Zánět a rakovina vagíny

15.4.2012 , Vladislava Králová

zanet-a-rakovina-vaginy.jpg - kopie
zanet-a-rakovina-vaginy.jpg - kopie
Zánět a rakovina vaginy jsou onemocnění, která mají mnoho společných příznaků. Zánět vaginy se vyskytuje velmi často a projevuje se svěděním, pálením a výtokem. Naopak rakovina vaginy je velmi vzácná, většinou se do vaginy dostává z dělohy nebo vulvy. Pokud se objeví jakýkoliv příznak či pochybnost, ihned se obraťte na gynekologa. Mnohdy je totiž nutné zahájit léčbu co nejdříve, aby se předešlo vážným komplikacím.

Zánět a rakovina

Zánět vaginy patří mezi nejčastější důvody návštěvy gynekologa. Jde o nepříjemné onemocnění, při kterém se vyskytuje svědění a pálení pochvy a často také svědivý výtok. Zároveň s touto nemocí probíhá i zánět vulvy, čili zevních genitálií. Rakovina vaginy je spíše vzácná, častěji se vyskytuje v důsledku rakoviny děložního čípku. Zde je více než jasné, že včasný záchyt a léčba zvyšuje šanci na vyléčení.

Vagina

Vagina neboli pochva je důležitý orgán ženského pohlavního ústrojí. Jde o elastickou trubici, která je tvořena svalovinou. Vagina zprostředkovává spojení mezi dělohou a vulvou, respektive zevním prostředím. Odvádí tak krev při menstruaci, prochází jí novorozenec na svět a také se samozřejmě uplatňuje při pohlavním styku. Na poševní sliznici žije řada mikroorganismů a jedním z nich je i lactobacilus. Lactobacilus udržuje v pochvě přirozeně kyselé pH a spolu s místním imunitním systémem brání rozvoji zánětu.

Zánět vaginy

Zánět vaginy neboli itis či kolpitis je onemocnění, které je velmi časté a každá žena je alespoň jednou za život prodělá. Jak již bylo zmíněno, ve vagině žije mnoho mikroorganismů, jejichž množení je udržováno v rovnováze. Pokud však dojde k narušení této rovnováhy např. hormonálními vlivy (menstruace, těhotenství, hormonální antikoncepce), užíváním antibiotik, menstruačních tampónů, sexuální aktivitou, celkovými chorobami či nadměrným příjmem sladkostí, začnou se určité mikroorganismy množit, což vyvolá zánět vaginy.

Příčiny zánětu vaginy

Nejčastější příčinou zánětu vaginy je kvasinková infekce neboli mykóza. Způsobuje ji kvasinka Candida albicans, která běžně žije ve vagině. Při poklesu přirozené obranyschopnosti, např. stresem, nemocí či antibiotiky dojde k jejímu přemnožení. Dalším vyvolavatelem zánětu vaginy je prvok Trichomoniáza alis, který se přenáší pohlavním stykem a bývá jím nakažen i partner. Jinými vyvolavateli jsou bakterie Gardnerela alis spolu s dalšími bakteriemi, které se ve vagině přemnoží.

Příznaky zánětu vaginy

Mezi základní příznaky řadíme pálení a svědění, výtok, pálení a řezání při močení, suchost vaginy a bolesti při pohlavním styku. Jednotlivé příznaky se liší dle druhu vyvolavatele. U mykózy se vyskytuje výtok podobný tvarohu, bělavý, hrudkovitý a zapáchající po kvasnicích. Dále je přítomno úporné svědění zevních genitálií, které mohou být zarudlé a oteklé. U zánětu vagíny vyvolaném Trichomoniózou se vyskytuje svědění a pálení v pochvě a někdy i při močení. Výtok je řídký, bílošedý a zpěněný. U zánětu vaginy, který způsobují bakterie Gardnerela alis, se vyskytuje vodnatý výtok zapáchající po rybách, který je výrazněji cítit po pohlavním styku.

Diagnostika zánětu vaginy

Základními vyšetřovacími metodami zánětu vaginy jsou gynekologické vyšetření v zrcadlech, laboratorní vyšetření, stanovení pH a tzv. aminový test. Při gynekologickém vyšetření lékař prohlédne zevní genitálie a vyšetří vaginu spolu s děložním čípkem. Provede stěr z vaginální stěny a poté jej zašle do laboratoře. Pod mikroskopem se určí vyvolavatel zánětu. Při stanovení pH se lékař přesvědčí, že je narušena rovnováha v pochvě. Aminový test se provádí přidáním kapky hydroxidu draselného k výtoku a posuzuje se vznik rybího zápachu.

