12Srpen
2012
MUDr. Lucia Hlavatá

Vysoký krevní tlak

12. Srpen 2012 | MUDr. Lucia Hlavatá
Vysoký krevní tlak
Příznaky

Vysoký krevní tlak často vzniká bez zjevné příčiny, hovoříme tak o primární hypertenzi. Často je ale vysoký krevní tlak důsledkem onemocnění, nejčastěji kornatění tepen. Vysoký krevní tlak působí na cévy a poškozuje je, proto může vyvolat infarkt, mrtvici a další. Vysoký krevní tlak je přezdívaný jako tichý zabiják, protože pacient trpící vysokým krevním tlakem dlouho nemá žádné symptomy.

Vysoký krevní tlak

Vysoký krevní tlak, neboli hypertenze, je jedním z nejčastějších srdečně-cévních onemocnění. S vysokým krevním tlakem se léčí přibližně 20 % populace. Pořád však zůstává mnoho lidí, kteří o svém onemocnění nevědí a neléčí se. Vysoký krevní tlak vážný stav, který svým dlouhodobým průběhem přispívá k vysoké úmrtnosti na srdečně-cévní nemoci. Krevní tlak představuje sílu, kterou krev klade na stěny krevních cév při svém průtoku. Pokud jsou cévy nějakým způsobem zúžené nebo méně poddajné, krevní tlak se zvyšuje tak, aby mohla být krev dopravena do všech orgánů jako za normálních okolností. S rostoucí délkou trvání onemocnění dochází ke změnám na všech orgánech, především na srdci, mozku či ledvinách. Vysoký krevní tlak poškozuje menší cévy, což v konečném důsledku vede k infarktu či mrtvici. Normální hodnoty krevního tlaku se pohybují v rozmezí 110/65 torr při spodní hranici a 140/90 torr při hranici horní. O vysokém krevním tlaku mluvíme tehdy, když je krevní tlak opakovaně zvýšen nad stanovenou horní hranici.

Příčiny vysokého krevního tlaku

Vysoký krevní tlak je onemocněním, které postihuje jak mladé, tak starší osoby a nesou sebou řadu komplikací. Existují dva typy vysokého krevního tlaku, které se rozlišují především podle příčiny. Těmi jsou primární a sekundární hypertenze.

Primární vysoký krevní tlak

Primární vysoký krevní tlak postihuje přibližně 90-95% všech lidí trpící touto chorobou. Odborně se jí říká také idiopatická hypertenze, což znamená, že není známá příčina vysokého krevního tlaku. Obvykle se vyskytuje u lidí mezi 35-45 rokem života a vzácně se může objevit i v dětství. Příčin vzniku primárního vysokého krevního tlaku je pravděpodobně více, kdy se uvažuje o spolupůsobení genetických vlivů, vlivu rasy a pohlaví. Ženy bývají touto nemocí postiženy častěji. Z vnějších vlivů na vznik onemocnění se uvažuje hlavně o stresu, nadměrné konzumaci alkoholu, kouření, nedostatku pohybu, nezdravé stravě bohaté na tuky a přílišném solení pokrmů.

Vliv diety na krevní tlak

Rozvinutá společnost se od méně rozvinutých značně liší skladbou potravy. Zejména důležitý je rozdíl v množství konzumované kuchyňské soli. Ukázalo se, že sůl zadržuje v těle vodu, to vede k zvětšení objemu krve v krevním oběhu a k vzestupu krevního tlaku. V nynější době se obecně přijímá názor, že nadměrný příjem soli je spolu se stresem hlavní faktor, který přispívá ke vzniku esenciální hypertenze. S hypertenzí souvisí též obezita.

Sekundární vysoký krevní tlak

Sekundární vysoký krevní tlak postihuje přibližně 5-10% všech lidí trpících touto nemocí. Objevuje se v mladším věku a přičinou jsou jiná onemocnění, kterým jedinec trpí. Typicky to bývá u onemocnění ledvin, onemocnění ledvinných tepen, onemocnění nadledvin, cukrovka, choroby srdce či deprese. Proto je potřeba se při léčbě zaměřit především na tato onemocnění.

Projevy vysokého krevního tlaku

Když je krevní tlak skutečně velmi vysoký, mohou se objevit příznaky, které nemocného přimějí navštívit lékaře. Mohou se objevit poruchy vědomí, menší mozkové mrtvice, otoky kotníků nebo zhoršený dech. Časté jsou takové potíže při akcelerované nebo maligní hypertenzi. Neléče-ná akcelerovaná hypertenze vede k smrti.

