Vitamin K

3.5.2012 , Sylva Štajnochrová

vitamin-k.jpg - kopie
vitamin-k.jpg - kopie
Vitamin K je v tucích rozpustný vitamín, který se zásadní měrou podílí na správné srážlivosti krve. Nedostatek vitaminu K tak vede ke krvácivým stavům, které mohou člověka ohrozit na životě. Hlavním zdrojem vitaminu K jsou vnitřnosti a listová zelenina.

Vitamin K

Vitamin rozpustný v tucích, označovaný také jako protikrvácivý,  jediný vitamin nutný pro novorozence. Doporučená denní dávka 1560 μg pro děti od 1 roku do 18 let a 6080 μg pro dospělé.

Vitamin K a jeho význam

  • Vitamin K je potřebný k vytváření proteinů nezbytných pro srážení krve, při jeho nedostatku dochází k poruchám srážení krve a spontánnímu krvácení. Dále má vitamin K společně s vitaminem D vliv na mineralizaci kostí, a tedy s nízkým příjmem vitaminu K se zvyšuje riziko zlomenin.
  • Nedostatek vitaminu K prodlužuje dobu srážení krve, toho se využívá v medicíně jako prevence trombotických příhod (např. srdeční infarkt, mozková mrtvice) u rizikových pacientů. Těmto pacientům se podávají látky navozující nedostatek vitaminu K (např. Warfarin). Při této léčbě není nutné absolutní vynechání vitaminu K ze stravy, ale také není vhodný kolísavý příjem tohoto vitaminu stravou. (viz dieta při užívání warfarinu)
  • V důsledku nedostatečného vstřebávání vitaminu K placentou dochází k nedostatku vitaminu K u novorozenců. Proto je nutné vitamin K podávat novorozencům v množství 1 mg ústy v týdenních intervalech do 1 měsíce věku. U plně kojených dětí je doporučeno pokračovat v podávání stejné dávky každý měsíc, až do věku 6 měsíců, jako prevence pozdní formy morbus haemoragicus – smrtelná krvácivá choroba vznikající mezi 2.12. týdnem.

Vitamin K a jeho příjem

Podle některých údajů je asi 4050% denní potřeby vitaminu pokryto potravou. Zbytek vitaminu K, který lidské tělo potřebuje, je vytvářen střevními bakteriemi. K nedostatku vitaminu K tak může dojít při zničení střevních bakterií, k tomu může dojít užíváním antibiotik. Proto je vhodné po ukončeném užívání antibiotik zařadit tzv. živé jogurty (tradiční jogurty zrající klasickou metodou v kelímku), které pomáhají osídlit střeva vhodnými bakteriemi a nejen zlepšit trávení, ale také zvýšit množství vitaminu K v organismu.

Zdrojem vitaminu K je převážně rostlinná, ale také živočišná potrava. Velmi významným zdrojem jsou játra. Protože vitamin K je součástí chlorofylu (zeleného barviva rostlin), jeho bohatými zdroji jsou zelená listová a jiná zelenina (zelí, brokolice, hlávkový a ledový salát, špenát, fazolové lusky, květák, zelený čaj). Méně vitaminu K obsahuje kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, kedlubna, ředkvičky), dále brambory, žampiony, rajčata, papriky, okurka. Ovoce neobsahuje velké množství vitaminu K, výjimkou jsou mango, kiwi, ostružiny a maliny.

Dobrým zdrojem vitaminu K jsou také rostlinné oleje (olivový a sojový), nízké množství je v oleji slunečnicovém a řepkovém. Lepší využití vitaminu K z rostlinné potravy můžeme podpořit také přidáním malého množství oleje nebo jiného tuku k zelenině, tuk zlepší uvolnění vitaminu z potraviny a podpoří vstřebatelnost vitaminu ze zažívacího traktu. Z živočišných potravin jsou dobrými zdroji vitaminu K hovězí a drůbeží maso (kuře, krůta), naopak méně vitaminu K obsahuje vepřové maso.

Vitamin K a jeho zpracování

Během skladování a tepelného zpracování potravin je vitamin K poměrně stabilní. Ke ztrátám dochází, pokud je potravina vystavena dennímu světlu. Obsah vitaminu v rostlinných olejích se při smažení sníží o 10-15%, pokud je však olej uchováván při normální teplotě a vystaven působení denního světla, poklesne množství vitaminu K až o 50% za den.

Vložit příspěvek:

Vážení čtenáři, o vaše názory velmi stojíme. Chceme, abyste se u nás cítili dobře, proto diskuse hlídáme a příspěvky, které jsou v rozporu s Kodexem diskutéra, mažeme.




Email