14Duben
2012
MUDr. Kateřina Hudecová
Diskuze

Dekubity léčba

14. Duben 2012 | MUDr. Kateřina Hudecová
Dekubity léčba
Léčba

Léčba dekubitů neboli proleženin, bolestivých defektů kůže, je komplexní. Léčba dekubitů je založena na odlehčení postižené tkáně, správném polohování ležících pacientů, na pravidelném čištění a ošetřování postižených míst a na zvýšené hygieně. U pokročilých dekubitů je však již jediným vhodným řešením léčba chirurgická. Za touto léčbou a její úspěšností stojí plastičtí chirurgové.

Dekubity léčba

Dekubity, česky zvané proleženiny, jsou různě hluboké rány na kůži, které vznikají v důsledku dlouho působícího tlaku na určitou oblast těla. Tento tlak způsobí poruchy prokrvení dané oblasti a takto postižená tkáň začne následně pomalu odumírat. Tyto změny životnosti tkáně však nejsou patrné hned a to proto, že tkáň začíná odumírat od hlubokých vrstev a až postupem času se projeví na viditelném povrchu kůže. Toto je důvod pozdní zahájení léčby, až když nekrotické změny zasahují všechny vrstvy kůže. Nejčastěji vznikají proleženiny u starých, nehybných nebo ležících pacientů. Mezi často postihovaná místa patří krajina křížová, kotníky, paty, zevní oblasti chodidel, kolena a také oblast kyčelního kloubu. Rozsáhlé proleženiny mohou pacienta výrazně ohrožovat, proto je naším cílem snažit se jejich vzniku předcházet. Důležité je zejména polohování a podkládání ohrožených míst měkkými podložkami či polštáři. Bohužel, ne vždy se nám podaří vzniku proleženin zabránit. Pokud už vzniknou, je potřeba je co nejdříve začít vhodně léčit. Obecně platí, že léčba dekubitů není úplně snadná a většinou bývá dlouhodobá.

Vznik dekubitů

Jak již bylo zmíněno výše, podstatou vzniku proleženin, neboli dekubitů, je snížení nebo úplné přerušení oběhu krve v utlačovaných tkáních. Ty jsou nedostatečně zásobované kyslíkem a živinami, a proto dochází postupně až k jejich odumření. Na vzniku dekubitů se podílí také doba působení tlaku na tkáně. Čím déle je vyvíjen tlak na tkáň, tím dříve dojde ke vzniku proleženin. Dekubity vznikají také v důsledku tření, například při sjíždění pacientova těla po podložce, či špatném podložení. V neposlední řadě jsou za vznik dekubitů zodpovědny i tzv. střižné síly, při kterých se proti sobě pohybuje kůže a podkoží se svalovinou.

Projevy dekubitů

Při časných projevech dekubitů dochází k zčervenání postiženého místa na kůži, může se objevit jeho bolestivost nebo pálení. Následně se tvoří puchýře a pokožka i svaly postupně odumírají, rozpadají se a vznikají otevřené rány. Ty mohou být následně ještě napadeny bakteriemi, které zpomalují jejich hojení. Dekubity vznikají poměrně rychle, někdy i během desítek minut nebo v průběhu několika hodin. Velkou nevýhodou je také to, že dekubity vznikají nejdříve hluboko ve tkáních, postupují směrem nahoru, a k samotné pokožce se dostávají až v úplném závěru. Proto může být zpočátku obtížnější jejich vznik rozeznat.

Léčba dekubitů

Léčba dekubitů je velice svízelná a často také dlouhodobá. Léčba dekubitů by samozřejmě měla být celková a kromě samotné proleženiny by měla zahrnovat i léčbu základního onemocnění pacienta a vést tak ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu. Velmi důležitou roli zde hraje čas a proto je potřeba začít s léčbou dekubitů co nejdříve. Před zahájením vhodné léčby dekubitů je nutné zjistit stav a závažnost jednotlivých proleženin. Lékař zhodnotí rozsah, velikost a hloubku, do které dekubity zasahují. Podle těchto kritérií rozhodne, jaký typ léčby je pro pacienta nejvhodnější. V zásadě rozlišujeme dva hlavní typy léčby dekubitů a to léčbu konzervativní, tedy neoperativní, a léčbu operační.

