Ischemická choroba srdeční

19.3.2012 , MUDr. Ján Podhorec

ischemicka-choroba-srdecni.jpg - kopie
ischemicka-choroba-srdecni.jpg - kopie
Ischemická choroba srdeční je časté onemocnění srdečního svalu. Vzniká na podkladě několika rizikových faktorů, které vedou ke vzniku aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Ischemická choroba srdeční má několik forem. Patří mezi ně angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Všechny formy ischemické choroby srdeční přitom ohrožují pacienty na životě.

Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční je onemocnění, které si zaslouží náležitou pozornost. Jde o jedno z nejčastějších onemocnění a celosvětově je nejčastější příčinou úmrtí. Srdce je sval, který svým pravidelným stahováním funguje jako pumpa. A jako každý sval potřebuje být dostatečně zásoben krví. Protože intenzivně pracuje, vytváří také množství odpadových produktů, které je potřeba odstranit. Všechny tyto úlohy plní speciální cévy srdce, tzv. věnčité, odborně koronární, tepny. Ischemická choroba srdeční je dána částečným nebo úplným uzávěrem koronárních tepen. V závislosti na rozsahu uzavření tepen můžeme ischemickou chorobu srdeční dělit na anginu pectoris, infarkt myokardu a náhlou koronární smrt. 

Příčina vzniku ischemické choroby srdeční

Vznik ischemické choroby je podmíněn aterosklerózou. Jedná se o změny ve stěně cév, které vedou k jejich zúžení. Zúžená céva méně zásobuje krví srdeční sval a dochází tím k jeho ischémii, tedy k místní nedokrevnosti tkáně. Navíc se může ve zúžené tepně zaklínit krevní sraženina, odborně trombus, a tím dojde k výrazně rychlejšímu vzniku ischémie. Pravděpodobnost, že se u člověka ischemická choroba srdeční rozvine, roste se vzrůstajícím věkem. 

Rizikové faktory vzniku ischemické choroby srdeční

Vznik této nemoci můžeme výrazně snížit způsobem života. Důležité je nekouřit, snížit tělesnou hmotnost, léčit vysoký krevní tlak a zdravou stravou se snažit o správnou hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Ženská část populace je až do období poslední menstruace do jisté míry chráněná účinkem hormonů, nicméně po menopauze už tento účinek vyprchá. Zjistilo se, že určitá náchylnost k ateroskleróze a následně k ischemické chorobě srdeční může být i dědičná.  

Projevy ischemické choroby srdeční

Ischemická choroba srdeční vzniká na základě zúžení tepen způsobeného aterosklerózou.. Toto poškození cév se může projevovat kdekoli v těle, nejčastěji to však pozorujeme na srdci. Příznaky ischemické choroby srdeční se nemusí dlouhou dobu vůbec projevovat.  V závislosti na rozsahu snížení přívodu okysličené krve k srdci rozlišujeme v rámci ischemické choroby srdeční anginu pectoris, infarkt myokardu a náhlou koronární smrt.

Angina pectoris

Angina pectoris je onemocnění, které se projevuje jako svíravá křečovitá bolest na hrudníku. Je způsobena nedostatečným přívodem okysličené krve buňkám srdce. Bolest se může šířit do krku, do ramen nebo do čelisti. Podle průběhu se rozlišuje stabilní angina pectoris, nestabilní angina pectoris a zvláštní formy anginy pectoris.

