Účinnost a bezpečnost vakcín proti onemocnění COVID-19 v bodech
Očkování je v současné době (2022) doporučováno všem osobám starším 12 let, včetně těhotných a kojících žen. Podle ... Přečíst článek
Chřipka je nakažlivá virová infekce postihující dýchací cesty, která každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel. Šíří se kapénkovou infekcí. Ovšem je také možné se nakazit i z předmětů, které jsou potřísněny sekrety nemocného, jako například podáním ruky, z telefonního sluchátka, držadla v MHD či z použitých kapesníků a podobně, jelikož virus chřipky je schopen vydržet aktivní i nějakou dobu mimo organismus. Proto je důležité v období, kdy se chřipky a jiná respirační onemocnění nejvíce vyskytují, dbát na hygienu rukou.
Ano, to jste slyšel správně. Mnozí lidé nesprávně označují každé kýchnutí, rýmu a kašel jako chřipku. Ale chřipka má své specifické příznaky. Začíná náhle, vysokou teplotou, často i přes 39°C, s zimnicí, bolestí svalů, kloubů a hlavy. Po několika hodinách se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Narozdíl od jiných virových respiračních onemocnění, chřipku nedoprovází výrazná rýma a u dětí se může objevit i průjem či zvracení. Po několika dnech horečka klesá a postupně mizí i ostatní příznaky, nejdéle trvá kašel.
Do velké míry se jedná o vykonstruovaný problém, za kterým stojí farmaceutické lobby. Zisky plynoucí z nákupu očkovacích vakcín jsou velmi vysoké a obzvláště tehdy, kdy se kupují k plošnému pokrytí celých státních území. Pro mě bylo nepochopitelné, když se už po několika málo tisících případů ve dvacetimilionové oblasti Mexica City mluvilo o možné pandemii. Když se navíc později ukázalo, že z těch několika desítek mrtvých v Mexiku jen malá část zemřela opravdu na virus prasečí chřipky.
Dřív se tomu říkalo cestovní chřipka: lidi přiletěli zpátky z dovolené a cítili příznaky chřipky. Akorát se to tehdy přičítalo klimatizaci v letadle. Zajímavý je fakt, kdy několik vědců upozornilo na to, že WHO změnilo definici pojmu pandemie. Ještě v roce 2005 jste se na internetových stránkách WHO mohli dočíst, že pandemie je nemoc, která se rychle šíří do různých zemí, způsobuje těžké nemoci a často končí smrtí. Obě tyto podmínky – tedy vysoká morbidita, respektive chorobnost, a vysoká mortalita, respektive úmrtnost – byly posléze vyškrtnuty. A upravenou definici pandemie WHO potom členské státy zapracovávaly do svých pandemických plánů. Kdyby tato změkčená definice platila už dřív, musela by se pandemie vyhlašovat každý rok.
Toto může poznat pouze lékař ve virologické laboratoři na základě vyšetření výtěru z nosohltanu. Pro konkrétní postup léčby to nicméně nemá zásadní význam, důležitější je odlišit onemocnění chřipkou od jiných onemocnění dýchacích cest.
Ano, doposud jako nejúčinnější zbraní proti chřipce se podle výsledků mnoha studií jeví očkování. Všeobecně se očkování proti chřipce doporučuje osobám, u kterých je žádoucí snížit pravděpodobnost chřipkové infekce a jejích závažných komplikací, jako osoby nad 65 let, osoby s onemocněním srdce, plic atd. Podstatou očkování je vytvoření protilátek proti chřipkovým antigenům, které jsou součástí očkovací vakcíny. Účinnost vakcíny pak závisí na tom, jakou bude mít antigenní podobnost kmen viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Pokud antigenicita nesedí, nemusí vakcína zabránit vzniku onemocnění, ale sníží závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí.
Nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce je před začátkem chřipkové sezóny, která začíná mezi prosincem a březnem. Vakcíny pro daný rok se na trhu obvykle objevují v září. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Důvodem je ochrana proti chřipce, která nastupuje cca 14 dní po vakcinaci a není tudíž dobré začít s očkováním těsně před vypuknutím nebo v začátcích chřipkové sezóny.
Očkovaní hrazené od zdravotních pojišťoven mají pouze osoby nad 65 let a lidé, kteří mají například závažné chronické onemocnění srdce či dýchacích cest. Jinak si očkování hradíte sám a cena se pohybuje mezi 200 až 300 korunami.
Očkování nemohou podstoupit děti do 6 měsíců věku, dále těhotné ženy v prvním trimestru těhotenství, dále pacienti alergičtí na vaječnou bílkovinu, ovšem to neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách, pacienti alergičtí na antibiotikum Neomycin a pacienti, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré. Dále je nutné, aby člověk netrpěl akutním horečnatým onemocněním, v těchto případech je nutné očkování odložit.
Koho, kdy a kde očkovat?* očkování proti chřipce není povinné, ale lékaři ho doporučují především zdravotně oslabeným lidem, což jsou zejména chronicky nemocní a senioři, pro které může mít chřipka fatální průběh, někteří lékaři doporučují i očkování dětí do pěti let* očkování se nehodí pro děti do půl roku, těhotné v prvním trimestru a pro lidi alergické na vaječnou bílkovinu (týká se pouze některých vakcín)* ideálně se očkuje v průběhu října nebo listopadu, možné to je i v počátcích epidemie, ale ochrana nastupuje až po dvou týdnech* očkovat se můžete nechat u svého lékaře, v očkovacích centrech nebo pobočkách zdravotních ústavů* vakcína chrání nejvýše jeden rok |
Vy jako dospělý člověk, stejně jako děti nad 6 let věku, jste chráněn zhruba za 14 dní od podání první dávky vakcíny, a to 6 měsíců až 1 rok. Dětem od 6 měsíců do asi 6 let, které jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutné po 4 týdnech podat druhou dávku vakcíny. Poté je zapotřebí vakcinaci každý rok opakovat vzhledem k tomu, že se virus chřipky neustále mění.
Očkování proti chřipce je dlouhodobě považováno za jedno z nejbezpečnějších a nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné. Pokud bych nějaké zmínil, jsou to zarudnutí a otok v místě vpichu, které zase zmizí. Můžete být unavený, mohou vás bolet svaly a klouby, můžete mít dokonce i teplotu, která však rychle sama odezní. Závažné bývají alergické reakce u pacientů trpících alergií na vaječnou bílkovinu, u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích, a antibiotikum Neomycin. Takové reakce je nutné hlásit okamžitě lékaři. Ovšem zkušení zdravotní pracovníci v očkovacích centrech na tato rizika vždy upozorní a v případě alergií doporučí jinou vakcínu. Jinak se nemáte čeho obávat.
Pokud vynecháme očkování, je důležité dodržovat zásady zdravého životního stylu. V době chřipkové epidemie i mimo ní se doporučuje dostatečně pestrý jídelníček s velkým množstvím tekutin. Zapomínat se nesmí ani na přísun vlákniny. To znamená i v zimních měsících konzumovat alespoň půl kilogramu ovoce a zeleniny denně.
Diskuze:
Sokheng: Dobre9 re1no,překyselened organismu je možne9. Pokud ptijee citronovou šťe1vu, tak tomu jen přide1ve1te.Exoticke9 ovoce by se mělo jedst jen v le9tě, kdy je dove1žene9 z Evropy.Jinak na něj nejsme nastavened. Dředve byl jednou pomeranč na ve1noce,jinak jsme jedli jablka,ktere1 tu dozre1la. Pe1lened jazyka může medt mnoho předčin. Doporučil bych raději zavolat. Pokusedme se něco vymyslet. Lukeš
18. února 2016 15:11