Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
![Dehydratace u dětí](https://cs.medixa.org/bsmedia/image/thumb/profimedia-0379211948-1.jpg/p_detail_thumb.jpg/dehydratace-u-deti.jpg)
Křečové žíly jsou častým onemocněním, které postihuje žíly dolních končetin a projevuje se jejich otokem, bolestmi a typickými změnami na kůži. Křečové žíly vznikají jako následek jejich dlouhodobého přetěžování. Křečové žíly patří mezi onemocnění, kterému lze předejít dodržováním jistých opatření.
Křečové žíly, odborně varixy, patří mezi nejčastější onemocnění postihující žilní systém, nejčastěji na dolních končetinách. Tato typická lokalizace je dána především tím, že žíly dolních končetin,společně s jejich chlopenním aparátem, musí překonávat gravitaci při pohánění krve směrem k srdci. Křečové žíly postihují častějí ženy. Důvodem je pravděpodobně vliv ženských hormonů, či těhotenství.
Žíly v našem těle plní velmi důležitou funkci, jelikož zajišťují dopravu krve zbavené kyslíku z tkání zpět do srdce. Aby se krev z dolních končetin dostala k srdci, jsou tyto žíly vybaveny chlopněmi, které zabraňují zpětnému toku krve. Z dolních končetin je krev odváděna dvěma žilními systémy, tzv. povrchovým a hlubokým systémem, které jsou mezi sebou vzájemně propojené žilními spojkami,tzv. perforátory. Tyto spojky rovněž mají chlopně a ty zajišťují, že se krev z povrchových žil dostávají do žil hlubokých. Hluboký systém žil odvádí u dolních končetin většinu krve.
Postatou vzniku křečových žil je rozšíření žilní stěny. V důsledku toho dojde i k poškození žilních chlopní, které se stávají nedomykavými a nejsou schopny zajistit dostatečný tok krve. Poškozeny jsou rovněž i chlopně v žilních spojkách a krev z hlubokého systému začíná přetěžovat systém povrchový, který není k tomu přizpůsoben. Krev v žilách se tak začíná městnat, hromadí se a často dochází v těchto místech i ke vzniku krevních sraženin a zhoršenému odtoku krve. Rozšíření žilní stěny může být způsobeno jednak zvýšeným objemem krve v žilách a s tím spojeným vyšším tlakem krve na jejich stěnu, která se vyklene. Časté je ale i oslabení žilní stěny jako takové, nejčastěji vrozené a dědičné. Na vzniku křečových žil se podílí rovněž vliv ženských pohlavních hormonů, či těhotenství.
Křečové žíly postihují tedy žilní systém nejčastěji na dolních končetinách. V zásadě rozlišujeme dva typy křečových žil, tzv. primární a sekundární.
Zpočátku představují křečové žíly pouze kosmetický problém a žádné výraznější projevy se nevyskytují. Křečové žíly představují hadovité vystouplé cévy tmavé barvy, které mohou být tvrdé na pohmat. Později se typicky objevují otoky, pocit tíže a bolesti nohou. Typicky se tyto projevy objevují navečer. V důsledku poruchy oběhu krve vznikají na dolních končetinách i typické změny na kůži jakými jsou pigmentace či svědění kůže. Rovněž se vyskytují noční křeče. Zvyšuje se riziko vzniku tzv. bércových vředů a snižuje se schopnost hojení. I drobná poranění se hojí velmi pomalu a může dojít k mokvání.
Je známa široká škála rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku křečových žil. Významnou roli hraje dědičnost. Vydouvání žilní stěny je v tomto případě způsobeno vrozenou poruchou kolagenu. Kolagen je bílkovina, která se podílí na pevnosti cévní stěny. V křečových žilách je méně kolagenu než v žilách normálních a proto jsou jejich stěny slabší a snáze se rozšiřují. Mezi další rizikové faktory patří hormonální změny v těhotenství, obezita, dlouhodobé stání, snížená pohybová aktivita nebo kouření.
Křečové žíly patří mezi onemocnění, která v počátku nezpůsobují svému nositeli žádné obtíže avšak postupně se objevuje řada příznaků a může rovněž dojít ke komplikacím. Těmi jsou:
Diagnostika křečových žil není nikterak náročná z důvodu jejich viditelnosti na povrchu dolních končetin. K potvrzení diagnózy křečových žil se užívají funkční testy, které spočívají v postupném zaškrcování končetin a sledování jejich opětovného naplnění po uvolnění škrtidla. Z vyšetřovacích metod je základem užití duplexní ultrasonografie, která nám podává informace o průběhu žil, jejich rozšíření či patologickém toku krve.
Léčba křečových žil je nezbytná vzhledem k různým komplikacím, které se v důsledku tohoto onemocnění mohou vyskytnout. Léčba křečových žil může být konzervativní, laserová, chirurgická, či léčba sklerotizací.
Nejlepším způsobem, jak předcházet křečovým žilám, je samozřejmě vyvarovat se rizikových faktorů. To znamená zvýšit pohybovou aktivitu, snížit nadváhu či obezitu a přestat kouřit. Vhodné je také nošení bot s nízkým podpatkem a pružných stahovacích punčoch, které napomáhají toku krve v žilách. Vhodné je i užívání léků ke snížení otoků nebo křečí. Ke zpevnění žilní stěny se doporučuje také tzv. žilní gymnastika,která spočívá ve sprchování dolních končetin střídavě teplou a studenou vodou. Doporučuje se i cvičení a pohyb končetinami, vhodná je chůze nebo plavání. Je nezbytné vyvarovat se dlouhému stání a denně po dobu alespoň 10-15 minut zvednout nohy vzhůru nad úroveň srdce a tak podpořit a usnadnit cirkulaci krve v dolních končetinách.