Záškrt

26.4.2012 , Kateřina Januzsová

zaskrt.jpg - kopie
zaskrt.jpg - kopie
Záškrt je onemocnění, které je způsobeno bakterií Corynebacterium diphtheriae. Tento původce záškrtu se chová patogenně až poté, co je sám napaden virem bakteriofágem. Poté začne produkovat difterický toxin, který způsobuje záškrt. Typicky se projevuje záškrt tzv. pablánami, což jsou béžově-zelené blány pokrývající napadenou sliznici dýchacích cest.

Záškrt

Onemocnění, které se u nás dnes již nevyskytuje, je způsobeno bakterií zvanou Corynebacterium diphtheriae. Její název vznikl od řeckého slova difthera – vyčiněná kůže, blána. Jde o onemocnění horních dýchacích, někdy i dolních dýchacích cest, které se v našich zemích i mnoha jiných podařilo vymýtit díky očkování.

Vznik a projevy záškrtu

Corynebacterium diphtheriae (čti korynebakterium difterie) je bakterie o charakteristickém vzhledu v mikroskopu – má tvar zahnutého kyje (koryne=kyj). Bakterie se navzájem sdružují tak, že v mikroskopu vypadají jako havraní křídla či jako palisády. Jiné bakterie z této rodiny (jiné korynebakterie) se zcela přirozeně nacházejí na naší kůži, aniž by způsobovaly onemocnění (mohou však zanítit ránu). Naopak díky nim a jiným bakteriím nacházejícím se na kůži jsme chráněni proti osídlení bakteriemi vyvolávajícími různá onemocnění. Jsou tedy součástí přirozených obranných schopností našeho těla. Z této skupiny se však vyčleňuje právě C. diphtheriae, jež je původcem diftérie čili záškrtu. Záškrt je způsoben jen těmi kmeny, které produkují tzv. difterický toxin (jed) a ten je produkován pouze těmi bakteriemi, jež jsou samy „nemocné" – jsou napadeny bakteriofágy (jednoduše řečeno virus napadající bakterie), které je přinutí tento jed produkovat. Do těla se bakterie dostává vzduchem z jiného nemocného člověka (je to onemocnění čistě lidské). Tady se uvelebí především v oblasti sliznice krčních mandlí a hltanu. Může se však dostat až do hrdla i níže, kde hrozí větší riziko udušení. V tomto momentě se začíná množit a zároveň produkuje daný jed. U nemocného se začínají projevovat první příznaky, jako je nepříliš vysoká horečka, schvácenost, bolesti v krku (příznaky, které jsou způsobeny mnoha jinými bakteriemi i viry). Záhy na to však dochází k tvorbě tzv. pablán. Jsou to béžově-zelené blány pokrývající napadenou sliznici, které jsou tvořeny mrtvými buňkami, bakteriemi, hlenem a obrannými buňkami organizmu. Tyto blány pevně lnou ke sliznici a nelze je strhnout, což je pro toto onemocnění charakteristické. Mohou být tak mohutné, že výrazně zužují průsvit dýchacích cest a nemocný se dusí. Po vyléčení onemocnění jsou vykašlány. Zároveň se objevuje další charakteristický projev, a to velký otok krku, který také svojí podstatou zužuje dýchací cesty – krk mívá stejný obvod jako hlava. Proto také lidé, kteří na záškrt zemřeli, umírali většinou na udušení a od toho také plyne český název tohoto onemocnění. Kromě dýchacích cest jsou často postiženy i srdce, což může být také smrtelnou komplikací, anebo nervové buňky.

Záškrt, jeho léčba a rizikové faktory

K léčbě záškrtu se používají antibiotika. Většinou jde o klasická penicilinová antibiotika. V dnešní době se záškrt vyskytuje v pořád ještě značném množství v Asii včetně Ruska. Odtud se k nám taky onemocnění dostává, v České republice totiž díky dlouhodobému očkování je tato nemoc vymýcená. Rizikovým faktorem je kontakt s nemocným. V naší republice však díky proočkovanosti populace mají lidé proti tomuto onemocnění protilátky a tudíž je malé riziko, že by onemocněli. Hlavním rizikovým faktorem v této situaci je tudíž nenechat své dítě očkovat. Je třeba totiž pochopit, že jen díky téměř stoprocentní proočkovanosti (očkuje se od roku 1946) máme protilátky a nemůžeme touto nákazou onemocnět. Je to onemocnění velmi závažné se smrtelnými následky. Očkovací látka je součástí pravidelného, a tudíž zákonem daného (povinného) očkování dětí.

 

V případě, že jste se setkali s někým, kdo touto nemocí onemocněl, navštivte prosím svého lékaře a požádejte ho o radu. Světová zdravotnická organizace (WHO) nyní doporučuje, aby se dospělí lidé, kteří v dětství byli očkování proti záškrtu, očkovali znovu stejně jako proti tetanu jednou za 10-15 let.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email