1Srpen
2013

Rakovina u dětí

1. Srpen 2013 |
Rakovina u dětí
Děti

Rakovina u dětí je naštěstí vzácné onemocnění, které může postihnout krev a lymfatický systém dítěte jako leukémie nebo lymfom, ledviny jako Wilmsův tumor či například mozek jako neuroblastoma. Zhoubné rakovinné buňky napadají a ničí okolní tkáň a orgány a mohou se rozšířit do dalších částí těla krevním oběhem nebo lymfatickým systémem. Většinou je možné najít na horní nebo dolní končetině, na lymfatické žláze nebo v břiše, hmatatelnou a někdy i bolestivou bulku, dítě hubne, mívá teplotu a je celkově unavené. Některé druhy rakoviny se však až do pokročilého stadia vývoje neprojevují žádnými příznaky. Jak se rakovina u dětí diagnostikuje a léčí?

Rakovina u dětí

V průběhu života se normální buňky v těle dělí a produkují nové buňky, které nahrazují buňky staré, odumřelé. Rakovina vzniká, když buňky s abnormální strukturou se začnou nekontrolovatelně tvořit a růst a v tkáni se vytvoří útvar zvaný nádor.
Přestože se rakovina u dětí vyskytuje vzácně, ve Spojených státech je každoročně diagnostikována asi u 10 000 dětí. Zatímco u dospělých bývá onemocnění rakovinou často způsobeno životním prostředím nebo životním stylem, např. kouřením, zdá se, že u dětí životní prostředí není příčinou.

Nejčastější druhy rakoviny vyskytující se u dětí

Rakovina se u dětí vyskytuje jen vzácně. Děti postihují jiné druhy rakoviny než dospělé osoby. Nejčastěji je to leukémie a lymfom, které napadají krev dítěte a jeho lymfatický systém, mozkové nádory a neuroblastoma, které napadají mozek a nervový systém, Wilmsův tumor postihující ledviny, osteosarkom, Ewingův sarkom a rabdomyosarkom , které napadají kosti a měkké tkáně, retinoblastom, což je rakovina oka a rakovina varlat, která postihuje varlata chlapců starších 14 let.

Rakovinné buňky jsou maligní (zhoubné), to znamená že napadají a ničí okolní tkáň a orgány. Mohou se rovněž oddělit od nádoru a rozšířit se do dalších částí těla krevním oběhem nebo lymfatickým systémem (součást imunitního systému). Maligní nádor, který se vyvine v jedné části těla dítěte, například v kostech, se nazývá primární nádor. Rozšíří-li se rakovinné buňky do jiné části těla, tvoří se nové, sekundární nádory.

Co je remise rakoviny?

Remise je dočasné potlačení příznaků rakoviny a navrácení zdraví během léčby nebo po ní, zatímco vyléčení je trvalé zastavení příznaků na dobu nejméně 5 let po léčbě. Lékaři rozlišují dva druhy remise:

  • Úplná remise, to znamená úplné zastavení postupu nemoci. Všechny příznaky zmizí, výsledky testů se vrací k normálu a v těle dítěte nejsou zjištěny žádné abnormální nádorové
 buňky. I při úplné remisi však musí dítě ještě měsíce nebo i roky absolvovat chemoterapii 
jako prevenci před návratem nemoci. Například dítě s leukémií musí podstupovat chemoterapii ještě další 2 až 3,5 roku po remisi, dítě s Wilmsovým tumorem ji potřebuje ještě dva 
roky.
  • Částečná remise je částečné zastavení postupu choroby. Některé nebo většina příznaků
zmizí, ale dítě potřebuje ještě další léčbu.


Příznaky rakoviny u dětí

Jednotlivé typy rakoviny mají různé příznaky, k obecným příznakům rakoviny však patří hmatatelná a někdy bolestivá bulka na horní nebo dolní končetině, na lymfatické žláze nebo v břiše, časté infekce, celková únava, ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze, chronická teplota, průjem, zácpa, trvalý kašel nebo chrapot, obtíže při polykání, bolesti hlavy, snadno se tvořící podlitiny. Některé druhy rakoviny se však až do pokročilého stadia vývoje neprojevují žádnými příznaky.

Řada těchto příznaků může ukazovat i na jiná onemocnění. Jestliže některý z nich přetrvává déle než týden, vyhledejte lékaře, aby určil správnou diagnózu. Dbejte, aby vaše dítě absolvovalo pravidelné prohlídky, při kterých mohou být včas zachyceny známky nemoci.

Diagnóza rakoviny u dětí

Rutinním postupem při stanovení diagnózy je biopsie atypické tkáně. Rozsah onemocnění ukáže rozbor krve a moči a rentgenové vyšetření. U některých druhů rakoviny nařídí lékař laboratorní testy dalších tělních tekutin.