Léčba zánětu vaginy

Při léčbě zánětu vaginy se užívají léčiva ze skupiny antimykotik buď místně v podobě mastí či čípků, nebo celkově ve formě tablet. Dlouhodobá léčba je nutná především pokud se nemoc vrací. Ve většině případů je potřeba léčit i sexuálního partnera. Dále se užívají antibiotika a v některých případech i kortikoidy.

Prevence zánětu vaginy

Vhodná preventivní opatření zahrnují důsledné osušení intimních partií, nošení pohodlného a prodyšného prádla, používání vhodné intimní kosmetiky a důsledná léčba cukrovky u diabetiček.

Rakovina vaginy

Rakovina vagíny se vyskytuje vzácně, představuje pouze 1–2 % všech gynekologických nádorů. Její výskyt se v posledních desítkách let nemění. Nejčastěji se vyskytuje u žen ve věku 50–70 let. V naprosté většině případů jde o nádor, který se sem rozmístil z dělohy či vulvy neboli zevních genitálií. Jen vzácně je původ rakoviny přímo ve vagině. Stejně jako u rakoviny jakéhokoliv orgánu zde platí pravidlo, že čím dříve dojde k záchytu rakoviny vaginy a zahájení léčby, tím větší je šance na vyléčení.

Rizikové faktory vzniku rakoviny vaginy

Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny vaginy řadíme infekci HPV, kouření a nádor děložního hrdla nebo vulvy. HPV virus, jinak také papilomavirus, je běžně se vyskytující virus v naší populaci. Je přenášen pohlavním stykem a tělo se s ním většinou umí vypořádat. Problém ale je, že existuje veliké množství typů těchto virů a některé mohou podnítit vznik rakoviny, a to nejčastěji děložního čípku.

Příznaky rakoviny vaginy

K příznakům rakoviny vagíny řadíme pobolívání až bolesti v podbřišku, vodnatý výtok, nepravidelné krvácení a potíže při močení či zácpu.

Diagnostika rakoviny vaginy

Pro stanovení diagnózy rakoviny vaginy se provádí gynekologické, laboratorní, ultrazvukové a popřípadě i rentgenové vyšetření. Při gynekologickém vyšetření lékař kontroluje zevní genitálie i vaginu. Pomocí tzv. zrcadel zkoumá i děložní čípek, zda náhodou také není postižen rakovinou. Dále lékař vyšetří tříselné uzliny. Při laboratorním vyšetření lze určit povahu odebraného vzorku podezřelé tkáně. Vyšetřuje se také odebraná krev, která může potvrdit výskyt rakoviny. Při ultrazvukovém vyšetření lékař pozoruje dělohu, vaječníky, vejcovody a další orgány v pánvi. Při potvrzení diagnózy je nutné vyšetřit i jiné orgány pro možné riziko rozšíření rakoviny i mimo vaginu.

Léčba rakoviny vaginy

Při léčbě rakoviny vaginy se kombinuje chirurgická operace, radioterapie a chemoterapie. Chirurgická léčba zahrnuje jak odstranění samotného nádoru ve vagině, tak i radikální odstranění nejen vaginy, ale i dělohy, vejcovodů, vaječníků a příslušných uzlin. Radioterapie čili ozáření je základem léčby rakoviny vaginy v pokročilém stádiu, stejně tak jako chemoterapie neboli agresivní protinádorové léky. Po ukončení léčby jsou pacientky pravidelně kontrolovány každé tři měsíce po dobu tří let a pak se intervaly prodlužují. V mnoha případech lze rakovinu vaginy zachytit včas, a proto je nutné pravidelně podstupovat gynekologické prohlídky.

Závěr

Příznaky onemocnění v gynekologii jsou si velmi podobné, proto by každá žena s bolestmi v podbřišku, nepravidelnou menstruací, výtokem a dalšími příznaky měla vyhledat svého gynekologa. Pokud jde o závažnější onemocnění, tak právě brzká diagnóza zlepšuje prognózu nemoci.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email