Kryokonzervace

15.4.2012 , Michaela Knollová

ket-kryokonzervace.jpg - kopie
ket-kryokonzervace.jpg - kopie
Kryokonzervace je metoda, která umožňuje uchovávat vajíčka, spermie, ale i embrya. Před kryokonzervací jsou všechny vzorky pečlivě testovány na choroby jako je HIV nebo žloutenka, poté jsou zamrazeny na -195°C. Zamrazování může probíhat buď postupným snížováním teploty nebo přímým zmrazením, před každou metodou je však nutné odvodnění.Účinnost zmrazených vzorků je poměrně nízká, pohybuje se kolem 18%, dosud není však známý důvod, proč tomu tak je.

Kryokonzervace

Kryokonzervace je metoda, která umožňuje uchovávat vajíčka, spermie, ale i celá embrya pro použití v budoucnu tím, že se zamrazí. Vzorky, které jsou zamýšleny ke zmrazení, jsou velice pečlivě testovány jak v oblasti kvality vzorku, tak v oblasti testování na infekční choroby jako je HIV a žloutenka typu B a C.  Metodu provádí laboratoře v centrech asistované reprodukce. To jak bude tkáň zmražena, závisí na typu tkáně a stupni vývoje.

Vývoj vajíček a spermií

Lidské pohlavní buňky vznikají složitým procesem spermatogeneze, při kterém vznikají mužské spermie a oogeneze, při kterém vznikají ženská vajíčka. Mužské pohlavní buňky, spermie, vznikají dělením zárodečných buněk, které jsou uloženy ve stěnách stočených kanálků varlete. Ženské pohlavní buňky, vajíčka, vznikají ve vaječnících. Vznik a vývoj pohlavních buněk u mužů i žen je ovládán pohlavními hormony. Řídící funkci mají folikuly stimulující hormon neboli FSH a luteinizační hormon, zkratkou LH. Vedle nich jsou produkovány ještě další hormony přímo v pohlavních žlázách. Ve vaječnících jsou to estrogeny, ve varlatech testosteron. Během vývoje projdou zárodečné pohlavní buňky dělením. Dělí se tak dlouho, dokud každá buňka neobsahuje pouze polovinu své genetické informace. Když potom dojde ve vejcovodu k oplození vajíčka spermií, obě poloviny genetické informace splynou a vytvoří celek, zárodek, označovaný také jako embryo.

Indikace kryokonzervace

Ke kryokonzervaci mohou být použity spermie dárců, dále mužů před cytostatickou léčbou, kde hrozí zničení spermiogeneze či spermie odebrané náročnou chirurgickou metodou z varlete, aby se odběr nemusel opakovat. Co se týče embryí, i zde je možné použít ke kryokonzervaci embrya z darovaných vajíček, nadpočetná embrya při metodě IVF neboli in vitro fertilizaci, při které se odebraná vajíčka nechají v laboratoři oplodnit odebranými spermiemi. Pokud je takto oplodněných vajíček neboli embryí více, než je k transferu do dělohy potřeba, je možné je kryokonzervací uchovat pro případné opakování procesu.

Postup při kryokonzervaci

V zásadě se používají dva postupy kryokonzervace. Rychlé zmrazení tkáně a pomalé zmrazení tkáně. Během pomalého zmražení se vzorek vloží do přístroje, který postupně po dobu několika hodin snižuje jeho teplotu až na hodnotu okolo -195°C. Vzorky se ale nesmí zmrazit jenom tak. Kdyby v nich zůstala voda, při ochlazování by vznikaly krystalky ledu, které by tkáň zničily. Proto se používají speciální látky, které vzorek odvodní. Mezi tyto látky patří např. propylenglykol. Zmrazené vzorky jsou pak skladovány při teplotě -195°C, která je udržována pomocí chlazení kapalným dusíkem. Tkáně je možno skladovat po dobu 5 let, ale na přání neplodného páru je možné uchovat jejich embrya i déle.

Rozmrazování při kryokonzervaci

Pokud chceme kryokonzervací uchované vzorky znovu použít, je zapotřebí je rozmrazit. Rozmrazují se postupně a vymývají se z nich konzervační roztoky. Poté je nutné zjistit, jak vzorek zmražení přestál. Nejhůře snášejí kryokonzervaci vajíčka. Po rozmrazení je jich pro další použití vhodných asi jen 18%. Kryokonzervace u spermií a embryí je daleko úspěšnější. U embryí se pohybuje okolo 85 %. Otázkou však je, zda kryokonzervace snižuje pravděpodobnost početí. Vědci se domnívají, že tato metoda na pravděpodobnost úspěchu zákroku nemá vliv. Je ale pravda, že úspěšnost uchycení embryí po kryokonzervaci je nižší, než u čerstvě vzniklých. To je vysvětlováno tak, že ke kryokonzervaci zbydou méně kvalitní embrya, protože ta nejlepší jsou ihned podána pacientce. Do budoucna se uvažuje i o možnostech zmrazení tkáně vaječníku a varlat.

Aplikace kryospermií a kryoembryí

Kryospermie po rozmražení je možné aplikovat ke vstupu do dělohy, tedy na děložní hrdlo. Většinou se však využívá jedné z metod asistované reprodukce. Tou je intrauterinní inseminace neboli IUI, při které jsou spermie vpraveny přímo do dělohy ženy. Zkrátí se jim tak cesta, kterou za vajíčkem musí urazit a zvyšují se tak šance na jeho oplodnění. Další možností, při nízkém počtu či kvalitě spermií, je použití metody ICSI neboli intracytoplazmatické injekce spermie. Při ní je pod mikroskopem vybrána nejkvalitnější spermie, která se poté vpraví injekcí do předem odebraného vajíčka.

Problémy s početím

V dnešní době jsou stále častější poruchy vývoje pohlavních buněk. U žen bývá problém ve vzniku a vyzrávání vajíčka anebo v neprůchodnosti vejcovodů. U mužů se snižuje počet spermií ve spermatu a také se zhoršuje kvalita spermií. Oboje může být způsobeno hormonálními poruchami, prodělanými infekčními onemocněními, prodělanou chemoterapií nebo radioterapií a jiným základním onemocněním. Pokud se páru nedaří počít přirozenou cestou do dvou let, je vhodné navštívit lékaře a začít uvažovat o metodách asistované reprodukce.

 

 

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email