Má-li lékař podezření na určitý druh rakoviny, pošle dítě na vyšetření k onkologovi (specialista na rakovinu). K potvrzení diagnózy má onkolog k dispozici následující zobrazovací techniky (vyšetření, které zobrazí vnitřní část těla dítěte):

  • Rentgen, nejběžnější zobrazovací vyšetření, provádí se pomocí přístroje, který vysílá neviditelné elektromagnetické vlny do konkrétní části těla dítěte, kterou zobrazí na snímku.
  • Počítačová tomografie (CT) je kombinací rentgenového přístroje a počítače. Snímek těla dítěte je zobrazen na obrazovce počítače. Vystavení radiaci při vyšetření CT je minimální.
  • Radionuklidová metoda se používá k měření hladin radioaktivity v cílových orgánech poté, co dítě dostalo ústy nebo injekčně mírně radioaktivní látku. Vystavení radioaktivitě je nižší než při běžném rentgenovém vyšetření.
  • Ultrazvuk využívá zvukových vln, pomocí kterých se vytvoří obraz vnitřního orgánu dítěte.
  • Magnetická rezonance (MR) představuje propojení silného magnetického pole s počítačem, jehož výsledkem je podrobné zobrazení průřezu vyšetřovaných orgánů dítěte bez rentgenového nebo jiného ozáření. Lékaři používají tento zobrazovací přístroj ke zjištění rozsahu nádorového onemocnění.


Léčba rakoviny u dětí

Léčba dítěte závisí na druhu a stadiu rakoviny. Zpravidla je nutná operace k odstranění nádoru nebo ozařování, chemoterapie, bioterapie, eventuálně transplantace kostní dřeně:

  • Metoda ozařování spočívá v ničení nádoru nebo rakovinných buněk působením vysoce energetických rentgenových paprsků.
  • Chemoterapie využívá k ničení rakovinných buněk v těle dítěte silných léků.
  • Bioterapie stimuluje přirozený obranný systém těla proti infekci a nemoci pomocí látek vypěstovaných z lidských buněk - například interferonu nebo interleukinu.
  • Při transplantaci kostní dřeně se dítěti nejprve silnými dávkami chemoterapie zničí jeho vlastní nemocná kostní dřeň a nahradí se dření dárcovskou, získanou od členů rodiny nebo od nepříbuzné osoby.

Lékař vám vysvětlí, jak bude konkrétní léčba dítěte probíhat a zda budou nutná nějaká speciální opatření týkající například stravy. Všechny uvedené druhy léčby představují silnou zbraň v boji proti rakovině, zároveň však poškozují zdravé buňky a tkáně v těle a vyvolávají řadu nežádoucích vedlejších účinků. Budete se muset připravit na to, že dítě v průběhu léčby čekají nepříjemné stavy způsobené těmito vedlejšími účinky.

Běžné vedlejší účinky při léčbě rakoviny

Léčbu rakoviny obvykle doprovázejí nepříjemné vedlejší účinky. Dlouhodobé účinky závisí na použité léčebné metodě, na místu postižení a závažnosti nemoci a na věku dítěte. Požádejte lékaře, aby vás informoval o krátkodobých a dlouhodobých účincích léčby, kterou dítě podstupuje. Uvádíme některé z běžných přechodných vedlejších účinků různých druhů léčby:

  • Operace Po každé operaci má dítě zpravidla bolesti, na které však dostává utišující léky. Doba, kterou potřebuje dítě k zotavení, závisí na samotné operaci a na závažnosti jeho stavu.
  • Ozařování V průběhu terapie se dítě může cítit unavené, ztrácí chuť k jídlu, trpí žaludeční nevolností nebo zvracením, může mít povrchové popáleniny kůže a mohou mu vypadat vlasy v místech ozařování. Ozařováním se ničí bílé krvinky, proto se může dítě snadněji nakazit nějakou infekcí. Terapie ozařováním není bolestivá.
  • Chemoterapie Rakovinné buňky rychle replikují, proto se při chemoterapii používají léky, které tyto rychle se množící buňky ničí. Při chemoterapii se však ničí také rychle se množící normální buňky, například vlasové váčky, bílé krvinky a buňky v trávicím ústrojí. Vedlejší účinky chemoterapie závisí na konkrétním použitém léku, v průběhu léčby však dítě obvykle ztrácí energii, rozvine se u něj anémie, trpí častěji infekcemi, snadno se mu tvoří modřiny a snadno krvácí, ztrácí chuť k jídlu, trpí žaludeční nevolností a zvracením, tvoří se mu boláky v ústech. Existuje také nebezpečí poškození nervového systému nebo některých orgánů.
  • Bioterapie U dítěte se někdy rozvinou příznaky chřipky nebo se mu tvoří červené a fialové skvrny na kůži a snadno se mu tvoří podlitiny. Po ukončení léčby tyto příznaky obvykle zmizí.

Uvedené terapie znamenají pro tělo dítěte velké fyzické zatížení. Je proto třeba ho správnou výživou udržovat při síle, při ozařování nebo chemoterapii však ztrácí dítě často chuť k jídlu. Obraťte se proto na lékaře nebo na dietní sestru, aby vám poradili způsob, jak zajistit dítěti během léčby dostatečnou výživu.

Související články

Vložit příspěvek