Konzervativní léčba dekubitů

U lehčích forem proleženin je možné využít konzervativní léčbu. U těchto forem totiž ještě není porušen kožní povrch. V těchto případech je vždy nutné nejdříve snížit tlak, který působí na postiženou oblast kůže. Tím dojde k obnovení krevního zásobení dané oblasti. Pacient by na postižené oblasti tedy neměl vůbec ležet. Je také vhodné použít speciální matraci proti proleženinám. Dále bychom měli dohlížet na hygienu pacienta, správné mytí a čistotu. Samozřejmostí léčby dekubitů je také dodržování správného pitného režimu a výživy nemocného. Zejména dbáme na dostatečný přísun bílkovin. Pokud už je proleženina ve stádiu, kdy je porušen i kožní povrch, je nutné v takové ráně zajistit co nejlepší prostředí pro hojení a pro to, aby mohla tkáň co nejlépe růst. Takové prostředí by mělo být vlhké a čisté. Především bychom měli zamezit kontaktu kůže s potem, močí nebo stolicí. Abychom zabránili jeho vysušení a možnému nakažení bakteriemi, přikrýváme ránu vhodnými krycími materiály. Tyto krycí materiály je nutné pravidelně vyměňovat, a současně ránu důkladně pročišťovat fyziologickým roztokem nebo jinými dezinfekčními prostředky. Pokud přesto dojde k průniku bakterií do rány, je vhodné přidat k léčbě i vhodné léky. Lékem volby jsou antibiotika a to v závislosti na typu bakterie, která do těla pronikla. Někdy je vhodné léčbu doplnit i léky proti bolesti nebo léky, které zajistí pacientovi klidný spánek.

Chirurgická léčba dekubitů

V závažnějších případech a u hlubokých proleženin, které často zasahují až ke kosti, je doporučovaná léčba dekubitů chirurgická. Tato operační technika spočívá v tom, že se z postižených oblastí odstraňuje už odumřelá tkáň nebo postižená kost. Do prostoru, který zůstane po jejich odstranění se vloží vhodný štěp z jiné části těla. Na této léčbě dekubitů se podílejí hlavně plastičtí chirurgové.

Komplikace dekubitů

Nejčastější komplikací dekubitů je infekce, která se často vyvíjí do 2 dnů. To se projeví větší bolestivostí, zvýšenou teplotou, otokem, zápachem, povlakem a sekrecí. Infekce vzniká v důsledku nasednutí bakteríí, nejčastěji se jedná o stafylokoka, streptokoka,Escherichiu coli, či Pseudomonádu. Bakterie mohou vstoupit i do krevního řečiště a způsobit sepsi, což je život ohrožující stav. Rovněž se udává větší riziko vzniku rakoviny kůže.

Prevence dekubitů

Dekubity jsou velice nepříjemným a bolestivým onemocnění především starší populace, které se poměrně těžce léčí. Často dochází i k recidivám, tedy k opětovnému vzniku onemocnění po jeho vyléčení. Proto je lepší tomuto onemocnění přecházet. Nejlepší prevencí jak zabránit tvorbě dekubitů, je samozřejmě vyvarovat se rizikovým faktorům jejich vzniku. U ležících pacientů je nutné je pravidelně polohovat, tedy měnit jejich polohu v určitých časových intervalech a tím zkracovat dobu působení tlaku na určité místo. Také je důležité sledovat stav pacientovy pokožky a jeho výživu. Ta by měla obsahovat větší množství živin, vitamínů a minerálů. Také je nutné zajistit dostatečnou hygienu pacienta a zabránit případnému vzniku vlhkosti nebo nečistoty, což opět může vést ke vzniku dekubitů.

 Kvalita života s dekubity

I přesto, že dnes již existuje mnoho pomůcek, které mají zabránit vzniku proleženin, dekubity stále zůstávají velkým problémem u mnoha pacientů a léčba dekubitů je pak v mnoha případech velmi obtížná. Onemocnění snižuje kvalitu života nemocných, kterým způsobuje mnoho obtíží a zároveň může přinést dlouhotrvající problémy i zdravotnickému personálu.


 

 

Související články

Diskuze

Anonym: Dobrý den, po dlouhé době se mi udělaly dekubity i na místech na, které mi nejde žádný tlak. Třeba na nártu, jsem vozíčkář a nenosím boty, takže nechápu jak se mi zrovna tam mohl udělat. Žiji v ústavu pro vozíčkáře a dojíždící doktor tu všem lidem dává na dekubity prakticky jen a jen Betarinu, sem tam Borovku, což si mi myslím, že není zrovna dobrá léčba protože to říkají všude v nemocnicích nebo Rehabilitačních ústavech kdykoliv odsud někdo někam jede. Můžete poradit kvalitnější léčbu? Děkuji

15. Březen 2018 03:46

Vložit příspěvek