Poruchy mozkové činnosti mohou vyplývat také z vzestupu tlaku uvnitř lebky a stláčení mozkových struktur. Lze to zjistit vyšetřením očního pozadí oftalmoskopem. Při vysokém nitrolebním tlaku jsou změny na očním pozadí a současně jeví sítnice známky hypertenzní retinopatie.

Kromě maligní hypertenze nejsou příznaky vysokého krevního tlaku vždy zřetelné. Pacienti mohou trpět bolestmi hlavy, to však nemusí nutně souviset s krevním tlakem. Časté bývají také závratě (viz kapitola závratě) a krvácení z nosu. Každý člověk středního nebo staršího věku, u něhož se objeví krvácení z nosu - zvláště, je-li těžké - by si měl nechat změřit krevní tlak, protože právě krvácení může být časnou známkou hypertenze.

Následky vysokého krevního tlaku

Pokud se vysoký krevní tlak neléčí, postupem času se vyvíjejí různé orgánové změny. Příznakem bývá dušnost, bolesti na hrudi, poruchy vidění, citlivosti či překrvení mozku. Vysoký krevní tlak poškozuje cévy, což může vést ke krvácení do mozku, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě srdeční, či infarktu myokardu. Při poškození cév v oku může vzniknout porucha vidění až slepota a při postižení cév v ledvinách dochází k ledvinnému selhání. V neposlední řadě může vysoký krevní tlak vést k srdečnímu selhání. Nékdy se můžeme setkat i s tzv. hypertenzní krizí projevující se velkými bolestmi hlavy, křečemi, nevolností a zvracením. Tlak v tomto případě dosahuje i hodnot nad 220/110 torr a ohrožuje pacienta na životě.

Diagnostika vysokého krevního tlaku

Diagnostika vysokého krevního tlaku spočívá v jeho změření pomocí tonometru, tedy tlakoměru. Dnes se používají tlakoměry rtuťové či digitální. Manžeta tonometru se přikládá na paži, která by měla být uvolněná. Při naměření hodnoty vyšší než 140/90 torr je vhodné měření opakovat, aby se předešlo vlivu tzv. syndromu bílého pláště. Ten spočívá v přílišném strachu pacientů z lékařů a z toho důvodu dochází u nich ke zvýšení krevního tlaku. Vysoký krevní tlak je tak pouze přechodný a vzniká tedy na psychickém podkladě.

Mimo esenciální hypertenze může mít vysoký krevní tlak množství jiných příčin. Mohou jej zavinit mnohá onemocnění ledvin. Proto také platí, že při zjištění hypertenze se vyšetřují také ledviny. Ve většině případů postačuje prosté vyšetření krve a moči. Podrobnější vyšetření bývá nutné jen zřídka.

Mnoho informací lze získat od samotného pacienta. Dalším důležitým vyšetřením je stanovení močoviny v krvi. Bývá zvýšena při poškození ledvin. Krevní hladiny různých solí (sodíku, draslíku a bikarbonátů) podávají informace o tom, zda hypertenze nemá původ v jiném onemocnění. Přítomnost bílkoviny v moči svědčí pro zánět v močových cestách nebo pro chronické onemocnění ledvin.

Vždy se také provádí vyšetření očního pozadí oftalmoskopem. Tento přístroj umožňuje lékaři prohlédnout cévy na oční sítnici. Pokud trvá hypertenze delší dobu, poškozuje to jak cévy, tak i sítnici samotnou a vede tok hypertenzní retinopatii. Poškození sítnice svědčí o postižení dalších orgánů. Pomáhá nám také určit, nakolik je léčba vysokého krevního tlaku urgentní.

Zpravidla se vyšetřuje také elektrokardiogram (EKG) a rentgen plic, aby se vyloučilo případné poškození srdce z hypertenze.

Je-li porušena funkce ledvin, je možné, že zvýšený krevní tlak je následkem ledvinného onemocnění. Na druhé straně může hypertenze sama ledviny poškodit a vést až k jejich selhání. Příčinou jeto, že při ní jsou nejvíce postiženy arterioly (tepénky) a jejich stěna se ztlušťuje. To brání dostatečnému průtoku krve a má to nepříznivý vliv na funkci ledvin.

Vyhledávání lidí s hypertenzí

Hypertenze u většiny lidí nevyvolává zpočátku žádné příznaky. Rané stadium hypertenze se může vyvíjet několik let a první příznaky se začnou objevovat tehdy, když už jsou poškozené mozkové nebo srdeční tepny a když už je zvýšené riziko budoucích komplikací. Z tohoto důvodu je vhodné, aby každý člověk ve věku nad 35 let měl změřen krevní tlak alespoň jednou za 2 - 3 roky. Pokud se hypertenze zjistí, je mnohem snadnější ji léčit v tomto časném stadiu a snížit tak riziko pozdějších komplikací infarktů a mozkových mrtvic. Již kvůli tomu stojí pravidelná kontrola tlaku za to.

