzduchu. Protože když topíte a málo větráte, máte doma špatný vzduch a vznikají plísně. A když netopíte, je zase zima. Na noc topení ve vytopených pokojích vypínat, ráno vyvětrat a topení opět zapnout. Teplota pokojů by se měla držet okolo 19 - 22 stupňů Celsia.

Základem všeho je naučit děti hygienickým návykům. Umývání rukou nejen před jídlem, ale i vždy po návratu zvenku. Nestrkat do pusy žádné předměty, protože viry a bakterie čekají všude. Obzvláště to platí pro dětské kolektivy.

Děti potřebují spát o něco víc. Batolata by měla spát až 13 hodin, předškoláci a mladší děti alespoň 10 hodin. Odpočatý organismus je schopen lépe čelit nemocem.

A co průjmová onemocnění? Můj syn čas od času průjmy mívá, hlavně v období kdy chodí do školky.

Ano, to bývá taky časté, správně jak jste řekla u dětí, které se často vyskytují v kolektivu, kde se infekce snadno šíří, čemuž napomáhá také nedůsledná osobní hygiena. Nejčastějšími vyvolavately průjmů jsou viry, které jsou mnohdy odolné vůči dezinfekčním prostředkům, na druhém místě jsou pak bakterie, hlavně salmonely. Dítě při nástupu průjmů trpí teplotou, nechutenstvím a zvracením. Jakmile se objeví průjem, který může trvat až 5 dnů, zvracení ustupuje. Při tomto stavu je obzvlášť důležité dbát na to, aby dítě hodně pilo. Jedině tak se mohou doplnit tekutiny, které dítě ztratilo průjmy a zvracením, a vyhnout se tak nebezpečné dehydrataci.

Jak by se tedy rodiče měli vypořádat s průjmovým onemocněním? Jaká je léčba?

Především je vhodné o tomto stavu informovat lékaře a poradit se s ním. Také jak jsem již řekl, je důležité především pít a doplnit tak ztracené tekutiny a minerály. Dále je důležitý dietní režim, nepodávat mléko či mléčné výrobky, jídlo nesmí být slazené, mastné a nemělo by obsahovat vlákninu. Vhodné jsou tudíž rohlíky, housky, rýže, jablečné pyré, banán, brambory či zeleninová polévka.

Patří do běžných nemocí také plané neštovice? Jak jsou časté u dětí a jak se léčí?

Plané neštovice se řadí mezi nejběžnější dětské nemoci. Původcem je nakažlivý virus, který se přenáší vzdušnou cestou, což je snadnější hlavně ve školkách a školách. Planými neštovicemi si projde snad každé dítě do dospělosti a jen pro připomenutí zmíním základní příznaky, jako jsou typické červené puchýřky, které putují od krku, za uši, na obličej a poté se objeví na celém těle. Dítě má vysokou teplotu a trpí nechutenstvím. K léčbě se užívají léky na zmírnění teploty a genciánovou violetí je možné potírat puchýře, aby tolik nesvědily a zabránilo se tak zanesení infekce. Zhruba po deseti dnech přestává být dítě nakažlivé a zároveň získává celoživotní imunitu vůči této nemoci.

Teď trochu ze smutného konce. Jaké je nejčastější nádorové onemocnění u dětí?

Nejčastější zhoubné nádorové onemocnění u dětí vůbec je leukémie, která se vyskytuje zejména u dětí od 2 do 5 let věku. Leukémie existuje v několika variantách a postihuje zejména kostní dřeň, mízní uzliny, slezinu a játra. Projeví se zvětšením jater, sleziny, krvácivými projevy na kůži a sliznicích, únavou, nechutenstvím a horečkou. Léčba leukémie je dlouhodobá a může trvat klidně roky, jde především o chemoterapii někdy společně s ozařováním či transplantaci kostní dřeně.

Jaká je šance na vyléčení u leukémie?

To záleží na typu leukémie, ale u nepříznivějšího typu je to až 80% šance na vyléčení.

Diskuze:

: U nás to byla samá nemoc, až dokud jsme nezačali něco dělat. Koupili jsme šnekový odšťavňovač značky Philips a situace se začala obracet, za poslední rok malá prodělala jen jednu menší rýmečku. Můhu jen doporučit, na detail kdyžtak mrkněte sem http://www.philips.cz/c-m-ho/priprava-pokrmu/tekute-zdravi.html

23. října 2016 15:19

ferik: <a href="http://programaturbinandoodesempenhosexual.com/">Curso turbinando o desempenho sexual</a>

6. července 2016 7:07

Derik: Děkuji za odpověď.

6. července 2016 7:06

: Chtěla bych se jenom zeptat,jaka je sance ze budeme mít s přítelem postižené dítě,když má postiženého bratra (má střědní mentální retardaci).
Děkuji za odpověd

26. ledna 2015 20:43

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email