  • Stabilní angina pectoris  nebo také námahová angina pectoris se objevuje pravidelně při určité námaze, kdy se zvyšuje pracovní nasazení srdce a tak rostou i jeho nároky na přísun okysličené krve. Aterosklerózou zúžené tepny nemají schopnost přivést k srdci odpovídající množství okysličené krve a to vede k záchvatu bolesti. Základem její léčby je farmakoterapie. Pacientům se podávají nitráty, které zajistí rozšíření cév, například nitroglycerin. Ten by pacient trpící stabilní anginou pectoris měl neustále nosit u sebe a potlačit jeho užitím přicházející záchvat. Dále jsou to tzv. beta blokátory často v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, kterými se dosáhne snížení srdeční frekvence a snížení srážlivosti krve. Farmakoterapie by ovšem neb yla účinná pokud se nezavedou i režimová opatření. Tím se myslí redukce váhy, absolutní zákaz kouření, pestrá strava a tím i snížení hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Ovšem jediná léčba, která dokáže pacienta tohoto onemocnění úplně zbavit je revaskularizace, tedy trvalé zprůchodnění zúžené cévy pomocí balónkové angioplastiky či koronárního bypassu.
  • Nestabilní angina pectoris je velmi nebezpečná a bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Projevuje se záchvaty bolesti, která není vázaná na námahu. To znamená, že se u pacienta projevuje v klidu. Důvodem sníženého přívodu okysličené krve jsou nestabilní krevní sraženiny, které spontánně praskají a uzavírají cévu, i když ne v takovém rozsahu jako při infarktu. Nestabilní angina pectoris však přímo předchází vznik infarktu a proto se mluví o tzv. preinfarktovém stavu. Léčba nestabilní anginy pectoris se zásadně liší od předchozího typu tím, že je nutné pacienta hospitalizovat. Pacientovi jsou žílou podávána tzv. antikoagulancia, tedy léky na snížení srážlivosti krve. Nejčastěji se jedná o veřejně známý heparin. Ostatní léčba je stejná jako u stabilní anginy pectoris. Rovněž se tedy užívá kyselina acetylsalicylová, nitráty lze podat nitrožilně a u všech nestabilních angin pectoris je nezbytné provést koronarografii.

Infarkt myokardu

Infarkt myokardu znamená odumření srdeční tkáně z nedokrvení. Při infarktu se cévy, které do tkáně přivádějí krev, uzavřou, buňky potom trpí nedostatkem kyslíku a živin a po nějaké době odumírají. 

  • Příčina uzavření cévy je onemocnění cév, tzv ateroskleróza, nebo trombóza či embolie.  Infarkt myokardu vzniká nejčastěji  na podkladě aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Jde o civilizační onemocnění, kdy se do stěny tepny ukládají usazeniny cholesterolu, vápníku, krevních buněk, vaziva a tím vznikají tzv. aterosklerotické pláty. Pláty zmenší průměr cévy a také poškodí cévní stěnu. Ta není dostatečně pružná, ani odolná a snadněji se poruší třeba zvýšeným krevním tlakem.
  • Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří krutá svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce, jejíž intenzita se nemění ani v závislosti na poloze. Často pacient pociťuje vyzařování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá navíc bledý, úzkostlivý, dušný a oblévá ho studený pot.
  • Základem léčby je zdravý životní styl. Úpravou jídelníčku a dostatkem pohybu prokážeme velkou službu svému srdci a celému tělu. Léčba infarktu myokardu se však neobejde bez účinné farmakoterapie. Užívají se antihypertenziva, tedy léky na snížení krevního tlaku, dále tzv. beta-blokátory na snížení srdeční frekvence. Nezbytné je také podávání kyseliny acetylsalicylové či klopidogrelu na snížení krevní srážlivosti a v neposlední řadě to jsou statiny na snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Náhlá koronární smrt

Náhlá koronární smrt je způsobená rovněž aterosklerózou věnčitých tepen. Projevuje se jako náhlé neočekávané úmrtí z koronárních příčin do 1 hodiny od začátku příznaků. Obvykle se jedná o kolaps na ulici, doma či na sportovním utkání. Příčinou je vznik tzv. fibrilace komor, což je stav neslučitelný se životem. Často se jedná o nemocné trpící ischemickou chorobou srdeční, ale není výjimkou, že se jedná o první a zároveň poslední projev onemocnění.

 Prevence ischemické choroby srdeční

V rámci prevence ischemické choroby srdeční je nejdůležitější zdravý způsob života, ke kterému patří kromě omezení již zmíněných rizikových faktorů, také vyhýbání se stresu. Tyto rizikové faktory jsou o to zákeřnější, že se jejich neblahý vliv na zdraví projeví až po dlouhém, zpravidla několikaletém působení. Důležitým, ale bohužel často opomíjeným opatřením, které může přispět k časnému odhalení nemoci, jsou také pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. I když se, co se týče léčby akutních nebo chronických forem ischemické choroby srdeční, řadí Česká republika mezi evropskou špičku, riskovat s vlastním zdravím se přece jenom nevyplácí.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email