Léčba vysokého krevního tlaku

Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že správná léčba vysokého krevního tlaku výrazně prodlužuje postiženým lidem život. Je proto jasné, že pro každého takto postiženého člověka je pečlivé sledování hypertenze a její léčba prvořadou záležitostí.

Nejprve je třeba vyloučit možnost, že vysoký krevní tlak je následkem jiného onemocnění, jako je například Cushingova [kašingova] nemoc nebo onemocnění ledvin. V takovém případě je vedle léčby hypertenze nezbytné léčit i základní onemocnění. Cushingovu nemoc lze léčit chirurgickým zásahem na nadledvinách, v případě ledvin je někdy prospěšná normalizace průsvitu ledvinné tepny. Její zúžení bývá příčinou těžké hypertenze a opětné rozšíření operací nebo endoskopickou technikou, krevní tlak nyní častěji používanou, vede k obnově normálního krevního tlaku. Pacient pak často nemusí užívat ani léky na snížení hypertenze.

Farmakologická léčba

Vysoký krevní tlak je stav, který je nezbytné léčit. Vnaprosté většině případů se však zjevná příčina hypertenze neodhalí a potom je třeba nasadit léky, které krevní tlak snižují. V posledních desetiletích se spektrum přípravků snižujících krevní tlak (antihypertenziv nebo také hypotenziv) velmi podstatně rozšířilo. Máme k dispozici několik skupin léčiv, z nichž každá ovlivňuje krevní tlak jiným mechanismem. Tím se dosáhlo toho, že léky z různých skupin lze kombinovat a dosahovat tak zvýšení účinku. Některá antihypertenziva mají nežádoucí vedlejší účinky.

Při krátkodobém užívání to nevadí, ale ve většině případů provázejí tyto léky člověka po dlouhou dobu nebo dokonce po celý zbytek života. Tady je třeba věnovat výběru co nejvhodnějšího léku velkou pozornost.

V zásadě bychom léčbu vysokého krevního tlaku mohli rozdělit na dvě velké skupiny, na konzervativní a farmakologickou.

  • Konzervativní léčba spočívá v tzv. režimových opatřeních. Jelikož lidé trpící vysokým krevním tlakem mají často nadváhu, je nezbytným krokem snížení tělesné hmotnosti. Rovněž je potřebná změna jídelníčku ve smyslu snížení příjmu tučných jídel a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Pacienti trpící vysokým krevním tlakem by měli zcela přestat pokrmy solit. Důraz je třeba dát i na pravidelnost příjmu potravy. Dále je třeba vyhýbat se kouření, konzumaci alkoholu a stresovým situacím. Naopak se doporučuje pravidelný pohyb.
  • Farmakologická léčba spočívá v pravidelném užívání léků, které různými mechanismy snižují vysoký krevní tlak. Jedná se o léky z různých skupin, které působí jiným mechanismem, ale všechny vedou ke stejnému výsledku a to snížení tlaku. Užívají se tzv antihypertenziva, mezi které patří diuretika, blokátory kalciových kanálů, ACE- inhibitory a beta-blokátory. Nejčastěji se však volí kombinace léků z výše uvedených skupin. Je třeba si uvědomit, že farmakologická léčba bývá doživotní. V případě vysokého krevního tlaku způsobeného jiným onemocněním, je základní metodou léčba právě tohoto onemocnění.

Prevence vysokého krevního tlaku

Vysokým krevním tlakem může být ohrožen každý člověk bez ohledu na věk či pohlaví. Větší pozornost by svému zdraví měli věnovat hlavně lidé, u kterých se v rodině vysoký tlak vyskytuje. Dále je větší riziko vysokého krevního tlaku u mužů nad 55 let, u žen nad 65 let a po menopauze, u lidí s nadváhou, s nízkou fyzickou aktivitou, kuřáků a také u lidí s vysokou hladinou cholesterolu a cukrovkářů. Prevence vysokého krevního tlaku spočívá ve změně životosprávy, omezení příjmu soli a tučných jídel, omezení nadměrného příjmu alkohol a kouření. Základní preventivní metodou vysokého krevního tlaku je i pravidelná fyzická aktivita. Nezbytné jsou však i pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, vedoucí k včasné diagnóze nemoci a následném sestavení plánu léčby.

Vložit příspěvek